Až skončí válka. Odtajněné plány odhalují, jak si vyjednavači představují příměří na Ukrajině
Dlouho jsme o tom mohli nanejvýš spekulovat, teď už se jisté podrobnosti přece jen dostávají na veřejnost. Jak by to v praxi vypadalo, pokud by se povedlo vyjednat příměří mezi ruským agresorem a bránícími se Ukrajinci? List New York Times cituje 31 stránek dlouhý dokument, ve kterém mezinárodní skupina expertů konkretizuje své představy.
U stolu seděli Američané, Rusové a Ukrajinci, všechno zástupci svých vlád, vášnivě se spolu přeli. Jejich ženevské rokování se před měsícem týkalo i 31 hustě popsaných stran papíru, na nichž se dopodrobna probíralo jedno ústřední téma.
Jak přesně to může vypadat, až utichnou boje mezi Rusy a Ukrajinci?
ČTĚTE TAKÉ: Hádka ve studiu o Ukrajině a Rusku. Přestaňte na sebe pokřikovat, klidnila situaci Tománková
Je to jen pár dnů, co se tyto konkrétní představy elitních vyjednávačů dostaly na veřejnost. Rozsáhlý dokument vypracoval think tank nazvaný Ženevské centrum pro bezpečnostní politiku, podporovaný švýcarskou vládou.
Zveřejnily jej New York Times. A je to zajímavé čtení.
Čtěte také
Experti v něm například mimo jiné tvrdí, že případné příměří musí mít daleko pevnější základy, než měly Minské dohody z roku 2015. Tehdejší smlouva mezi Ruskem, Ukrajinou, proruskými separatisty a OBSE totiž zcela postrádala jistou zásadní věc: přesnou definici, jaký trest bude následovat po nedodržení podepsaného dokumentu.
Think tank zmiňuje i představu nárazníkové zóny široké zhruba 10 kilometrů, která by v případě zastavení bojů oddělovala obě armády. Bezpečnost by v ní zřejmě museli zajišťovat příslušníci zahraničních armád, především Francouzi a Britové, kterých by bylo třeba až 10 tisíc.
Mise by fungovala na základě mandátu Organizace spojených národů nebo jiného mezinárodního orgánu.
Ruští vojáci operující v Kurské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Co se děje za kulisami
Ředitelem Ženevského centra pro bezpečnostní politiku je Thomas Greminger, který na Ukrajině monitoroval příměří už v letech 2017 až 2020. Svou skupinu expertů sestavil v roce 2022, bezprostředně po zahájení ruské invaze. Oslovil pro ni představitele různých mezinárodních organizací, stejně jako vojenské velitele s vyjednávacími zkušenostmi.
Čtěte také
Současně samostatně jednal s odborníky na zahraniční politiku z Ukrajiny, Ruska, USA i Evropy. Nešlo o oficiální summity, zúčastnění experti však mířili za Gremingerem s jasnými stanovisky svých vlád, které pak měli vzápětí informovat o výsledku setkání.
„Šlo mi o vybudování komunikačního kanálu s Moskvou, abychom mohli s předstihem projednat scénáře pro případné urovnání konfliktu,“ vysvětloval Greminger.
Zatím je nejisté, zda může mít jeho iniciativa nějaké výsledky. Tím spíš, že momentálně nelze odhadovat další chování obou klíčových hráčů současné situace – ruského prezidenta Vladimira Putina i jeho amerického protějška Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump Zdroj: Win McNamee/Getty Images
Úsilí Ženevského centra pro bezpečnostní politiku však minimálně naznačuje, co se doopravdy děje za kulisami ostře sledované diplomatické roztržky: Zatímco Západ s Ukrajinou oficiálně deklarují pevnou snahu izolovat Putinovo Rusko, ve skutečnosti se s Moskvou průběžně jedná, byť ne na oficiální úrovni.
Díky tomu se už před časem povedlo vyjednat výměnu zajatců. Došlo i na dohodu, na jejímž základě Rusko Ukrajině dočasně umožnilo vyvážet obilí přes Černé moře.
Čtěte také
Pro Gremingera jsou podobné dílčí úspěchy symbolem naděje, že by se stejně mohlo povést najít shodu i v obecnějších otázkách.
Proč věřit Putinovi
Podle dokumentu jeho think tanku by mezinárodní pozorovatelé měli spolupracovat s komisí složenou z ruských a vojenských představitelů. Ti všichni by podle Ženevského centra pro bezpečnostní politiku mohli úspěšně jednat třeba o propouštění zadržovaných, odminování rozsáhlých oblastí zasažených válkou nebo o zavedení civilních koridorů v nárazníkových zónách.
„To ale bude bezprecedentní problém,“ řekl pro New York Times ruský analytik Samuel Šarap z RAND Corporation.
Rusko útočilo na ukrajinskou Oděsu. (19. 2. 2025) Zdroj: Nina Liashonok / Zuma Press / Profimedia
Důvodem jeho skepse je především délka hranice mezi Ukrajinou a Ruskem okupovaným územím. Je až pětkrát delší než demilitarizovaná zóna mezi Severní a Jižní Koreou. Šarap se navíc obává sofistikovanosti a množství zbraní, které mají Rusko i Ukrajina k dispozici.
Šarap sice do projektu Gremingerova think tanku nebyl přímo zapojen, je s ním ale obeznámen. Pro New York Times uvedl, že pracuje na vlastních návrzích, díky nimž by jednou dodržování příměří mohly monitorovat třeba senzory namontované na dronech, bójích či člunech.
Čtěte také
K tomu je ale ještě daleko. I Šarap ostatně míní, že v otázce zastavení bojů momentálně neexistuje plán, na němž by se shodly obě strany.
Pro Západ je důvod k opatrnosti jasný: Putinův režim přece ještě těsně před zahájením invaze také ubezpečoval, že řeči o ruském útoku na Ukrajinu jsou bláhový nesmysl. Ze stejného důvodu si tak nyní mnozí myslí, že vládce Kremlu by od další případné agrese neodradily žádné mezinárodní monitorovací mise.
„Příměří? Konejšit se touto iluzí je nebezpečné,“ potvrdil pro New York Times Janis Kluge, expert na Rusko z německého Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti. „Nemyslím si, že by Rusko souhlasilo s variantou, která by Ukrajině zaručovala jakoukoliv nezávislost a suverenitu. A to i na území, které momentálně kontroluje.“
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Trump podle Zemana uplatňuje vydírání a bude mít úspěch. Klíč k pochopení je v jeho „nudné“ knize
Díky úzké spolupráci redakcí online a TV zpravodajství vám přinášíme desítky reportáží i v textové podobě, které můžete sledovat v televizi, na webu, sociálních sítích nebo v HbbTV.
