atomová bomba

Pokud by někdejší Sovětský svaz rozpoutal světovou atomovou válku, začala by možná v ukrajinském městě Pervomajsk. „Škoda, že Ukrajina nezůstala jadernou mocností a atomové zbraně jsme předali Rusku. Kdybychom si je nechali, ruská invaze by nikdy nezačala,“ říká pro CNN Prima NEWS 66letý Dmytro Mališevskyj, náměstek primátora v Pervomajsku, který leží v Mykolajivské oblasti. Rakety s jadernými hlavicemi na tamní základně byly kdysi namířeny na cíle v USA i západní Evropě, dnes by ale mohly mířit na Moskvu.

Ruský prezident Vladimir Putin znovu pohrozil, že Kreml je prý připraven použít proti svým nepřátelům jaderné zbraně. Západ podle jeho slov není na takový úder připraven, Moskva ale ano. Jsou jeho výhrůžky plané, či nikoliv? Spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just varuje, že slova ruské hlavy státu rozhodně nelze brát na lehkou váhu.

Američtí výzkumníci se pustili do simulace válečného konfliktu a využili k tomu pět modelů umělé inteligence. Výsledky je ale vyděsily. AI nástroje neváhaly odpálit jadernou zbraň. Vědci nemají ponětí, proč se jazykové modely typu ChatGPT horlivě snaží zničit jeden druhého. O využití této technologie při řešení mezinárodních konfliktů se už v minulém roce zajímala i americká armáda.

Ani veřejné tajemství o přítomnosti jaderných zbraní v Izraeli neodradilo radikální palestinské hnutí Hamás od rozpoutání ničivé války. Malému židovskému státu je atomová bomba v boji proti teroristům v Gaze k ničemu. Nabízí se pak otázka, k čemu obávaná zbraň, která kvůli odstrašující síle bývá označována také jako „zbraň míru“, vlastně je, když nedokáže zabránit krvavému konfliktu. V případě Izraele je odpovědí Írán a s ním i další velcí hráči na Středním východě či v severní Africe.

I když je Izrael malou blízkovýchodní zemí s necelými deseti miliony obyvatel, přesto patří mezi devět jaderných mocností světa. Židovský stát sice vlastnictví atomové bomby nikdy oficiálně nepřiznal, ale i tak lze existenci těchto odstrašujících zbraní hromadného ničení v Izraeli označit za veřejné tajemství. Jak se vůbec myšlenka o izraelském jaderném programu zrodila a jaký měla vývoj?

Špičkové tanky Merkava? Máme. Vysoce efektivní letouny F-35? Také. Osvědčené obrněné vozy a bojové vrtulníky? I ty jsou součástí izraelského arzenálu, který patří k nejničivějším na světě. A přesto židovský stát čeká mimořádně obtížný boj. Hamásu hraje do karet nejen prostředí, ve kterém se vede válka, ale také partyzánský způsob boje a v neposlední řadě má desítky rukojmích. Izrael tak při pozemní ofenzivě čeká náročné čištění jednoho domu za druhým nebo v nejhorších scénářích úplná likvidace infrastruktury v Pásmu Gazy.

Rusko, Čína i Spojené státy zvyšují aktivitu ve svých zařízeních pro jaderné testy, uvádí stanice CNN na základě získaných satelitních snímků. Státy se podle Jeffreyho Lewise z Institutu pro mezinárodní studia v Middlebury mohou vrátit k testování jaderných zbraní. K doposud posledním zkouškám došlo ze strany mocností v 90. letech.

Stál víc než vývoj atomové bomby a patřil k nejsložitějším vojenským výtvorům minulého století. Americký bombardér Boeing B-29 nezískal přízvisko Superfortress náhodou. Kolos dokázal unést devět tun bomb a v závěru druhé světové války smazal zápalnou municí několik japonských měst z mapy. Obzvlášť dva letouny, Enola Gay a Bockscar, se zapsaly do dějin jako nosiči jaderné zkázy. Kuriozitou je, že kokpit bombardéru inspiroval ikonickou vesmírnou loď Millenium Falcon ve Hvězdných válkách.

Více než 200 tisíc mrtvých. Taková byla bilance dvou amerických atomových bomb Little Boy a Fat Man, které vybuchly nad japonskými městy Hirošima a Nagasaki. Jadernou pohromu si letos již po 78. připomínají přeživší zvaní hibakuša. Ti ve světle války na Ukrajině vzkázali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že o atomových bombách nic neví. „Přijeď sem a podívej se na spálené pozůstatky, jaká je realita,“ vyzvala ruskou hlavu státu Keiko Oguraová z Hirošimy.

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.

Pokud by byla ruská armáda na Krymu na hranici kolapsu, mohla by Moskva uvažovat o použití jaderných zbraní ke zvrácení situace. Určité nebezpečí tam je, uvedl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý ve vysílání CNN Prima NEWS. Sám nicméně věří, že by Rusové nepoužili jadernou hlavici přímo na bojující vojáky či obydlené oblasti na ukrajinské či čerstvě osvobozené půdě. Navíc by po takovém kroku Spojené státy nejspíše dodaly Ukrajině nejmodernější zbraně, které by pro ruské ozbrojené síly znamenaly úplnou devastaci.

Ráno 6. srpna, 1945. Ticho rozetnuly sirény a nad japonským městem Hirošima se objevil americký bombardér B-29 Enola Gay. Z nebes začal padat „Chlapeček“, který pár set metrů nad zemí explodoval. Jaderné inferno ten den zabilo 70 tisíc lidí, stejný počet jich zemřel v dalších letech na následky ozáření. Těm, kteří přežili, se říká hibakuša a dodnes varují před hrozbou atomové války. Ve spolupráci s japonskými organizacemi přinášíme výběr svědectví těch, kteří o vlásek unikli hrozivé smrti.