Aquaponii Češi zatím neobjevili. Je to budoucnost, věří zakladatel Rybí zahrady
Výběr redakce
Moderní zemědělství, které dává dostatek potravy a zároveň je ekologické a udržitelné. Taková je jedna z největších výzev současného světa. Je vůbec reálné ji naplnit? Podle zakladatele Rybí zahrady, Jana Duška, určitě ano. Vhodným způsobem je například aquaponie, která je dnes mnohými považována za netradiční způsob chovu ryb a pěstování zeleniny a bylin, ovšem na trhu má své místo. A je o ní slyšet víc a víc.
Poslechněte si celý rozhovor formou podcastu
Rybí zahrada. Místo, kde najdete vše, co slibuje jeho jméno. Je založené na aquaponii, kterou lze vysvětlit velmi prostě: „Aquaponie je chov ryb spojený s pěstováním zeleniny. Je to symbióza využití odpadního hnojiva od ryb k růstu rostlin a naopak rostliny nám zase vyčistí vodu pro ryby. Proto ten název,“ vysvětluje spoluzakladatel Rybí zahrady, Jan Dušek. Jednoduše řečeno - co ryby vyloučí, je prospěšné rostlinám, které čistí vodu a tak stále dokola. „Rostliny jsou pouze ve vodě, jsou na plovoucí vorech a ten kořenový systém je přímo ve vodě a čistí ji.“
Ekologie v hlavní roli
Díky jednoduchému systému se daří splňovat hlavní nárok na zemědělství současnosti - ekologii. Ač se to na první pohled nemusí zdát, aquaponický způsob zemědělství vyžaduje podstatně méně vody než ten tradiční. „Úspora je až 90 % oproti běžnému zemědělství, kde je voda potřeba k růstu rostlin a je zkonzumována nebo spotřebována,“ vysvětluje propagátor aquaponie. A pokračuje dalším významným ekologickým benefitem:
Rybí zahrada
Aquaponickou farmu Rybí zahrada založili 2 nadšenci - Honza a Michal - jako zhmotnění snu o ekologické, etické a udržitelné produkci lokálního původu. Jejich snahou bylo pěstovat zdravé potraviny v souladu s přírodou za využití nejnovějších poznatků vědy. Využít technologii, která zároveň šetří vodní zdroje, nevyužívá pesticidů či doplňkových hnojiv, ani nadbytečných léčiv.
zdroj: Rybizahrada.cz
Je to daleko méně energeticky náročné. A při stávajícím stavu využití solárních elektráren, získáváte určitě méně energeticky náročný systém. A tou největší výhodou je jejich lokálnost. Výsledný produkt, který jde k zákazníkovi, necestuje přes půl planety, a to je asi to nejdůležitější.“
Aquaponie je také podstatně méně náročná na plochu a prostor. „Zelenina roste v patrech, půdorys potřebný k pěstování je daleko menší než na nějakém poli,“ připomíná dále Jan Dušek.
Čerstvé suroviny jsou navíc aquaponické farmy schopny dodat kdykoli bez ohledu na roční období. „U nás sezónní výpadek není díky tomu, že pěstování probíhá uvnitř. Jsme schopni nabídnout čerstvou zeleninu i v zimních měsících, kde je potřeba ji dovážet z jiných koutů světa,“ zmiňuje spoluzakladatel Rybí zahrady další pozitivum.
Moderní zemědělství na vzestupu
Moderních zemědělců, kteří hledají alternativy k tradičnímu způsobu pěstování plodin a chovu zvířat, přibývá. Hlavním tahounem jsou prý nové technologie. A nejen ony. „Jsou to z mého pohledu hodně české ručičky. Vzniká spousta malých, domácích systémů a přibývá spousta nadšenců, kteří do hydroponie i do recirkulačních systémů chovu ryb investovali svůj čas a chtěli přijít s něčím novým oproti běžnému způsobu. A aquaponie je spojení hydroponie a chovu ryb dohromady, využití obou těch zdrojů systému,“ říká v pořadu Interview PLUS Jan Dušek.
O ekologické, čerstvé a lokální potraviny už se zajímají i sami zákazníci. Jejich zájem ale moderní zemědělské farmy zatím stačí uspokojovat.
Naopak bych řekl, že kapacity farem, které jsou tady v Čechách, jsou i vyšší, než je poptávka. Zatím málo koncových zákazníků věří novému způsobu zemědělství. Ale pokud jednou ochutnají, zjistí, že rozdíl je velmi zásadní. Řízené prostředí, které tam funguje, je znát i na chuti,“ říká Jan Dušek.
Řešením je podle něj větší osvěta, která zatím chybí. „My se ji snažíme šířit po farmářských trzích, různých akcích, kde z našich produktů vaříme. Zároveň je to o tom, že Češi jako takoví nejsou lidi, kteří by jedli tolik ryb jako třeba okolní státy. Anebo jsou zvyklí jenom na minimální přípravu a my se snažíme jim ukázat, že se to dá připravit úplně jinak na mnoho způsobů. Cílíme hlavně na děti, aby měly ty zdravé potraviny.“
Čtěte také
Ve dvou se to lépe táhne
Rybí zahrada letos v září uzavřela spolupráci se společností Future Farming. Společně chtějí ekologické a moderní zemědělství posílit v Česku i mimo něj. „My od toho očekáváme sjednocení na poli technologií, posunutí dopředu. A zároveň spojíme všechny síly, abychom byli větší a kapacitně obsáhli větší portfolio zákazníků,“ uvádí spoluzakladatel Rybí zahrady.
Firma Future Farming se kromě aquaponie zaměřuje i na vývoj potřebných technologií. „U nás je technologie z mého pohledu zastaralá. Použijeme nové technologické celky, abychom posunuli produkci na vyšší stupeň,“ vykládá Jan Dušek s tím, že to znamená i snížení závislosti na lidském faktoru. „Znamená to menší údržbu systémů, menší zapojení lidských zdrojů a lidské síly, což je největší problém. Tady nejsou žádné školy, které by uváděly studenty do oboru. Každého člověka, kterého si vezmete k sobě na farmu, musíte všemu naučit.“
To by v součtu mělo vést k posílení pozice českého zemědělství na světovém trhu. „Pokud by se člověk podíval napříč Evropou, tak aquaponických farem v Evropě moc není. Jen pár menších a potýkají se stejnými problémy jako my. A řekl bych, že Česká republika jako taková i po tomto spojení může být velkým hráčem na trhu,“ věří Jan Dušek a dodává, že potenciál vidí i ve schopnosti být obstojnými hráči také na poli strojírenství a IT. „IT technologie, strojírenské technologie a další komponenty se musí zdokonalovat a vylepšovat.“
Vše je ale jen v rukou soukromých společností a jednotlivců, kteří ke změně seberou odvahu. Státní podpora v Česku zatím neexistuje. „Připravuje se v rámci operačních programů, co se týče rybářství. Ale okolní státy už tyto programy mají. I sousední Slovensko, kde víme o tom, že v létě proběhl takový jeden dotační titul, který byl už uplatněn,“ uzavírá téma Jan Dušek.
Čtěte také
