atomová bomba

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.

Bylo to líné dopoledne. Letecké sirény odezněly a život v japonském městě Nagasaki se dal opět do pohybu. Tehdy desetiletý Seiičiro Mise netušil, že bude svědkem jedné z největších válečných katastrof novodobé historie. A že nyní, 79 let od výbuchu „Tlouštíka“, bude společně s dalšími Japonci známý především jako „hibakuša“ – přeživší atomové bomby. S redakcí CNN Prima NEWS se podělil o svůj tragický příběh, který obrátil jeho život vzhůru nohama. S následky nukleární katastrofy musí žít dodnes.

Ráno 6. srpna 1945. Ticho rozetnuly sirény a nad japonským městem Hirošima se objevil americký bombardér B-29 Enola Gay. Z nebes začal padat „Chlapeček“, který pár set metrů nad zemí explodoval. Jaderné inferno ten den zabilo 70 tisíc lidí, stejný počet jich zemřel v dalších letech na následky ozáření. Těm, kteří přežili, se říká hibakuša a dodnes varují před hrozbou atomové války. Ve spolupráci s japonskými organizacemi přinášíme výběr svědectví těch, kteří o vlásek unikli hrozivé smrti.

Írán nedávno v rychlosti nainstaloval další centrifugy na obohacování uranu v areálu Fordo a zahájil práce na instalaci dalších zařízení v podzemním areálu ve městě Natanz. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), o které ve čtvrtek informovala agentura Reuters.

Přední ruský vojenský analytik a blízký spolupracovník Vladimira Putina Konstantin Sivkov pohrozil ve vysílání ruské státní televize Rossija 1 zničením Polska. Expert v propagandistickém vysílání vyjádřil přesvědčení, že na každé větší polské město by stačilo shodit dvě jaderné bomby. Českým sousedům Sivkov vyhrožoval i ve svých dřívějších prohlášeních. Poradce polského prezidenta Stanislav Źaryn uvedl, že podobná prohlášení jsou snahou o zastrašení západní společnosti.

V krizových situacích se na umělou inteligenci nedá spolehnout. Člověk jí předá na chvíli otěže a už hrozí vypálením atomových bomb. Výjimkou není ani počítačem řízený indický duchovní Mahátma Gándhí ve hře Civilization V, jak vysvětlí herně-technologický pořad Enter. Po krátké vysílací pauze se vrací zpět na televizní obrazovky, nejnovější díl sezóny se kromě záludností AI věnuje očekávané české hře Kingdom Come: Deliverance 2 a novinkám ze světa technologií. Pořad můžete sledovat každou sobotu ve 22:40 nebo v úterní repríze ve 23:40 na CNN Prima NEWS či přímo zde na webu.

Pokud by někdejší Sovětský svaz rozpoutal světovou atomovou válku, začala by možná v ukrajinském městě Pervomajsk. „Škoda, že Ukrajina nezůstala jadernou mocností a atomové zbraně jsme předali Rusku. Kdybychom si je nechali, ruská invaze by nikdy nezačala,“ říká pro CNN Prima NEWS 66letý Dmytro Mališevskyj, náměstek primátora v Pervomajsku, který leží v Mykolajivské oblasti. Rakety s jadernými hlavicemi na tamní základně byly kdysi namířeny na cíle v USA i západní Evropě, dnes by ale mohly mířit na Moskvu.

Ruský prezident Vladimir Putin znovu pohrozil, že Kreml je prý připraven použít proti svým nepřátelům jaderné zbraně. Západ podle jeho slov není na takový úder připraven, Moskva ale ano. Jsou jeho výhrůžky plané, či nikoliv? Spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just varuje, že slova ruské hlavy státu rozhodně nelze brát na lehkou váhu.

Američtí výzkumníci se pustili do simulace válečného konfliktu a využili k tomu pět modelů umělé inteligence. Výsledky je ale vyděsily. AI nástroje neváhaly odpálit jadernou zbraň. Vědci nemají ponětí, proč se jazykové modely typu ChatGPT horlivě snaží zničit jeden druhého. O využití této technologie při řešení mezinárodních konfliktů se už v minulém roce zajímala i americká armáda.

Ani veřejné tajemství o přítomnosti jaderných zbraní v Izraeli neodradilo radikální palestinské hnutí Hamás od rozpoutání ničivé války. Malému židovskému státu je atomová bomba v boji proti teroristům v Gaze k ničemu. Nabízí se pak otázka, k čemu obávaná zbraň, která kvůli odstrašující síle bývá označována také jako „zbraň míru“, vlastně je, když nedokáže zabránit krvavému konfliktu. V případě Izraele je odpovědí Írán a s ním i další velcí hráči na Středním východě či v severní Africe.

I když je Izrael malou blízkovýchodní zemí s necelými deseti miliony obyvatel, přesto patří mezi devět jaderných mocností světa. Židovský stát sice vlastnictví atomové bomby nikdy oficiálně nepřiznal, ale i tak lze existenci těchto odstrašujících zbraní hromadného ničení v Izraeli označit za veřejné tajemství. Jak se vůbec myšlenka o izraelském jaderném programu zrodila a jaký měla vývoj?

Špičkové tanky Merkava? Máme. Vysoce efektivní letouny F-35? Také. Osvědčené obrněné vozy a bojové vrtulníky? I ty jsou součástí izraelského arzenálu, který patří k nejničivějším na světě. A přesto židovský stát čeká mimořádně obtížný boj. Hamásu hraje do karet nejen prostředí, ve kterém se vede válka, ale také partyzánský způsob boje a v neposlední řadě má desítky rukojmích. Izrael tak při pozemní ofenzivě čeká náročné čištění jednoho domu za druhým nebo v nejhorších scénářích úplná likvidace infrastruktury v Pásmu Gazy.