Arméni oplakali ztrátu unikátního kláštera. Ani se nehnu, vzkázal duchovní

Ve středu musela Arménie postoupit Ázerbájdžánu území Náhorního Karabachu, na němž se nachází i unikátní klášter Dadivank z 12. století. Arméni se obávají, že muslimští Azerové památku zdemolují, ačkoliv přislíbili její zachování. Někteří duchovní se přesto rozhodli na dnes již nepřátelském území setrvat.

Klášter nyní střeží ruské tanky, které by měly zajistit, že nedojde k ničení křesťanské památky. Totéž přislíbili i představitelé Ázerbájdžánu, Arméni jim však nevěří. „Sice to nejsou Turci, ale chovají se jako oni,“ myslí si kněz Šavan, který se přijel z Jerevanu rozloučit na poslední mši. Arméni proto z kláštera preventivně odvezli zvony, obrazy a další cennosti.

Opat se zbraní

„Neplánuji nikam odejít,“ řekl opat kláštera, otec Ovanes, francouzskému časopisu Le Point. „Zůstávám s několika dalšími kněžími, kteří si to přejí. Nebojím se, co se se mi přihodí,“ řekl. „Jednou jsem přijal misi zachování a ochrany našeho kulturního a duchovního dědictví a také ji dokončím,“ vysvětlil.

Duchovní navíc uklidňuje, že je střeží ruské mírové jednotky. „Nejsme tu sami, myslím, že jsme pod dobrou ochranou,“ myslí si. „To, co mě rozesmutňuje více, jsou všichni ti věřící, kteří už nebudou moci přijít nebo budou mít strach navštívit toto svaté místo,“ lituje Ovanes.

Ter Hovhannes 🙏🏻✊🏻 pic.twitter.com/NmZQY8ckL7

— 𝓜𝓪𝓻𝓲𝓷𝓮 (@marinemelqonian) November 21, 2020

Ázerbájdžánci Ovanese viní z toho, že během první války o Náhorní Karabach sám bojoval se zbraní v ruce a v roce 1992 se podílel na vraždění civilistů nepřátelské strany. To, že se sám pustil do boje, dokládá i dobová fotografie. Stal se nicméně symbolem rezistence i jisté naděje a u věřících je populární.

Pod ochranou Putina

Věřící se s pamětihodností přišli rozloučit minulou neděli na vůbec poslední mši a sjeli se doslova z celé Arménie. Bohoslužba se nesla v pochmurném duchu. „Je to naše dědictví a měli bychom se o něj starat a chránit ho,“ uvedla pro Sky News Sona Chačaturjanová, která přijela z arménského hlavního města Jerevanu. „Bohužel se stane součástí Ázerbájdžánu. Je to bolestivé, ale nechci se rozloučit, protože vím, že se jednou vrátím,“ dodala.

S Dadivankem se přišlo rozloučit také několik arménských vojáků, kteří v šestitýdenní válce o Náhorní Karabach bojovali. Klášter je pro Arménce zásadním symbolem, vysvětlil francouzský Le Point. Mnozí jeho ztrátu ve prospěch Azerů oplakali.

O ochranu křesťanských svatých míst v Náhorním Karabachu, která připadnou Ázerbájdžánu, požádal prezidenta vítězné země sám Vladimir Putin. Arménové tomu však nedůvěřují a obávají se podobné kulturní genocidy, jaká je potkala v první polovině 20. století. Tehdy byla velká část arménského kulturního dědictví zničena, když byla země součástí Turecka.

Unikátní středověké fresky

Klášter Dadivank byl postaven v průběhu 9. až 13. století. Jeho zakladatelem měl být svatý Dadi, žák a následovník svatého Judy Tadeáše, který v prvním století našeho letopočtu šířil křesťanství ve východní Arménii. Ceněný je také pro fragmenty fresek ze 13. století. V roce 2001 vydala Evropská unie rezoluci, na základě níž odsuzuje ničení kláštera muslimskými obyvateli regionu.

Zájmy Ruska i Turecka

V konfliktu proti sobě stál turkický národ Ázerbájdžánců vyznávajících islám a křesťanští Arménové. Jednalo se však spíše o konflikt politický nežli náboženský či etnický. Ázerbájdžánskou stranu podporovalo logicky Turecko, které má k zemi blízko jazykově i vírou. Při Arménii zase stálo Rusko, pro Moskvu je ale svým způsobem důležité udržet si vliv v obou zemích.