Létající auta, roboti, hologramy. Města budoucnosti jsou blíž, než si myslíme, říká expert

Městům budoucnosti se hodně věnujete na přednáškách i ve svých knihách. Jak budou podle vás vypadat?
Obvykle v tomto smyslu hovořím o třech hlavních změnách. První je digitální revoluce, díky níž se všechno postupně stává tzv. smart, tedy chytrým. Brzy kolem sebe budeme mít chytrá města, chytrou dopravu, chytré jídlo, chytrá zaměstnání.

Asi vás nepřekvapí, že chytře nám věci umožní dělat nástup umělé inteligence (AI). Druhá změna? Revoluce udržitelnosti. Všechno bude směřovat k tomu, aby to bylo „zelené“, recyklovatelné, tedy šetrné směrem k planetě. Mnoha starším lidem to třeba přijde směšné, do čím dál důležitějších funkcí bude však postupně nastupovat mladší generace. A pro ni je to stěžejní téma. Procházíme klimatickou krizí, podoba měst se tomu musí přizpůsobit. Toho se ostatně týká i třetí revoluce.

ČTĚTE TAKÉ: Povodeň mohla odkrýt válečné bomby. Smrtící munice je i pár centimetrů pod zemí, říká expert

Jakou revoluci máte na mysli?
Lidé mezi dvaceti a pětačtyřiceti dnes už mají namnoze úplně odlišné priority, než to bylo u jejich rodičů, prarodičů. Nejde jim tolik o kariéru, o to, aby si vydělali co nejvíce peněz. Aby něco vlastnili. Myslí více na prostředí kolem sebe. Což se projeví i v tom, jak budou vypadat města budoucnosti.

Takže?
Takže lidé už třeba nebudou tolik lpět na tom mít své vlastní auto. Pokud ho budou zrovna potřebovat, přes aplikaci si přivolají elektromobil ze sdílené služby. Myslím, že normální bude i řada regulací týkajících se klimatu. Na řadu přijdou „chytré“ budovy, energeticky úsporné, propojené. Nebude to úplně od věci, vždyť dnes plýtváme zhruba 75 procenty energie.

Svět bez vlastních aut, to je i svět bez parkovišť?
Záleží, o jakých městech se bavíme. U mnohých si to představit umím. Kolem nás se budou míhat elektromobily, elektrické skútry. Zřejmě i menší, samořiditelné vrtulníky určené pro místní dopravu.

5 fotografií

Gebrian: Jaká bude Praha v roce 2050? Bojím se, že hnusnější. Ale něco mě děsí ještě víc

Rozhovor

Když propagátor architektury Adam Gebrian přemýšlí o tom, jak bude vypadat Praha v polovině 21. století, většinou jej napadají dost děsivé vize. V rozhovoru pro časopis, který vyšel ke čtyřem rokům fungování CNN Prima NEWS, mluví třeba o tom, zda jednou neskončíme v jeskyních s internetem.

Dojde i na létající auta?
Podle mého ano. Pochopitelně – hodně se musí zapracovat na otázce bezpečnosti. Pokud havarujete s létajícím autem, pravděpodobně zemřete. Obecně se ale dá očekávat, že čistě technologicky bude něco takového možné již brzy. Bude to mít dost ekologických, ale i etických aspektů. Asi nechcete, aby se vám cizí drony dostaly úplně všude. Nízko létající samořiditelná vozidla se každopádně jednoho dne stanou realitou, jen to bude mnohem spíš v Las Vegas než v Praze. Ve většině evropských měst pro něco takového není potřebná infrastruktura, takže vývoj zde asi nabere jisté zpoždění.

Jak se změní naše bydlení?
Jak už jsem říkal – naše domovy budou „chytré“. Tím se změní všechno. Veškerá zařízení budou propojena, budeme je moci ovládat hlasem. Zvýší se důraz na šetření energiemi, voda se bude recyklovat. Umím si představit, že doma jen zmáčknete tlačítko a z kanceláře se stane ložnice.

Což souvisí s tím, že se asi hodně změní i podoba naší práce.
Nepochybně. Mnohem více se bude pracovat na dálku. I nadále ale budeme sem tam mířit do města na schůzky, konference apod., jelikož – marná sláva – člověk je tvorem společenským. Ani kanceláře nezmizí. Pořád se budeme vydávat na služební cesty, létat pracovně do zahraničí. Jen ne tolik. Svět se sice zmenší, zvětší se důraz na globální byznys, budeme k němu ale daleko víc využívat virtuální realitu, asi i hologramy.

