ANALÝZA: Ochromená Francie. Pád tamní vlády může strhnout i Evropskou unii
Premiér François Bayrou neuspěl v hlasování o důvěře, které mělo vyřešit patovou situaci ohledně rozpočtu. Po pádu vlády opět vzrostl tlak na prezidenta Emmanuela Macrona. Ten ztrácí půdu pod nohama nejen na domácí scéně, ale také na té zahraniční. Ohrozit by podle analytiků mohl také bezpečnostní záruky, které se spolu s Donaldem Trumpem snaží evropské státy v čele s Macronem nastavit.
Vláda Françoise Bayroua se v pondělí rozpadla. Tato událost se stala nejnovějším projevem chronické politické nestability Francie a její neschopnosti čelit rostoucí finanční krizi, píše deník The New York Times.
ČTĚTE TAKÉ: „Dám ti nakládačku.“ Členové Trumpovy vlády se málem poprali. Světová ekonomika se zachvěla
Národní shromáždění, dolní komora parlamentu, vyslovilo v hlasování o důvěře nesouhlas s pokračováním současné vlády. To Bayrou jej svolal, aby upozornil na závažnost rostoucího francouzského dluhu a nutnost zavést zásadní úspory.
V pondělí 8. září 2025 padla francouzská vláda. Zdroj: profimedia.cz
„Všechny výzvy, kterým čelíme, se scvrkávají na jednu zásadní a naléhavou otázku, na které závisí naše budoucnost, náš stát, naše nezávislost, naše veřejné služby a sociální model – tou je otázka kontroly našich výdajů a našeho nadměrného zadlužení,“ prohlásil Bayrou před plnou dolní komorou.
„Dominance vojenské síly nebo dominance našich věřitelů v důsledku dluhů, které nás topí, má stejný výsledek: ztrátu naší svobody,“ prohlásil Bayrou, zatímco opozice volala: „To není totéž!“
Zásadní výzva pro Macrona
„Ve hře nyní je přežití našeho politického systému,“ řekl deníku Le Monde významný autor a politolog Alain Duhamel.
Pád Bayroua a neschopnost parlamentu dohodnout se na podobě rozpočtu nyní podle deníku The New York Times uvrhl Francii do politického vakua. Vytvořil ale také nový tlak na prezidenta Emmanuela Macrona, který se tak stal izolovanou postavou. Ten v úterý přijal Bayrouovu rezignaci a jmenuje nového – od vyvolání předčasných voleb v loňském roce již pátého – premiéra „v příštích několika dnech“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na jednání v Bílém domě (18. 8. 2025) Zdroj: profimedia.cz
Macronova Francie tak zůstává ochromená neefektivitou a chaosem. Je to však právě francouzský prezident, kdo se dlouhodobě snaží ujímat role jednoho z hlavních lídrů Evropy, uvádí ve svém komentáři Lisa Homelová, zástupkyně ředitele evropské pobočky think-tanku Atlantic Council.
Oslabení francouzských záruk pro Ukrajinu
Přestože Macronova popularita doma klesá, je podle Homelové jen nepravděpodobné, že by dva roky před koncem svého posledního prezidentského mandátu odstoupil. „Očekávejte, že se Macron místo toho bude i nadále soustředit na mezinárodní scénu, kde může stále prosazovat svou agendu: získávání dramatické mezinárodní podpory pro Ukrajinu nebo využití OSN v roce 2025 k uznání státu Palestina,“ popisuje.
Zásadní ranou se ale rozpad francouzské vlády stal také pro jednání o míru na Ukrajině, hodnotí situaci další analytik Atlantic Council Jörn Fleck.
Evropští lídři a ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se setkali 4. září 2025 v Paříži, aby vyvinuli nový tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zdroj: AFP, Profimedia
„Politická nestabilita ve Francii může odvrátit pozornost, ne-li dokonce oslabit Macronovo nepochybné vedení při budování smysluplných evropských závazků v oblasti bezpečnostních záruk a sil pro zajištění bezpečnosti Ukrajiny, které by mohly pomoci udržet amerického prezidenta Donalda Trumpa v úsilí o uzavření mírové dohody s Ruskem.
Slabší Francie znamená slabší EU
Pondělní hlasování o nedůvěře a blížící se rezignace Bayroua nebudou vítanou zprávou ani v Bruselu.
„Unie se snaží proměnit své ambice v oblasti obranného průmyslu v konkrétní rozpočtové závazky a průmyslovou politiku,“ popisuje Fleck. Jen málokdo, zejména ve střední a severní Evropě, podle něj sdílí francouzskou koncepci strategické autonomie a volá po větším vyzbrojení kontinentu. Právě v tomto hraje Paříž nenahraditelnou roli.
„ To vše bude ještě umocněno pravděpodobným poklesem důvěryhodnosti Francie v důsledku pravděpodobných zpoždění při naplňování jejích slibů o zvýšení výdajů na obranu v příštích letech, jak se stalo při pádu Barnierovy vlády,“ uzavírá.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tragický návrat z oslavy v Německu: Otec a dvě děti uhořeli v Tesle, z auta se ozýval křik
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
