ANALÝZA: Co bude s Íránem? Režim přežije i smrt vůdce, má spojence. Hrozí otevřená válka
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Údery na Írán mohou přerůst v otevřenou válku v regionu.
Americko-izraelský útok by mohl dostat Íránce znovu do ulic.
Scénář „Venezuela“ nejspíš nenastane.
USA a Izrael zahájily svůj útok na Írán a ten již stihl reagovat vlastními údery. Na Blízkém východě se rozhořel další konflikt, který může ještě více rozkolísat situaci ve světě. Co se nyní v celém regionu může dále odehrát?
1) Otevřená válka
Teherán už nyní podniká odvetné útoky, když vyslal rakety na americké základny v Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Iránci podle všeho mají i nadále rozsáhlý arzenál ničivých zbraní od balistických střel po bezpilotní letouny. Rozhodně nelze podceňovat sílu především revolučních gard.
ČTĚTE TAKÉ: Úder na íránskou školu zabil desítky lidí, mrtvé hlásí i Sýrie. Ukončete útoky, apeluje Moskva
K tomu má Írán ještě spřátelené ozbrojence v různých státech, kde financuje jejich boj proti svým rivalům. Hútíové v Jemenu dlouhodobě působí nepříjemnosti Izraelcům a síly podobného ražení má Írán také v Iráku, kde by mohly působit problémy zde umístěným Američanům. Zapomínat nelze ani na v Libanonu působící hnutí Hizballáh. Na druhou stranu, zřejmě by se nemohl spolehnout na pomoc Ruska, které se do situace podle agentury AP zatím zapojilo podobně jako Evropa, situaci pouze odsoudilo. Tamní autoritářský vládce Vladimir Putin má navíc stále plné ruce práce s válkou na Ukrajině.
Čtěte také
Magazín Newsweek uvádí, že údery na americké síly v regionu či na Izrael by konflikt rozšířily. Stejně tak by však nejspíš vyvovalo ještě větší odezvu ze strany Američanů vedoucí k otevřené válce větších rozměrů. Záležet bude na tom, jak velká a citelná bude íránská reakce. Stejný portál upozorňuje, že přesuny íránských raketových stanovišť a klíčových zařízení jinam, potažmo jejich posílení před útokem, ukazují jedno – Teherán je připraven na válku.
2) Íránci znovu v ulicích
Íránský režim už měsíce před nynějším útokem čelil vlnám protestů, které krvavě potlačoval. Sobotní údery mohou naštvané íránské občany znovu poslat do ulic ve snaze svrhnout Chameneího a spol.
Přesně k tomu ostatně vyzval na dálku syn posledního íránského šáha Réza Pahláví. „I když už dorazila pomoc (Američanů), tak finálního vítězství bude dosaženo námi. My, lidé Íránu, dokončíme svůj úkol v poslední bitvě. Blíží se čas návratu do ulic,“ uvedl ve vyjádření na sociální síti X muž, který je v exilu hlavou svého rodu. Sám otevřeně doufá, že by se po převratu mohl ujmout moci on sám, z Íránu by chtěl učinit konstituční monarchii.
My dear compatriots,
— Reza Pahlavi (@PahlaviReza) February 28, 2026
Decisive moments lie before us.
The assistance that the President of the United States had promised to the brave people of Iran has now arrived. This is a humanitarian intervention, and its target is the Islamic Republic, its apparatus of repression, and… https://t.co/YAq3rJLzdd pic.twitter.com/VVQ17mvhJ9
Pahláví má v diasporách po světě své příznivce, ale je otázkou, jak by se na to tvářil hlavní aktér ofenzivy – americký prezident Donald Trump.
3) Chameneího režim přežije
Newsweek uvádí, že dost možná nejpravděpodobnějším scénářem bude, že se vládnoucí režim i přes americko-izraelský útok udrží u moci. Írán ovládají po islámské revoluci a sesazení posledního šáha už od roku 1979 a vnitřní záležitosti dokázali vždy zajistit. Proti svým rivalům má pořád k dispozici značné síly.
„Vládnoucí struktura je postavena na přežití. I kdyby byl Chameneí zabit, islámská republika je vybudována tak, aby pokračovala. Síla se rozprostře mezi dalšími duchovními vůdci,“ popisuje magazín.
4) Scénář „Venezuela“
Britská stanice Sky News ještě před začátkem útoku uvedla, že další možností by mohl být i scénář „Venezuela“, tedy že by američtí vojáci dokázali odstranit duchovního vůdce Alího Chameneího podobně, jako se podařilo unést venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, a posléze se Trump domluví s jeho nástupcem. Ve Venezuele to s někdejší Madurovou viceprezidentkou a dnešní hlavou státu Delcy Rodríguezovou vyšlo.
Tento scénář je však jen velmi málo pravděpodobný. Jak zaznělo výše, íránský režim je postaven tak, že zvládne klást citelný odpor i v případě smrti hlavního duchovního vůdce. Podle zdrojů z izraelských tajných služeb navíc útoky mířily i na prezidenta Íránu Masúda Pezeškiána. V zemi je prezident až sekundární vládnoucí silou, ale jelikož byl i on pod palbou, tak by se s ním Američané v této situaci jen stěží dohodli na spolupráci.
PODÍVEJTE SE: Momenty války. Klausovo zklamání z Macinky i okupant, který házel po letounu sněhové koule
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