6 fotografií

Jsme líní. Za chvíli budeme chtít kvůli své pohodlnosti rušit ypsilon a "ů", děsí se Oliva

Rozhovor

Když byl Karel Oliva malý kluk, dostal od babičky výchovný pohlavek za použití slova „sranda“. I to dokazuje, jak rychle se čeština a její vnímání mění. Uznávaný jazykovědec v rozhovoru odhaduje, co čeká naši mateřskou řeč ve 21. století. Zda nespějeme k tomu, že z lenosti zrušíme písmeno Y. Povídání s ním vyšlo v časopisu ke čtyřem rokům fungování CNN Prima NEWS.

O jak vzdálené budoucnosti tu vůbec mluvíme?
Jak už jsem naznačil, v Evropě jsou tyto změny pomalejší. Američané a Číňané se na rozdíl od nás na budoucnost zaměřují daleko víc, všechno to tam tedy přijde mnohem rychleji. Není však pochyb, že i tady se obecně ze zmíněných otázek stane dominantní téma už ve 20. a 30. letech. Dřív, než si myslíme.

Vývoj jde dopředu neuvěřitelným tempem. Nejpozději do patnácti let tu budeme mít AI, která bude inteligentnější než všichni lidé dohromady. Může nám to přinést leccos dobrého, ale i zlého. Každopádně se tomu nevyhneme. Stojíme na prahu nesmírných změn. Zdá se mi neodvratné, že se kvůli tomu budeme v příštích pěti letech potýkat s velkým chaosem, protože ne na všechno můžeme být připraveni. Hodnoty nastupující mladé generace přivodí tak zásadní společenské změny, jaké tu nebyly od 60. let.

Jakým způsobem ovlivní podobu měst budoucnosti, že zřejmě budeme mít více volného času?
Ano, k tomu skutečně směřujeme. S AI budeme pracovat rychleji a efektivněji. Co to přinese? Buď tím pádem strávíme v zaměstnání kratší čas. Anebo toho na nás šéfové navalí ještě víc, když to taky stihneme… Podle mého to dopadne tak, že do deseti let v práci strávíme jen 3-4 hodiny denně. Práce už nebude středobodem našich životů. Nástup AI znamená, že se v mnohém budou muset přepisovat zažitá pravidla. Kupříkladu asi dojde na daň z automatizace; jinak by velké firmy nenajímaly lidi, vystačily by si s roboty, se stroji. Protože i tohle bude trend – v některých profesích to roboti zvládnou místo lidí daleko levněji a precizněji.

Kde všude se tedy setkáme s roboty?
Všude. Zejména v místech, kam už se příliš nebude chtít lidem. Budou z nich horníci v těžce přístupných horských oblastech, dělníci v továrnách, ale i specializovaní pracovníci ve vesmíru. Co by ne – pokud je tam pošlete na mimořádně riskantní misi, nemůže je to stát život.

5 fotografií

Jako bych vyšetřoval vraždu. Bývalý policista našel v příběhu hrdiny Morávka nová fakta

Rozhovor

Ještě 120 let po narození protinacistického odbojáře Václava Morávka se dá v jeho příběhu najít hodně nového. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to potvrzuje Pavel Černý, kterému o „českém Jamesi Bondovi“ vyšla nová kniha pod názvem Morávkova zpověď: Věřím v Boha a ve své pistole. Bývalý policista pečlivě studoval dosud opomíjené dokumenty a výslechy, prováděl kriminalistické rekonstrukce na místě dávných přestřelek, soustředil se i na německé prameny. O jednom z odbojové skupiny Tří králů zjistil dost překvapivého.

Není ale třeba se za každou cenu bavit o robotech, jak si je představujeme ze sci-fi filmů. Mnoho práce zastanou i roboti čistě softwaroví, takoví brzy převezmou veškerá místa třeba v call-centrech, u pokladen v supermarketu apod. Do tří let bude AI umět mluvit skutečně dobře i jazyky jako je čeština, pak teprve pocítíte tuhle revoluci se vším všudy.

Můžeme tedy kvůli robotům očekávat nárůst nezaměstnanosti?
Nezaměstnanost podle mého nebude zas tak tíživé téma. Prostě jen budeme mít více času na jiné věci. Společnosti to v jistém ohledu může prospět. Vždyť proč je v Evropě méně dětí? Protože na ně nemáme čas. Teď ho mít budeme, snad se tedy zvýší i porodnost. Čas budeme mít zničehonic i pro prarodiče, pro různé dobrovolnické činnosti, pro sociální pomoc potřebným, za níž by se člověk mohl za určité konstelace rovněž dočkat jistého finančního příspěvku. Mimochodem – zaměřit se více na péči o staré a nemocné bude bezpochyby potřeba. Průměrný věk populace totiž stoupne, lidé se budou tím pádem ještě častěji potýkat s různými chorobami.

