K VĚCI, Monika Arenbergerová - 30.6. v 12:30
Některá kožní onemocnění se mohou v létě a díky koupání v moři zlepšovat, popsala v pořadu K věci na CNN Prima NEWS dermatoveneroložka Monika Arenbergerová. Podle odbornice jde například o lupénku či atopický ekzém. Lékařka poradila, jak dlouhou dobu by lidé měli za tímto účelem strávit u moře. Ohledně případné prevence kožních nádorů Arenbergerová připomněla, že největšími „lajdáky“ jsou starší muži.
„Některá kožní onemocnění se mohou během letních měsíců zlepšovat. Řadíme mezi ně lupénku nebo atopický ekzém. Na druhé straně máme nemoci, jež jsou pro teplotně horké období typické,“ upozornila lékařka.
ČTĚTE TAKÉ: Maxík dostal nejdražší lék na světě. Teď dokončil první třídu a pochlubil se vysvědčením
V létě tak nejčastěji na kožních odděleních řeší plíseň. „Pokud si nedám pozor a chodím v bazénu bez žabek, mohu si odtamtud odnést i bradavici,“ pronesla v pořadu K věci Arenbergerová. Zmínila i onemocnění, jež negativně reagují na silné sluneční záření, například akné nebo růžovku.
Jak pomáhá mořská voda s léčbou kožních nemocí?
Ti, kteří trpí atopickým ekzémem, by podle dermatoveneroložky neměli navštěvovat chlorované bazény. „Pokud najdeme rybník nebo jezero bez sinic, je takové přírodní koupaliště pro pokožku blahodárné. Moře má velmi dobré účinky na kůži zatíženou zmíněnými nemocemi,“ podotkla s tím, že lékaři tento pobyt pacientům doporučují.
„Když se začne člověk s akutním ekzémem koupat v moři, první dny jsou pro něj nepříjemné. Zasažená místa mohou pálit. Dva dny jsou tedy adaptační,“ popsala Arenbergerová ve vysílání CNN Prima NEWS.
Muži jsou v prevenci nádorů kůže „lajdáci“
Po týdnu se ovšem chronické onemocnění zlepší. „V dalším týdnu slaná voda stav kůže stabilizuje. Proto bych doporučila, aby takto zaměřený léčebný pobyt trval 10 až 14 dní,“ poradila lékařka.
Podle odbornice na nádory kůže preventivní prohlídky tohoto druhu stále nepatří do automatického screeningu. „Přesto stále více lidí vyhledává dermatologa kvůli preventivnímu vyšetření. Není to ale v takovém množství, jak bychom si přáli,“ připustila.
Zdůraznila, že mezi rizikovou populaci patří hlavně mladé ženy mezi 20. a 30. rokem života a muži po 55. roce věku. „Ženy v tomto věku se totiž obecně hodně sluní a využívají kvůli opálení bohužel i solária. V případě mužů si to vysvětlujeme tím, že starší muži jsou lajdáci – neradi se v létě mažou krémy s SPF (s ochranným faktorem před sluncem, pozn. red.) a neradi navštěvují preventivní prohlídky,“ poznamenala Arenbergerová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Betakaroten jako záruka opálení? Někdo může zoranžovět, hrozí i rakovina, varují experti
