Atentáty na prezidenty USA? Trump a Obama jsou časté terče, jiné místo střelců zabili lékaři
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Střelba na galavečeři: Trump se ocitl v ohrožení.
- Prezident čelil pokusu o atentát už v minulosti.
- Kdo všechno se stal terčem útoků v USA?
- Lékaři, gangréna a smrt: Jak atentáty změnily dějiny.
Americký prezident Donald Trump se znovu stal zamýšleným terčem střelce. I když v jeho případě je to už poněkolikáté, není současný šéf Bílého domu zdaleka jediným, komu v nejvyšším úřadu usilovali o život. V několika případech se atentátníkům podařilo uspět, přičemž tragickou roli už v historii atentátů na americké prezidenty sehrála i špatně odvedená péče lékařů.
Střelba při novinářské galavečeři ve Washingtonu byla pro Trumpa už několikátým momentem, kdy se v jeho blízkosti střílelo. Jako zázrakem nebyl nikdo vážně zraněn a střelec byl zadržen, zatímco ochranka ze sálu rychle dostala pryč Trumpa, viceprezidenta J. D. Vance a další vedoucí politiky USA, i když je postup bodyguardů částečně kritizován.
ČTĚTE TAKÉ: Protikřesťanské aktivity i varování rodiny. Trump promluvil o střelci z galavečera
Obrovské ohrožení Trump zažil už předloni během prezidentské kampaně, když ho v pensylvánském městě Butler střelec zasáhl kulkou do ucha. Staronový prezident smrti unikl doslova jen o pár centimetrů. Zabit byl následně nejen atentátník, 20letý Thomas Matthew Crooks, ale i jeden z účastníků Trumpova mítinku Corey Comperatore, který stál na tribuně za prezidentem.
Čtěte také
Krátce před volbami,jež Trump vyhrál proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové, jej chtěl zastřelit 58letý Ryan Routh, který na něj s puškou číhal u golfového hřiště floridského sídla Mar-a-Lago. Všimla si ho však ochranka, která jej vyplašila a posléze i dopadla.
Trump aktuálně vede spolu s Izraelem válku proti Íránu a představitelé islámského režimu americkému prezidentovi hrozí smrtí. Volají po odplatě za smrt některých svých vůdců. I ze strany Íránu tudíž může přijít nebezpečí, i když jsou boje v tuto chvíli pozastaveny.
Na přehled situací, kdy Trumpovi hrozilo nebezpečí na životě, se podívejte ZDE.
Obama nepřítelem rasistů a Fordův neprůstřelný baloňák
Pokusům o život neunikli ani Trumpovi nedávní předchůdci. Joe Biden měl během čtyř let strávených v Bílém domě čelit možnému ohrožení hned třikrát. Ve dvou případech byly možné útoky překaženy ještě v přípravném stádiu, ale v květnu 2023 teprve 19letý Sai Varšíd Kandula najel pronajatým náklaďákem do bariéry u Bílého domu. Uvnitř policisté našli nacistickou vlajku a zadržený Kandula se po dopadení přiznal k obdivu k Třetí říši. Navíc hlásil, že jeho cílem bylo „zabít prezidenta a převzít moc“.
To Barack Obama, první a zatím poslední černošský prezident v historii USA, čelil hrozbě v řadě případů stejně jako Trump. Obamovi šli hned několikrát po krku krajně pravicoví zastánci nadřazenosti bělošské rasy. I v případě této hlavy státu byla většina ohrožení odvrácena ještě v zárodku. Nejblíže k nebezpečí Obama byl, když mu do Bílého domu opakovaně přišly dopisy napuštěné toxiny nebo když v roce 2011 mladík střílel na Bílý dům, ačkoliv přitom nikoho nezranil a pouze zničil jedno z oken, jak psal třeba list The Washington Post.
Obamův republikánský předchůdce George W. Bush zažil potenciálně nebezpečný moment, když v roce 2005 v gruzínském Tbilisi k pódiu, kde řečnil, přiletěl odjištěný granát. Ten však nevybuchl kvůli kapesníčku omotanému kolem pojistky. Jeho otec, George H. W. Bush se měl v roce 1993 stát terčem několika atentátníků, kteří byli údajně věrní iráckému diktátorovi Saddámu Husejnovi. V roce 1993, když opustil úřad a měl namířeno do Kuvajtu, jej chtěli sprovodit ze světa bombou v autě, avšak neuspěli.
Čtěte také
Bill Clinton byl rovněž několikrát v hledáčku atentátníků, a to dokonce i roky poté, co Bílý dům opustil. V roce 2018 jemu a jeho ženě, neúspěšné prezidentské kandidátce a exministryni zahraničí Hillary Clintonové, dorazil do jejich domu v městě Chappaqua balíček obsahující výbušninu. Odesílatel, Cesar Sayoc, tehdy poslal hned několik stejných balíčků tvářím Demokratické strany včetně Obamy. Tajná služba, která hlavy státu USA chrání i po konci jejich mandátů, však zásilky včas zachytila.
