Pojí je vozík a láska. Manželé touží po druhém psím asistentovi, který by jim ulehčil život
Více než 20 let tvoří Petra s Jaroslavem manželský pár. Oba pojí nejen vzájemná láska, ale také invalidní vozík, na nějž jsou odkázáni. V životě jim již tři roky pomáhá asistenční pejsek Cherry, kterého získali i díky podpoře dárců na platformě Znesnáze. S postupem doby je však podpora manželů pouze jedním psem náročnější, proto jim byla schválena žádost na pořízení dalšího chlupatého asistenta. Vzhledem k invalidnímu důchodu a jen minimálním přivýdělkům si však svépomocí nedokážou asistenta uhradit. Proto vznikla na platformě Znesnáze sbírka s žádostí o pomoc.
Asistenční pes není domácí mazlíček. Jak se chovat, když potkáte člověka s pomocníkem?
Na první pohled působí přátelsky, klidně a neohroženě. Mnozí lidé v nich vidí „jen“ vycvičená zvířata, ale pro osoby s postižením znamenají mnohem víc. Asistenční psi jsou jejich prodlouženou rukou, očima i psychickou oporou, bez které by se často neobešli. Podávají, přinášejí, pomáhají s orientací, zvládáním epileptických záchvatů nebo panických atak. A mnohdy čelí nepochopení veřejnosti – někdy i ponižování či odmítání.
Pohlazení, které ohrožuje druhé: Držitelé asistenčních psů jsou zoufalí, líčí své zkušenosti
Jsou přátelští a roztomilí, svou roli pomocníka však berou velmi vážně. Asistenční psi provázejí své pány na každém kroku, jsou jejich ušima, očima i pomocnou rukou. Řada lidí si však stále neuvědomuje, že čtyřnozí asistenti potřebují pro výkon své práce klid. Proto organizace Helppes s podporou agentury WMC Grey zorganizovala osvětovou kampaň Na cizí psy se bez svolení nesahá. Jak pouhé pohlazení či rozptylování psa může držitelům čtyřnohých pomocníků uškodit, přibližují jak oni, tak trenéři.
Po covidu přišla epilepsie. Maturant Tomáš zažíval silné záchvaty, dnes jsou takřka minulostí
Když se řekne epilepsie, řada lidí si představí život omezený pravidelně se vyskytujícími záchvaty. Díky pokrokům současné medicíny už tomu však tak dnes být nemusí. To je i případ 18letého Tomáše z Prahy, u něhož epilepsie propukla před čtyřmi lety poté, co prodělal covid. Náhlé záchvaty, obavy rodičů o Tomášovu bezpečnost – to vše je dnes takřka minulostí. Mladíkovi významně pomohla speciální léčba i asistenční pes, díky kterému nikdy není sám. Na pokroky v pomoci pacientům odborníci upozorňují u příležitosti Mezinárodního dne epilepsie, který připadá na 10. února.
Příběh pomoci: pes Persy ohlídá nemocného Vojtu
Asistenční pes Persy našel nového majitele. Stal se jím Vojta, kterému
v 15 letech diagnostikovali mozkový nádor, jenž mu způsobil částečné ochrnutí, ztrátu zraku
a krátkodobé paměti. Těžkým životním zkouškám teď budou čelit ve dvou. Osmý ročník dobročinného projektu se zaměřuje na speciální výcvik čtyřnohých kamarádů a vznikl pod záštitou společností Mars a BILLA.
Na péči o autistického syna zůstala Pavlína sama. Úlevu přináší jízda na kole, vznikla sbírka
Už od narození provázely dnes třicetiletého Martina zdravotní problémy. Až v pěti letech se rodina dozvěděla, že trpí dětským autismem s mentální retardací. Více než polovinu Martinova života se o něj maminka Pavlína stará sama. Péče je náročná, jakékoliv narušení zajetých rituálů u Martina vyvolává agresivní záchvaty, kdy ubližuje sobě i svému okolí, které mu chce pomoci. Klid a úlevu nachází při jízdě na kole, proto sestra Veronika založila na platformě Znesnáze sbírku. Cílem je vybrat dostatek financí na pořízení speciálního elektrokola, které by vyjížďky velmi usnadnilo.
Autisté nachází pochopení u psů. Zájem o speciální pomocníky roste, pouto je jedinečné
S poruchou autistického spektra (ASD či PAS) se v Česku každý rok narodí až dva tisíce dětí. Co přesně ji způsobuje, není dosud zcela jasné. Autisté žijí ve světě, pro který má společnost velmi málo pochopení. Jediným prostředníkem mezi jejich vlastním, uzavřeným světem a okolím je často speciálně vycvičený asistenční pes. Díky němu jsou lidé s PAS schopni žít normální život a být méně závislí na svém okolí. Světový den porozumění autismu si připomínáme 2. dubna.
Fenka Viky změnila paničce život, pak přišla rána. Karolína shání peníze na psího asistenta
V 28 letech bojuje Karolína s řadou zdravotních překážek. Od narození trpí dětskou mozkovou obrnou (DMO), je zcela odkázaná na invalidní vozík, často se potýká se silnými epileptickými záchvaty a ke všemu trpí vážnou oční vadou. Život se jí však změnil ve chvíli, kdy se s manželem rozhodli pořídit asistenčního psa. Fenka Viky Karolíně život nejen usnadnila, ale také ho zaplnila, stala se novým členem rodiny. Nečekaná rána v podobě vážného onemocnění asistenčního psa nutí Karolínu hledat prostředky na pořízení nového čtyřnohého parťáka. S žádostí o pomoc se obrací na veřejnost.
Plnohodnotný život díky čtyřnohému parťákovi Bonymu
Služební pes Bony byl oficiálně předán nové majitelce. Nikolce, osmileté dívence trpící diabetem 1. typu, přinesl obrovskou radost. Tento pes je již sedmým pomocníkem
pro handicapované, jehož výcvik byl podpořen v rámci dobročinného projektu společností Mars a BILLA.
Developer staví domy bez povolení úřadů. V minulosti byl u soudu kvůli padělání peněz
Trnová u Prahy se stala za poslední roky velmi lukrativním místem pro bydlení. V říjnu loňského roku se ale ukázalo, že v obci vznikají nepovolené výkopy. Ani po roce nejsou povolení stále vyřízena. Druhá reportáž v pořadu Případy Josefa Klímy přinese příběh asistenčního psa, který měl být klientce násilně odebrán kvůli podezření z týrání.
