Na internetu se objevil inzerát na auto poháněné dřevoplynem. Jde o produkt vznikající při spalování biomasy, který se osvědčil už při nedostatku ropy za druhé světové války. Jeho vrozené nevýhody jsou však s moderní masovou výrobou aut neslučitelné.
„Táto, zajdi pro dříví a přilož, pojedeme na výlet.“ Asi tak nějak by mohla vypadat výzva manželky vynalézavého otce rodu, který v době energetické krize rezignoval na drahé tankování u pumpy a rodinný vůz přestavěl na dřevoplyn, látku starou skoro jako automobilismus sám. Japonský pick-up Datsun inzerovaný na serveru bazos.cz vám takový zážitek může zprostředkovat za 215 tisíc korun.
Datsun na dřevoplyn Zdroj: bazos.cz
Dojezd na jedno přiložení
Inzerát začínající výzvou „máte zájem o soběstačnost?“ informuje potenciálního zájemce, že bezmála čtyřicetiletý pick-up Datsun s benzinovým motorem o objemu 2,4 litru si vystačí opravdu s málem. Klíčovou látku je schopen generovat prakticky z čehokoliv dřevěného, nejsnáze z různých odřezků, úlomků, případně štěpky.
ČTĚTE TAKÉ: Auta na vodík se dočkají první veřejně dostupné čerpací stanice. Fronty u ní nebudou
Dřevo to ovšem nesmí být příliš vlhké, ideálně do 13 procent. V opačném případě by kotel zanášel motor ještě víc, než je mu z podstaty věci vlastní, a to opravdu není málo. Prodejce inzeruje spotřebu 35 kilogramů dřeva na 100 kilometrů, což je porce, kterou máte nasbíranou za chvíli, je pouze potřeba dřevo tvarově uzpůsobit, aby se do kotle vešlo. Zásobník má objem 60 litrů, potěšující každopádně je, že vůz je stále schopen i provozu na benzin. Jak by se na celou úpravu dívali na STK a ve stanici měření emisí, se redakci CNN Prima NEWS bohužel zjistit nepodařilo.
Motor je i po úpravě na dřevoplyn nadále schopen jezdit i na benzin. Zdroj: bazos.cz
Praotec zemního plynu
Podle konstruktéra Petra Šedivého ze ZD Ločenice je dřevoplyn velmi tradiční pohonnou látkou: „Dřevoplyn jako takový spatřil světlo světa na konci 18. století jako alternativa za známější svítiplyn a předchůdce zemního plynu, který se využívá i v dnešní době,“ upozorňuje znalec na skutečnost, že auta na dřevoplyn jsou dávnými předchůdci dnešních vozů na CNG, tedy zemní plyn.
Dřevoplyn vzniká nedokonalým spalováním biomasy za vysoké teploty, která reaguje s kyslíkem za vzniku oxidu uhelnatého a dalších látek. „Hlavním nedostatkem dřevoplynu a motorů upravených k jeho spalování je kromě nižšího výkonu ve srovnání s benzínovými ekvivalenty především uvolňování dehtu a popelu, který přispívá k opotřebení motoru, ale také odpad ve formě rakovinotvorných aromatických uhlovodíků,“ pojmenovává Šedivý hlavní kámen úrazu.
Na dřevoplyn byla auta běžně přestavována za druhé světové války. Snímek pochází z Prahy roku 1945. Zdroj: ČTK
Nouzový pohon
Historie tomu chtěla, že se ve válkou sužované Evropě naskytl dřevoplyn jako jedna z alternativ nedostatkové ropy, která byla výhradní surovinou válčících vojsk v první polovině 20. století. Z potřeby používat vozidla pro jednoduchou dopravu z místa A do místa B tak někoho napadlo použít zapomenutý koncept motoru na dřevoplyn k pohonu běžných aut se spalovacím motorem.
„Přestavba auta na dřevoplyn se samozřejmě neobešla bez úprav, které většinou zahrnovaly narušení celistvé karoserie vozů velkým kovovým válcem,“ popisuje konstruktér. Onen válec je dobře k vidění například ve filmu Obecná škola, kde je jím vybaven autobus, kterým děti jedou na exkurzi do bunkru předválečného hraničního opevnění.
Podle publikace Wood gas as engine fuel, kterou v roce 1986 vydala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), je možné dřevoplyn po doplnění dřevoplynového generátoru bez potíží používat v zážehových motorech s pohonem na benzin a petrolej.
