ANALÝZA: Křehké příměří v Íránu končí. Trump oznámil svůj cíl, tlačí ho čas i domácí problémy
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Konec příměří: USA a Írán opět v přímém konfliktu.
Trump plánuje ovládnout íránskou ropnou infrastrukturu.
Inflace v USA roste kvůli válce už třetí měsíc.
Proč byznys taktika v mezinárodní politice selhává?
Obnovení ostrých bojů mezi Spojenými státy a Íránem definitivně strhlo diplomatickou fasádu z takzvaného dubnového příměří. Dva dny intenzivních amerických náletů na cíle v jižním Íránu a odvetné údery Teheránu napříč regionem ukazují, že strategie „kombinace bomb a vyjednávání“, kterou razí administrativa prezidenta Donalda Trumpa, přivedla Blízký východ do nejnebezpečnější patové situace za poslední dekády.
Zdá se, že pohled na válku se u obou znesvářených stran, a počítejme k nim i Izrael, diametrálně odlišuje. Trump má za to, že v konfliktu má navrch, protože se mu podařilo jednak zabít část íránského vedení v čele s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, jednak zničit některé vojenské struktury Íránu, a to i zařízení podílející se na jaderném programu.
ČTĚTE TAKÉ: Spojené státy zasypaly Írán raketami. Teherán reagoval blokací Hormuzu a hrozí odvetou.
Američané vidí ze svého pohledu zdevastovaný Írán, jeho rozvrácenou ekonomiku a omezený vliv zahraničních organizací, které Teherán dlouhodobě podporuje. Namátkou lze zmínit třeba hnutí Hizballáh, Hamás či jemenské Huttíje.
Čtěte také
I Teherán má ale trumfy v ruce, i když utrpěl řadu škod a jeho vlastní údery na americké základny či další státy v regionu nejsou oproti americkým náletům zdaleka tak ničivé. Vedení v čele s novým vůdcem Modžtabou Chameneím, synem předešlého mocnáře, má totiž k dobru čas. Teherán sází na to, že USA potřebují deeskalovat konflikt kvůli domácímu veřejnému mínění.
USA totiž čekají volby do Kongresu, přičemž trvající válka vede kromě geopolitické nestability například k rostoucí inflaci v USA, která vzrostla už třetí měsíc po sobě. Blokáda íránského Hormuzského průlivu šponuje ceny ropy po celém světě, a tím pádem zdražují i paliva – pro běžné Američany naprosto zásadní komodita.
Kromě toho se Trump při svém znovuzvolení zavázal, že nebude podnikat vojenské operace ve světě. Írán je přitom po Venezuele už jeho druhou ozbrojenou akcí od návratu do Bílého domu. Nyní potřebuje to, co celou dobu vytrvale oznamuje – velkou a skvělou dohodu.
Místo jedné msty frontální útok
Iluzorní příměří je nyní, jak se zdá, u konce. Trump poslední dva dny pálí na Írán rakety, čímž konflikt znovu rozdmýchal. Teherán pro změnu opět útočil na americké základny v oblasti.
Původně se přitom zdálo, že by ze strany USA mělo jít o ojedinělý útok. Podle deníku The Wall Street Journal měly být údery provedené v noci ze středy na čtvrtek míněny nejspíš jako msta. Zámořský list píše, že Trump po čerstvém úderu nechal Teheránu poslat vzkaz skrze spřátelený Katar. Raketový útok podle něj „neznamenal restart války, ale jen odpověď na sestřelení helikoptéry“.
Trumpova čtvrteční slova však značí pravý opak. „Spojené státy zasáhnou Írán (jehož námořnictvo, vzdušné síly, radary, protivzdušné zbraně a všechny formy jeho obrany společně s většinou vojenských kapacit jsou PRYČ!) VELMI SILNĚ DNES! Brzy v ne tak vzdálené budoucnosti převezmeme ostrov Charg a další místa ropné infrastruktury, převezmeme plnou kontrolu nad ropným a plynným trhem stejně jako ve Venezuele, což skvěle funguje jak pro Venezuelu, tak pro Spojené státy Americké,“ oznámil Trump svůj záměr na své sociální síti Truth.
Jeho ministr obrany Pete Hegseth se navíc podle listu The Guardian nechal slyšet, že „pokud musí vyjednávat bombami, bude vyjednávat bombami“. Vše nyní směřuje k tomu, že se jeho slova skutečně naplní.
PODÍVEJTE SE: Belfast v plamenech den druhý: Vzduchem létaly zápalné lahve, policie se bránila vodním dělem