Mnozí jej znají „jen“ jako zakladatele legendární automobilové značky. André Citroën, od jehož narození 5. února uplynulo 145 let, však svůj úspěch vydobyl hlavně díky průkopnickému přístupu k reklamě. Zahubila ho však jeho vášeň.
Když v roce 1925 nechal po celé výšce Eiffelovy věže nainstalovat jméno své firmy sestavené z více než čtvrt milionu žárovek v šesti barvách, byla to reklama, která většině Francouzů brala dech. Však také vydržela na snad nejprestižnějším místě Paříže dalších osm let, ačkoliv cena za její umístění se mezitím zvýšila asi šestkrát.
ČTĚTE TAKÉ: Drahý benzin? Zkuste dřevo, nabádá prodejce neobvyklého vozu. Cena vám vyrazí dech
André Citroën byl zkrátka mistr moderní reklamy, díky čemuž se stal jedním z průkopníků automobilismu prvních dekád 20. století. Pocházel z židovské přistěhovalecké rodiny, která měla kořeny v Nizozemí a v Polsku.
Reklama na Citroën pobouřila Egypt a musí pryč. Strašidelný sexismus, zuří feministky
Reklama francouzské automobilky na nový model C4 vyvolala v Egyptě silné kontroverze. Aktivisté výrobce nařkli, že propaguje sexuální obtěžování v zemi, kde je fenomén Me Too v poslední době žhavým tématem.
V šesti letech spáchal Andrého otec sebevraždu a malý chlapec hledal útěchu ve fantastických románech Julese Verna. Nadchl se pro techniku, což jej nasměrovalo ke studiu polytechniky, stal se inženýrem a v roce 1907 nastoupil do pařížské automobilky Mors, kde rychle osvědčil i své manažerské dovednosti.
Po pár letech se proto rozhodl postavit na vlastní nohy a založil malou vlastní továrnu na ozubená kola Engrenages Citroën. Jenže dva roky poté narukoval do vřavy první světové války, a když viděl, jak klíčové pro úspěch je v tomto moderním konfliktu to, zda má dělostřelectvo dostatek munice, odeslal na francouzské ministerstvo války návrh, že vybuduje zbrojovku, která zvládne produkovat 20 tisíc dělostřeleckých nábojů denně. Příležitost dostal a během několika málo týdnů dokázal svůj slib naplnit.
Hnala jej i osobní motivace v podobě msty – na válečných bojištích našel smrt jeho bratr Bernard.
Nejlevnější vozy na trhu
Po skončení války André Citroën během čtyř měsíců přebudoval svou zbrojovku na automobilku, i díky nejrůznějším úvěrům pohltil část továrny Mors, kde původně pracoval, a založil svoji firmu S. A. Citroën. „Musíme vyrábět rychle, kvalitně, hospodárně a dostat naše produkty k co nejvyššímu počtu spotřebitelů,“ vtloukal do hlavy svým zaměstnancům.
Léto bez střechy za pakatel. Vybrali jsme ojeté kabriolety do 100 tisíc korun
Ford, Peugeot, Volkswagen, ale i Audi nebo Mercedes. To jsou značky otevřených aut, která najdete v českých bazarech do částky 100 tisíc korun. I když jde povětšinou o poměrně staré exempláře, ještě mohou dobře posloužit na víkendové letní vyjížďky.
Již v lednu 1919 s velkou pompou oznámil novinářům, že začne po vzoru amerických závodů Ford sériově vyrábět kvalitní, a přitom levná auta. „Budoucí vůz bude stát 7 250 franků, tedy jen polovinu ceny tehdy nejlevnějšího vozu na francouzském trhu,“ hlásal sebevědomě o novém vozu Type A a rozjel reklamní kampaň, která neměla obdoby. Vybudoval vzorové prodejny, rozjel vlastní taxislužbu, vsadil na všudypřítomnou reklamu. Potenciální zájemce, kteří navštívili některou z jeho prodejen, obesílal osobním dopisem s poděkováním a nabídkami ušitými na míru klientovi.
Zakázky se mu jen hrnuly, a zanedlouho také ze zahraničí, kam expandoval díky dalším půjčkám a početné síti vemlouvavých obchodníků. Však se také o Citroënovi hovoří jako o průkopníkovi přímého marketingu.
Jenže Citroëna dohnalo, že byl spíš podnikatelský vizionář s touhou neustále expandovat než zodpovědný účetní. Jeho firma byla předlužená kvůli nutnosti nákladných investic potřebných pro expanzi, drtily ji také vysoké daně a od počátku 30. let též celosvětová hospodářská krize. Sám majitel navíc nemálo peněz utápěl také v hazardu, především v dostihových sázkách. Dluhy ho dohnaly, tisíce věřitelů žádaly své peníze, a tak se automobilový gigant ocitl v nucené likvidaci.
V lednu 1935 André Citroën odešel do důchodu, nový většinový vlastník jej ve vedení nechtěl nejen kvůli jeho neschopnosti ukočírovat dluhy, ale také pro jeho gamblerství. Citroënův zdravotní stav se poté týden od týdne zhoršoval, 3. července 1935 zemřel na rakovinu žaludku, kterou notně přiživoval neustálý stres.
Jaké na svou dobu neslýchané výhody dopřával André Citroën svým zaměstnancům? S jakou automobilkou nejvíce válčil a kolik aut denně byl schopný vyrobit? To se dozvíte v aktuálním vydání týdeníku 5plus2, které vychází 10. února.