Na prezidenta Geralda Forda v 70. letech minulého století hned dvakrát vytasili zbraň, přičemž v obou případech šlo o ženské atentátnice a jejich pokusy dělily jen zhruba tři týdny. Lynette „Squeaky“ Frommeová, členka sekty Charlese Mansona, se dostala k Fordovi extrémně blízko a dokonce se k ní prezident natahoval, aby jí při návštěvě Sacramenta podal ruku. Atentátnice na něj vytáhla pistoli, zmáčkla spoušť, ale v komoře neměla náboj a byla rychle zadržena. To Sara Jane Mooreová o tři týdny později v San Franciscu na Forda, který od ní byl asi 12 metrů, vystřelila, ale na poslední chvíli ji jeden z kolemjdoucích chytil ruku a střela tak Forda minula. Republikánský prezident od té doby nosil neprůstřelný trenčkot neboli baloňák.
Reagan si přál lékaře-republikány
Někteří z amerických prezidentů pak kulku přímo schytali. V roce 1981 byl atentátníkem zasažen prezident Ronald Reagan, přičemž rána mu poranila jednu z plic, kvůli čemuž ztratil mnoho krve. Před operací, která dopadla úspěšně, však ještě vtipkoval s lékaři, když jim před začátkem řekl: „Doufám, že jste všichni republikáni.“ Vedoucí doktor Joseph Giordano, podle agentury AP liberální demokrat, prezidentovi odvětil: „Dnes jsme všichni republikáni.“
Vážné poranění, ze kterého se však zotavil, prožil i prezident Theodore Roosevelt a to v roce 1912, když už sice nebyl hlavou státu, ale znovu na ni kandidoval. Útočník jej střelil do hrudníku, ale Roosevelta zachránily dva předměty, které měl v náprsní kapse – obsáhlý 50stránkový projev přeložený napůl a pouzdro na brýle. Ty kulku zbrzdily a Roosevelta sice zranily, ale nikterak vážně.
Bývalý prezident coby válečný veterán a zkušený lovec usoudil, že není v bezprostředním ohrožení života a trval na tom, že přednese svůj plánovaný projev, což skutečně učinil. Vyhledat lékařskou pomoc se vydal až poté, co po zhruba 84 minutách skončil, ačkoliv viditelně krvácel.
Kulku přežili, lékaře už ne
Další americké hlavy státu už takové štěstí v neštěstí neměly. Snad nejznámějším případem je vražda Johna F. Kennedyho, kterého v roce 1963 v Dallasu měl zastřelit bývalý americký voják Lee Harvey Oswald několika ranami z pušky na prezidentskou limuzínu. Smrt charismatického prezidenta přišla jako obří šok a dodnes je kolem ní mnoho konspiračních teorií, protože Oswald popíral vinu a pouhé dva dny po vraždě Kennedyho se sám stal obětí střelce. Prezident, jemuž se zkráceně přezdívalo JFK, však nebyl jedinou hlavou státu v USA, která podlehla atentátníkovi.
Čtěte také
Na počátku 20. století, v roce 1901, se střelnému zranění nevyhnul prezident William McKinley, když navštívil koncertní halu Chrám hudby v Buffalu. První kulka se odrazila od knoflíku či medaile, kterou měl McKinley v saku, a nezranila ho, ale druhá rána skončila v jeho břiše. Prezident se dostal do rukou lékařů a paradoxně právě to se mu stalo osudným. Zprvu po operaci se zdálo, že se McKinley ze zranění dostane, ale do rány se mu vzhledem k tomu, že lékařské metody ještě nebyly dostatečně rozvinuté a hygiena nebyla prioritou, dostala gangréna. To vedlo k jeho smrti zhruba týden po atentátu.
Prakticky stejný osud potkal i prezidenta Jamese A. Garfielda, který na vlakovém nádraží ve Washingtonu v červenci 1881 schytal kulku do zad. Zemřel až po více než dvou týdnech kvůli tomu, že se mu do rány po chybných zásazích lékařů bez jakékoliv sterilizace dostala infekce. Americké kolegium chirurgů ve svém textu uvádí, že smrt Garfielda posloužila alespoň ke zlepšení hygienických postupů lékařů.
Dobře známým je také atentát na Abrahama Lincolna v dubnu roku 1865 velmi krátce před vítězstvím jeho Unie v Americké Občanské válce. Lincolna zastřelil John Wilkes Booth při návštěvě divadla v hlavním městě USA ranou do hlavy.
PODÍVEJTE SE: Zapomněl při střelbě na manželku? Záběry ochranky odvádějící Kennedyho vyvolaly bouři reakcí
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
