ANALÝZA: Vládní pomoc podnikatelům. Jaké jsou sliby versus realita

Když do Česka dorazil koronavirus, vláda přijala rychlá a razantní opatření proti jeho šíření. Karanténa se ale dotkla značné části tuzemské ekonomiky a podnikatelé bez pomoci jen těžko přežijí. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a vicepremiéři Karel Havlíček a Alena Schillerová (oba za ANO) přišli s velkolepými sliby ještě velkolepějších částek, které na záchranu českého byznysu vyčlení. Jenže realita je zatím diametrálně odlišná.

100 miliard korun na přímou podporu a dalších 900 miliard v podobě záruk. S těmito částkami premiér Babiš a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Havlíček předstoupili 18. března na jedné z tiskových konferencí vlády před novináře. Celkově tak stát sliboval podpořit tuzemský podnikatelský sektor jedním bilionem korun, což odpovídá osmnácti procentům ročního výkonu české ekonomiky.

„V případě přímé podpory by mohlo jít o odpouštění určitých odvodů, případně injekce do likvidity firem, kurzarbeit a tak dále,” uvedl Havlíček. „Nepropouštějte lidi. Je třeba, aby zůstali zaměstnaní. Naše půjčky pomohou,“ doplnil svého vicepremiéra Babiš. Pomoc státu se k firmám měla dostat prostřednictvím několika programů, které garantují hned tři resorty. Za COVID a ošetřovné pro živnostníky odpovídá ministerstvo průmyslu a obchodu, Antivirus, který má dotovat mzdy zaměstnancům, má na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí, takzvanou Pětadvacítku pak zastřešilo ministerstvo financí, respektive Finanční správa. Kromě toho vláda schválila odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění na půl roku. Pozastavila se také elektronická evidence tržeb.

Neprůchodný COVID

Zatímco právě pozastavení povinných odvodů představovalo rychlý a efektivní způsob, jak firmám vylepšit cash flow v době, kdy se mnoho z nich muselo vypořádat s nulovými tržbami, výše zmíněné programy provázejí od samého počátku problémy. A nejde jen o potíže administrativního charakteru. Podnikatelé si například stěžují, že peníze v jednotlivých kolech programu COVID byly rozebrány často ještě dříve, než bylo vůbec v lidských silách možné vyplnit příslušné formuláře se žádostmi.

COVID funguje jako poskytování bezúročných půjček v objemu od půl do patnácti milionů korun, přičemž za 80 procent částky se zaručí stát. Administruje jej Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která rovněž zveřejňuje formuláře, jež je třeba při žádání o úvěr vyplnit. „Když program startoval, peníze v prvním kole byly vyčerpány během tří hodin od vyvěšení podmínek a dokumentů na stránkách ČMZRB. Do poslední chvíle jsme netušili, co vše bude třeba splnit, jaké dokumenty dodat a co všechno vyplnit a tak dále,“ svěřila se redakci CNN Prima NEWS daňová poradkyně z Ústeckého kraje, která si přála zůstat v anonymitě a jejíž identitu redakce zná. „Skoro to na mě působí dojmem, že někdo měl kvalitní informace ještě před zveřejněním podmínek, a měl tak oproti ostatním žadatelům nefér výhodu,“ dodala živnostnice, která s žádostmi k programu COVID pomáhá svým klientům.

Objevily se však i jiné problémy, které politici zřejmě nedokázali domyslet. Jde o to, že stát se v rámci programů COVID zaručí jen za čtyři pětiny poskytnuté půjčky, riziko za zbylých dvacet procent na sebe bere komerční banka, která ve finále úvěr poskytne. Jenže takový typ podpory je nepoužitelný pro podnikatele, který z titulu vládních opatření musel zcela uzavřít provoz. Týká se to především pohostinských a ubytovacích služeb, kde tržby klesly prakticky na nulu. Takový podnikatel je pro banku příliš rizikový a úvěr mu tedy zpravidla neposkytne, ledaže by nějak (například zástavou nebo další zárukou) zajistil i onu poslední pětinu požadované částky.

Náhrada mezd až zpětně

Popsané problémy (a jistě i mnoho dalších) zřejmě stojí za skutečností, že ke konci dubna bylo v rámci programu COVID alokováno jen 6,8 miliardy korun. Přitom na programy COVID I a COVID II mělo jít celkem 25 miliard, jak na svých stránkách uvádí ministerstvo průmyslu a obchodu. Po více než měsíci a půl od vyhlášení nouzového stavu si tedy podnikatelé sáhli na pouhých sedmadvacet procent prostředků, jež měly být rozdělovány tímto kanálem. Vláda slíbila, že se co nevidět otevře program COVID III. Tak uvidíme.