I to je důležité. Jak podobu měst ovlivní fakt, že se zvyšuje průměrný věk?
Zásadně. Lidé budou pracovat do vyššího věku, i politici v nejdůležitějších funkcích budou starší a starší. Města se budou stavět i podle toho, aby lidé měli všechno v co nejmenší, pokud možno dochozí vzdálenosti. Tahle potřeba ale bude podle mého platit jen dočasně. Jak už jsem totiž říkal – výhledově by se zase měla zvýšit porodnost, rozdíl mezi počtem seniorů a mladých se tak zase sníží.

7 fotografií

Normálních Rusů je jen pět procent. Demokracie tam nebude ani po Putinovi, říká Hrabal-Kronďák

Rozhovor

Cestovatel Fero Richard Hrabal-Kronďák projel Rusko křížem krážem. Třeba novinář Jaromír Štětina o něm říká, že zná tuto zemi lépe než 90 procent Rusů. Co s nimi podle Kronďáka udělaly dva roky války na Ukrajině? Dobrodruh a bývalý disident v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak je změní případné vítězství, jak by naopak snesli porážku. Už před Putinovou invazí říkal, že v mnohých z těch milých, bodrých a pohostinných lidí dříme žlučovitý, ukřivděný a zakomplexovaný Rusák. Teď je to prý ještě horší.

Zvětší se oproti dnešku rozdíl v kvalitě života ve městě a na venkově? Bude vůbec někdo ještě chtít žít mimo velké aglomerace?
Momentálně se všude projevuje mohutná urbanizace. Každý mladý člověk se chce z venkova přestěhovat do města. V Česku a podobně menších zemích to není zas tak zjevné; když tady chcete, prostě sednete na vlak a nanejvýš za pár hodin jste v Praze. Jinde bývá tento trend patrnější.

Což stojí za zmínku – i v budoucnosti bude hodně záležet na místních zvyklostech, na rozdílné kultuře. Vezměte si Německo. V mé vlasti se třeba vůbec nekupují elektromobily. Proč? Protože Němci jsou perfekcionisté. A elektromobily rozhodně nejsou dokonalé. Nedaleko od Německa, v Norsku, však 90 procent všech vozidel tvoří právě elektromobily. Z toho plyne, že ani budoucnost nebude všude stejná.

Obecně si myslím, že velká města budou i nadále růst. Hodně se budou rozvíjet i nedaleká satelitní městečka. S podobou měst zahýbá též to, že v budoucnosti budou populaci z 40 až 50 procent tvořit Afričané. Náš svět tedy bude multikulturnější. Pestřejší. Méně uzavřený do sebe. Z hlediska jazyka to nebude problém, budeme mít k dispozici okamžité překladače, takže i když na vás někdo promluví svahilsky, stejně mu porozumíte.

V městech budoucnosti ze sci-fi filmů bývá často znázorňován rostoucí rozdíl mezi bohatými a chudými čtvrtěmi. Bude tomu tak?
Záleží na šikovnosti jednotlivých vlád. Čeká nás éra vyšší produktivity, efektivity, lepších výsledků. Teď je jen na nás, co si z toho vezmeme. Jak přerozdělíme, co jsme z toho získali.

7 fotografií

Bárta: Naše civilizace stojí na rozhraní. Budeme se muset o sebe postarat mnohem více sami

Rozhovor

Prosincová střelba na Filozofické fakultě potvrdila, že se svět kolem nás mění. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl egyptolog Miroslav Bárta, který se dlouhodobě věnuje srovnávání vývoje jednotlivých civilizací. Podle něj je před západní společností zásadní skok, po kterém bude leccos jinak; možná lépe, možná hůře. Rozhodně se ale o sebe bude muset každý z nás postarat mnohem víc než dosud.

Zdá se jisté, že jsme dospěli k bodu, kdy pojmy jako socialismus, komunismus či kapitalismus ztrácejí na významu. Jakožto vymezení jednotlivých přístupů jsou pro budoucnost zbytečné, nepotřebné. Nastává čas vymyslet ekonomiku založenou na zcela nových principech. Budeme se muset smířit s řadou dosud nepoznaných věcí. S novými daněmi z turismu, z létání, z konzumace masa. Ve spoustě takových případů půjde o nepopulární rozhodnutí. Obávám se, že politici na ně ještě nejsou připraveni.

