ANALÝZA: Absence vůdce Íránu je pro USA problém. Izrael může zhatit Trumpovy plány

Výběr redakce


Po týdnu válčení, které změnilo Blízký východ, se některé cíle USA zdají být na dosah, jiné až nereálné. Nejnaléhavěji však zaznívá otázka, kdy a jak to všechno skončí. V analýze americké stanice CNN to píše reportér Nick Paton Walsh. Popisuje také problémy USA, které vycházejí z toho, že si Írán stále nezvolil nové vedení. Vrásky na čele může Washingtonu přidělávat rovněž nevypočitatelný Izrael.

To, jaký je konečný cíl USA v Íránu, není zcela jasné. Poslední vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa však naznačují, že více než o cokoliv jiného mu jde o instalování Spojeným státům nakloněného lídra islámské země.

ČTĚTE TAKÉ: Trump má v hledáčku nový cíl. „Další režim brzy padne, pošlu tam Rubia,“ řekl prezident pro CNN

Na první pohled se zdá být naprosto nereálné, téměř absurdní, myslet si, že 88 vysokých íránských duchovních ze Shromáždění odborníků, kteří mají nahradit teokrata v čele Islámské republiky, by se řídili pokyny Bílého domu. Státní ideologie je totiž založená na odporu proti americkému vlivu. Trumpův požadavek však odhaluje dvě důležité skutečnosti, píše autor v analýze.

Jednak to je skutečnost, že si Trump myslí, že může zopakovat venezuelský model – tedy že vojenská akce nesvrhne režim, ale donutí jej ke změně. Írán je však tvrdá, agresivní a silně ozbrojená autokracie, která již týden pustoší Perský záliv a před několika týdny při demonstracích zabila tisíce svých vlastních občanů. Není to tak jednoduché jako v případě svrženého venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Druhým bodem je, že Trumpova vyjádření naznačují, že je ochoten se domluvit. Jeho páteční požadavek na „bezpodmínečnou kapitulaci“ Teheránu naznačuje, že mu jde spíše o řešení než o vojensky vynucený pád teheránského režimu.

Ochota ke kompromisu se dá vyčíst i z akcí íránských špiček. Ve středu volal íránský ministr zahraničí Kataru a Francii s cílem dohodnout zprostředkování dohody, podobně se vyjadřuje také umírněný prezident Masoud Pezeshkian.

Absence lídra je problém

Nějaký druh politického kompromisu se stále jeví jako nejpravděpodobnější východisko. K jeho uzavření se však otevře cesta až po zvolení nového vůdce Íránu. Neschopnost obsadit tuto vedoucí pozici je však možná prvním nechtěným důsledkem války.

Když USA válku začínají, moc jim nevadí, že třeba nevědí, kdo je zrovna u moci. Ve chvíli, kdy ale chtějí tuto válku ukončit, je absence vrcholného představitele mnohem větším problémem. Jmenování možná zpomaluje i obava z varování Izraele, že nový duchovní vůdce, ať už jím bude kdokoli, se okamžitě stane terčem jeho útoku. Tato prázdnota však po týdnu způsobuje v zemi chaos.

Velké neznámé

Trump ve čtvrtek hovořil o vojenské kampani a potřebě nového nejvyššího vůdce, který by byl natolik loajální, aby USA nemusely za 10 let znovu útočit. Tento přístup je více v souladu s jeho instinktem pro rychlé dohody. Ve válce tohoto rozsahu se však plány a aspirace rychle mění.

Jednu z nich představuje Izrael a jeho tažení proti libanonskému hnutí Hizballáh. Tel Aviv proti hnutí postupuje agresivním tempem a jeho ambice by mohly vyústit až v měsíce pozemní války či konflikt, kterého jsme byli svědky minulý rok. Izraelská operace na severu zřejmě nebyla součástí původní strategie sdílené s USA. Naznačuje však, že Izrael může být méně nakloněn regionálnímu příměří.

Zadruhé to jsou zuřivé pokusy Íránu zasáhnout státy Perského zálivu. Tím Teherán ukazuje, že bude trvat na tom, aby USA a jejich spojenci ustoupili jako první. Pro íránský režim je to existenční válka a veřejná slabost by byla fatální, jelikož by vedla v reálné oslabení.

Válka odhaluje obrovskou technologickou převahu USA a masivní pokrok, který svět ve vojenském sektoru udělal. Tento týden stanovil nové rekordy v rychlosti konfliktu i ničení. Nakonec to ale budou starodávná diplomatická řešení, která konflikt zřejmě ukončí, uzavírá komentátor americké stanice CNN.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Smrtící tornáda pustošila USA, zkázu zachytily kamery. Nejméně osm lidí zemřelo