Návštěvy servisů spojené se svolávacími akcemi výrobců nejsou pro majitele aut povinné. Zdroj: ČTK
Svolávací akce jsou běžnou součástí automobilové výroby. Automobilky s jejich pomocí dodatečně řeší nedokonalosti vzniklé při výrobě především s ohledem na možná bezpečnostní rizika pro majitele nebo životní prostředí. Během poslední dekády však jejich počet vzrostl šestinásobně. Poukazuje na to německé Centrum automobilového managementu (CAM).
V letech 2011 až 2020 muselo v USA neplánovaně navštívit servis 331 milionů aut. V Evropě je situace obdobná. Závěry vycházejí ze studie „Trendy svolávacích akcí světových výrobců automobilů v dlouhodobém srovnání (2011–2021)“, kterou zveřejnilo Centrum automobilového managementu (CAM). Na studii upozornil web svolavacky.cz.
Auta se porouchávají čím dál více
Jak moc počet akcí vzrostl, je patrné například na Německu. Tam bylo v roce 2011 svoláváno 563 000 aut, zatímco v roce 2020 už jich bylo více než tři miliony. Podle šéfa centra CAM Stefana Bratzela, který je považován za jednoho z nejrenomovanějších odborníků v oboru, je tento trend zapříčiněn několika důvody.
Bratzel tvrdí, že za posledních 20 let se nesmírně zvýšila technická složitost aut a že komfortní prvky či bezpečnostní systémy vedou k větší náchylnosti k chybám. Dalším důvodem má být extrémní konkurenční tlak, který nutí výrobce uvádět na trh stále nové modely nebo jejich deriváty ve stále kratším čase. Problematický je také přesun vývoje a výroby na globální dodavatele, což ztěžuje výrobci dohled nad kontrolou kvality. A pak je zde zvýšený tlak na snížení nákladů, který výrobci přenášejí na dodavatele, kteří musí šetřit. To je další potenciální zdroj nízké kvality.
Bratzel rovněž uvádí, že využívání společných modulárních platforem a dílů napříč koncerny vede k většímu rozšíření chyb mezi různými modely různých výrobců. Pokud vadnou součástku využívají miliony aut, týká se svolávací akce všech. Studie rovněž uvádí, že přibližně 27 % všech nedostatků v roce 2020 se týkalo ochrany cestujících.
Poruchy na pohonném ústrojí představovaly asi 21 % svolávacích akcí a problémy s karoserií byly důvodem přibližně při 20 % kampaní. Následovaly poruchy na elektroinstalaci a elektronice (14 %) a nedostatky na brzdových systémech (10 %). Problémy se softwarem hrály roli v sedmi procentech případů.
Příčinou rostoucího počtu svolávacích akcí může být podle Bratzela i fakt, že se nová vozidla dostávají poslední dobou na trh v nedokončeném stavu a jejich vývoj pokračuje, až když jsou v rukou zákazníků. „Výrobní proces některých automobilových společností připomíná takzvaný „banánový vývoj“, tedy že výrobek nedozraje, dokud se nedostane k zákazníkovi. Majitele aut to často obtěžuje a může to vést i ke zranění osob a škodám na majetku. Nemluvě o tom, že i výrobce to stojí hodně peněz a poškozuje to jejich image,“ vysvětluje Bratzel.
Počet svolávaných aut v Německu (2011–2020)
| Rok | Množství |
|---|---|
| 2011 | 563 000 |
| 2012 | 824 000 |
| 2013 | 770 000 |
| 2014 | 1 500 000 |
| 2015 | 1 500 000 |
| 2016 | 2 300 000 |
| 2017 | 2 900 000 |
| 2018 | 3 500 000 |
| 2019 | 2 700 000 |
| 2020 | 3 000 000 |
Zdroj: CAM
