Ano rodině, ne genderu, říká Polsko. Může opustit Istanbulskou úmluvu jako Turecko
Polské ženy instalují nápis „Miluješ – Nebij“ v rámci kampaně proti domácímu násilí. Zdroj: Getty Images
Polský parlament ve středu postoupil poslaneckým komisím návrh zákona s názvem „Ano rodině, ne genderu“. Ten mimo jiné počítá s opuštěním Istanbulské úmluvy, která chrání ženy před domácím násilím. Polsko by tak bylo v krátké době po Turecku další zemí, která by od úmluvy odstoupila.
Pro návrh zákona ve středu hlasovalo 250 poslanců polského Sejmu z celkem 460 zákonodárců. Proti se vyslovila celá Občanská koalice a polská levice. Návrh podpořila mimo jiné vládní strana Právo a spravedlnost. Nyní jej budou posuzovat komise pro zahraniční věci a lidskoprávní komise.
Polská pravicová konzervativní vláda oznámila svůj záměr odstoupit od evropské dohody již loni v létě. Podle stanoviska kabinetu úmluva nerespektuje náboženství a propaguje „pochybné genderové ideologie“.
Podle Irene Donadio z Mezinárodní federace plánovaného rodičovství je poslední vývoj v Polsku znepokojivý. „Dělá nám to velké starosti,“ řekla serveru Euronews. „Odstoupení od ochrany žen před domácím násilím je velkou hrozbou,“ myslí si.
Warsaw. Women's strike before the Sejm. They oppose the denunciation of the Istanbul Convention - Polish News https://t.co/QUOy0M9Uwr
— Dunja Mijatovic (@Dunja_Mijatovic) March 18, 2021
Z polské vlády měly také uniknout dokumenty, podle nichž má Istanbulskou úmluvu nahradit jiný dokument orientovaný na práva rodiny, který by měl zakázat stejnopohlavní svazky a dále zpřísnit potratovou politiku. Tvrdí to Balkánská investigativní síť (BIRN).
Podle autorů návrhu zákona je Istanbulská úmluva nejen ideologická, ale dokonce neefektivní. V některých případech podle nich k domácímu násilí dokonce přispívá. Za konceptem má stát mimo jiné ultrakonzervativní institut Ordo Iuris (Právní řád), o jehož vlivu na polskou politiku se spekuluje. Je údajně i hybnou silou LGBT free zón, tedy oblastí nepřátelských k homosexuálům.
Turecko je již bez úmluvy
Od Istanbulské úmluvy již odstoupilo Turecko, a to k 20. březnu tohoto roku. Země ji přitom přibližně před deseti lety podepsala jako první. Ratifikaci dokumentu zrušil dekret prezidenta Recepa Erdoğana. Protesty proti tomuto kroku stále trvají.
Čtěte také
Také v Turecku kritici Istanbulské dohody argumentují hlavně ohrožením hodnot tradiční rodiny, ačkoliv prezident přesný důvod odstoupení neudal. Podle nich má dokument propagovat homosexualitu prostřednictvím užívání termínů, jako je pohlaví, sexuální orientace a genderová identita. V zemi sílí nenávist proti LGBT komunitě, jejíž členy označil za zvrhlíky třeba i tamní ministr vnitra Süleyman Soylu.
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám (Istanbulská úmluva) je nejobsáhlejší mezinárodní dohodou zabývající se závažným porušováním lidských práv. Dokument směřuje k nulové toleranci takového násilí a po zapojených státech vyžaduje prevenci, ochranu jedinců i stíhání pachatelů pohlavně podmíněného násilí, tedy násilí páchaného na člověku kvůli jeho pohlaví.
Čechům vadí pojmy gender i feminismus
Česká republika úmluvu podepsala v květnu 2016, avšak stále není ratifikována. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (za ANO) začátkem tohoto března řekla, že se tak pravděpodobně do konce volebního období ani nestane. Kabinet Andreje Babiše měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat loni v červenci, ale jednání odložil.
Istanbulskou úmluvu zmiňuje nová strategie rovnosti žen a mužů s opatřeními do roku 2030. Strategie uvádí, že česká společnost sice považuje prosazování rovných šancí pro muže a ženy za důležité, pojmy feminismus a gender ale mnohým vadí a odmítají je. „Charakteristické také je, že předmětem dezinformací a mylných interpretací se Istanbulská úmluva stala v zemích východní a střední Evropy, v západní Evropě tyto reakce nevyvolávala,“ píše se ve strategii.
Čtěte také
Clara Zangová přišla do redakce CNN Prima NEWS na začátku dubna 2020.