V rámci programu Antivirus (gesce MPSV) bylo ke konci dubna vyplaceno 1,48 miliardy korun, které jsou určeny na úplnou či částečnou náhradu mezd – takzvaný kurzarbeit. Úřad Jany Maláčové (ČSSD) statistiky o počtu podaných žádostí, chybovosti nebo poukázané částce zveřejňuje na svých webových stránkách každý den. Ministerstvo se chlubí, že z více než 47 tisíc podaných žádostí byla v 94 procentech případů podepsána smlouva a peníze už jsou na účtech firem nebo k nim v nejbližší době poputují.

Jenže ani v případě Antiviru se stát nevyhnul nelogičnostem. Ta největší spočívá ve stanovení podmínky, že stát mzdy podnikatelům refunduje. To znamená, že firma nejdříve musí mzdy svým zaměstnancům vyplatit a státu za ně odvést odvody a až poté je může žádat po státu. V řadě případů to pro firmy má nulový efekt, protože nemají z čeho mzdy uhradit. „Přimlouvám se, aby to bylo změněno tak, aby firmy nemusely nejprve všechno zaplatit a pak peníze žádat zpětně, ale aby dostaly zálohu,“ řekl pro CNN Prima Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Program Antivirus bude pokračovat i v květnu, jak před pár dny schválila vláda.

Populární „Pětadvacítka“ Schillerová

Zatím nejvíce peněz, které stát poskytl podnikatelům, bylo rozděleno ministerstvem financí. Resort Aleny Schillerové v rámci záchranného programu pro OSVČ – takzvané „Pětadvacítky“ – poslal živnostníkům ke konci dubna 10,2 miliardy korun. Ministryně financí se už dopředu chlubila na Twitteru, že půjde o historicky nejpopulárnější projekt Finanční správy.

Pětadvacítku jsme spustili ve čtvrtek v 17 hodin. A k pondělní půlnoci už počet žádostí dosáhl 81,5 tisíce. Už teď si troufám říct, že asi půjde o historicky nejpopulárnější projekt Finanční správy :) https://t.co/n8q8njdbIM

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 14, 2020

Je třeba přiznat, že s Pětadvacítkou je spojena asi nejnižší administrativní zátěž ze všech vládních podpůrných programů, jež jsou založeny na finančních příspěvcích státu podnikatelům. Podle známého ekonoma a někdejšího zástupce ČR při Světové bance Miroslava Zámečníka by ale bylo ještě efektivnější, kdyby stát v první řadě využil své informační systémy, jež využívá pro provoz a správu elektronické evidence tržeb, kontrolního hlášení DPH a podobně. Pouhým pohledem do svých databází by totiž hned viděl, komu a jak výrazně klesly tržby. „Náš stát je v tomto ohledu zcela ochromen. Spočítejte si, kolik různých výkazů podnikatelé úřadům každý měsíc posílají, a všechny elektronicky. To není jen kontrolní hlášení a EET, ale také zaměstnanecké výkazy na správu sociálního zabezpečení,“ řekl CNN Prima NEWS Miroslav Zámečník.

Podobně hovoří i manželský pár z jižní Moravy, který od devadesátých let podniká v oblasti cestovního ruchu, ale nechtěl uvést své jméno. „Do žádostí o pomoc podnikatelům jsme museli vypisovat informace, které od nás stát už mnohokrát dostal. Nechápu, proč bylo nutné je uvádět znovu,“ řekli podnikatelé pro CNN Prima NEWS.

Podle Zámečníka by se zmíněné systémy daly využít podobně jako v případě odpuštění záloh na sociální a zdravotní pojištění. Tedy dočasně „vypnout“ odvody daně z přidané hodnoty u plátců DPH nebo záloh na daně z příjmů a podobně. S tím ovšem nesouhlasí mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec: „Pokud se bavíme o elektronické evidenci tržeb, tam jistě Finanční správa vidí, kdo jak velké příjmy eviduje. Uvědomme si ale, že dosud nepokrývá všechny typy živností. V případě drobných firem jako jsou třeba společnosti s ručením omezeným jsme pak schopni zjistit tržby asi jen u třetiny z nich,“ řekl CNN Prima NEWS. Podle něho je současný systém poskytování podpory podnikatelům rychlejší. „Pokud bychom vymýšleli jiný způsob, trvalo by to dlouho a vláda by si tím jen vysloužila mnohem více rozzlobených reakcí,“ dodal Žurovec.

Stav čerpání vládních programů na podporu ekonomiky v důsledku koronavirové krize (stav ke konci dubna):

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, ČMRZB, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Finanční správa