Říkáte – daň z konzumace masa?
Jistě. Souvisí to s již zmíněným „chytrým“ jídlem, které jsem naťuknul na začátku našeho rozhovoru. Potravinářský průmysl současnosti považuji za jeden z největších problémů, jeho produkty se totiž momentálně plýtvá až z 60 %. To je opravdu moc.

Do budoucna se už nyní uvažuje o zhruba dvacetipatrových mrakodrapech, v nichž budou roboti s ekologickou šetrností pěstovat organické potraviny pro celé město. Celý ten proces už často nebude probíhat na poli, ale uvnitř podobných staveb. Bude to mít spoustu výhod, dostanete se k čerstvé zelenině, aniž byste ji musel dovážet z větší dálky. Hlady nebudou ani obyvatelé jinak vyprahlých oblastí, kde se klasickému zemědělství příliš nedaří.

A velkým tématem se stane právě i důraz na kultivované maso. Tedy na maso produkované laboratorně, pomocí kultivace živočišných buněk namísto porážky zvířat.

5 fotografií

Strašná válečná realita, o které se nemluví: Ukrajina je zemí vdov, sirotků a mrzáků

Rozhovor

Ukrajina není jen zemí hrdinů, ale i vdov, sirotků a mrzáků, jejichž počty za poslední rok a půl nesmírně narostly. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to tvrdí Marián Bizub, předseda humanitární organizace Cesta naděje života, která dlouhodobě pomáhá na nejzasaženějších místech okupované země. Bizub se svými lidmi míří na Ukrajině třeba do přeplněných dětských domovů. Z proplakaných příběhů, které tam slyší, mrazí i otrlé tvrďáky.

Faktem je, že se prostě už dále nemůžeme stravovat tak, jak jsme si za staletí navykli. Jelikož je lidí na planetě víc a víc, dosud obvyklým způsobem už je všechny zkrátka nenakrmíme. Taky budeme nuceni řešit problém nedostatku vody. Třeba odsolováním mořské vody, třeba něčím jiným… Nebojme se toho, co přijde. Většina těch změn bude podle mého pozitivních.

Některé ale ne. Předpokládám třeba, že vzroste význam digitální kriminality.
Ano, té bude víc. Pro „klasického“ zločince to v budoucnosti bude pravděpodobně těžší, protože vše bude hodně monitorováno a sledováno. Zato s digitální kriminalitou se zodpovědné složky asi dost nadřou. I v budoucnosti budou velkým tématem fake news, zkreslování reality. Kvůli nejmodernějším technologiím vlastně jejich nebezpečnost ještě vzroste. Pořád tu bude mnoho individuí, která se budou snažit o manipulaci s ostatními. Jistě, budoucnost se může zvrtnout. V mnoha ohledech. Jedním z nich je i ten, kterým tak rády straší sci-fi filmy: že nad lidmi převezmou nadvládu stroje.

Stane se to?
Je to do značné míry na nás. Na rozumu našich lídrů. Existují kupříkladu zcela jistě činnosti, které by stroje dělat neměly. Neměli bychom například dehumanizovat učitelský obor.

5 fotografií

Když vraha usvědčí brouci a mouchy. Hmyz tělo rozloží už po pár týdnech, říká expertka

Rozhovor

Vrah si může pohlídat sto a jednu věc, i v případě zdánlivě dokonalého zločinu jej ale za mříže dostane nečekaný protivník: hmyz. Uznávaná forenzní entomoložka Hana Šuláková v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, co všechno lze z místa činu vyčíst díky broukům, mouchám a larvám, jak rychle si hmyz poradí s mrtvým tělem, ale i to, proč si někdo vybere zrovna takovou práci.

Robot může být sám o sobě znamenitou databankou informací, učení dětí však nespočívá jen v tom mít tohle všechno v sobě. Důležitý je i lidský přístup. Pochopení. Vcítění se do druhého. A podobné to bude i u mnoha jiných profesí.

Měli bychom přesto na ty změny nahlížet spíš optimisticky. Proč by nám v nemocnicích neměli přinejmenším v určitých fázích pomáhat i robotičtí lékaři? Klidně se na ně spolehnu, pokud budou obsluhovat rentgen. Bez obav si přes ně objednám termín pro následné vyšetření u lidského lékaře. Ohromně to může ušetřit čas.

Jasně, obecně platí, že lidé mají raději kontakt s jinými lidmi. Už teď se ale v Saúdské Arábii staví města, která jsou plně automatizovaná. V jejichž barech už máte robotické barmany. Kávu vám přinese dron. Dočkáme se něčeho takového i ve městech, jako je Praha? Nevím. Ale je to cesta.

MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Po válce by v Evropě měli armádu USA nahradit Ukrajinci. Zelenskyj představil plán vítězství