Politico: Putinův obraz velmoci se hroutí. Válka i ztráta spojenců odhalují limity ruské moci

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Putinův slib o „opakování úspěchu“ selhal.

  • Délka války překonala boj proti nacistům.

  • Spojenci Ruska se rozpadají. Proč?

  • Rusko se stále snaží demonstrovat sílu.

Více

Ruský prezident Vladimir Putin nebyl schopen ochránit své spojence ve Venezuele a Íránu před nečekaně agresivním postojem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň se mu nedaří uspět ve válce na Ukrajině a problémy jak na domácí, tak zahraniční scéně sílí a experti mluví o „konci éry“, píše Politico. Přesto Kreml dle odborníků dál hledá způsoby, jak ukázat svou sílu, především na ukrajinském bojišti.

Když Vladimir Putin napadl Ukrajinu, slíbil Rusům, že „to udělají znovu“ – pošlou své ozbrojené síly na západ a dosáhnou vítězství, jako to udělal Sovětský svaz proti Německu. Ruský prezident však splnil jen polovinu tohoto slibu, uvádí web Politico. Od tohoto týdne se válka, o které Putin doufal, že skončí za pouhé tři dny, protáhla na dobu delší, než Moskva bojovala proti nacistům.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chtěl bych unést Putina, řekl britský ministr. Rád by napodobil Trumpův kousek s Madurem

To, co mělo být rychlou operací na Ukrajině, se proměnilo ve vyčerpávající válku. Délka konfliktu překročila 1 418 dní, které Sověti strávili bojem proti nacistickému útoku, při kterém nakonec vytlačili Němce z Moskvy až do Berlína. „A aby toho nebylo málo, globální síť spojenců, kterou Putin budoval dvě desetiletí, se zdá být na pokraji rozpadu – je podrobena zkoušce nečekaně agresivního amerického prezidenta Donalda Trumpa,“ pokračuje Politico.

Během téměř čtyřleté války na Ukrajině Moskva obsadila pouze část země. A jak uvádí BBC s odkazem na NATO, Rusko vlastní agrese stála asi 1,1 milionu obětí (mrtvých i zraněných) a způsobila rostoucí nepokoje na domácí scéně. A na mezinárodní scéně se zdá, že Putin nemůže udělat téměř nic, aby zabránil tomu, že jeho spojenci budou jeden po druhém likvidováni.

Putinův slib selhal

To dokládají události poslední doby. Ještě před rokem Putin podepsal s Teheránem dohodu o strategickém partnerství na 20 let. Íránský režim, který Rusku dodával zabijácké drony pro boj na Ukrajině, však nyní čelí nebezpečí – kvůli rozsáhlým protestům totiž hrozí jeho pád. Na Blízkém východě je přitom Kreml v defenzivě od konce roku 2024, kdy ho pád vlády Bašára Asada v Sýrii připravil o spolehlivého partnera v regionu.

O problémech Ruska hovoří i „neschopnost“ ochrany spojenců i vlastních zájmů: ať už jde o selhání v případě zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, který platil za nejbližšího přítele Kremlu v Jižní Americe a loni se dokonce účastnil Putinovy přehlídky k oslavám Dne vítězství v Moskvě, nebo nezabránění bezprecedentnímu zabavení ropného tankeru plujícího pod ruskou vlajkou ze strany USA.

Rusové si navíc problémů začínají všímat. „Celá éra se chýlí ke konci,“ napsal v neděli proválečný vojenský bloger pod pseudonymem Maxim Kalašnikov bez upřesnění, jakou éru konkrétně myslí. Ruské úřady podle něj strávily příliš mnoho času snahou vytvořit image země jako velmoci, místo aby podnikly kroky k tomu, aby se jí skutečně stala. „Slib, že to dokážeme znovu, selhal,“ uzavřel Kalašnikov.

Aliance spojenců? Fikce

Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev podotkl, že „aliance“ inspirovaná Moskvou byla vždy do značné míry fikcí. „Ani Venezuela, ani Írán nejsou součástí žádného ruského impéria. Po invazi na Ukrajinu bylo pro Rusko důležité ukázat, že není samo, ale to je propaganda,“ podotkl Bondarev.

Nikita Smagin, expert na rusko-íránské vztahy a spolupracovník Carnegie Endowment for International Peace, poukázal také na to, že dohoda o partnerství mezi Íránem a Ruskem výslovně vynechala klauzuli o vzájemné obraně a popsal jejich vztah jako „stabilní“ s podtónem „vážné nedůvěry“. „Tyto dvě země nejsou ve skutečnosti spojenci, jsou to strategičtí partneři z nutnosti, protože obě strany mají jen málo jiných možností,“ podotkl Smagin.

Novináři naklonění íránskému režimu informovali, že Moskva v posledních týdnech dodala Íránu ruské obrněné vozy Spartak a útočné vrtulníky, pravděpodobně aby pomohla odrazit protestující obyvatele. „Íránci si ale samozřejmě nedělají iluze a vědí, že pokud by se situace stala skutečně kritickou, Rusko by se jednoduše stáhlo, jako tomu bylo v případě Bašára Asada,“ řekl Smagin s odkazem na pád režimu syrského diktátora v roce 2024 a jeho následný exil v Rusku.

Kremelští propagandisté se snažili vykreslit dění v pozitivním světle a argumentovali, že zjevná neúcta Washingtonu k mezinárodnímu právu dokazuje, že Rusko mělo právo napadnout Ukrajinu. Jiní komentátoři se snažili bagatelizovat vztah mezi Ruskem a jeho spojenci nebo upozorňovali na rozdíly mezi druhou světovou válkou a válkou na Ukrajině, aby ospravedlnili nedostatečný pokrok. Podle nich nejde o to, že by armáda země byla slabá, ale důvodem je to, že Rusové jsou méně zapojeni než tehdy. „V prvním případě bojovala celá země proti nacistům, nyní má zájem jen asi pět procent,“ tvrdí telegramový kanál s výstižným názvem Don't Stop War (Nezastavujte válku).

ČTĚTE TAKÉ: Ruské drony zasáhly dvě zahraniční lodě v Černém moři, píše Reuters. Kreml mlčí

Putin se zatím k událostem ve Venezuele ani v Íránu nevyjádřil. Bondarev míní, že je věrný svému zvyku nechat své podřízené mluvit o špatných zprávách. Poznamenal však, že Kreml pravděpodobně vnímá kroky USA ve Venezuele a proti ropnému tankeru jako pokusy zatlačit Rusko do kouta.

„Aby Rusko ukázalo, že se tlaku nepoddá, bude hledat způsoby, jak demonstrovat svou dominanci, především na Ukrajině,“ řekl Bondarev a poukázal na to, že Moskva minulý týden vystřelila na Ukrajinu hypersonickou raketu Oreshnik. Zároveň varoval před očekáváním „zmírnění“ ruského postoje. „I když je Kreml slabý, bude se snažit ukázat, že je silný,“ podotkl.