Babiš navrhl zrušit superhrubou mzdu a zavést sazby 15 a 23 procent

Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat od příštího roku zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 48násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který by měla v úterý projednávat Sněmovna. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.

Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů kvůli zrušení superhrubé mzdy měl být něco přes 70 miliard korun. Z toho 50 miliard korun by připadlo na státní rozpočet.

Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. To je potom u zaměstnanců základ daně z příjmů. Superhrubou mzdu zavedla od roku 2008 reforma, kterou prosadila vláda Mirka Topolánka (ODS).

Babiš v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. „V souvislosti s touto změnou se taktéž dočasně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, což umožní zvýšení deficitu státního rozpočtu v letech, kdy bude uvedené snížení daně z příjmů zavedeno,“ uvedl Babiš.

V případě daně z příjmů zaměstnanců nebude možné nově snížit základ daně o odvody na zdravotním a sociálním pojistném, které zaměstnanci strhává jeho zaměstnavatel. V souvislosti se zavedením sazby 23 procent navrhuje Babiš zrušit dosavadní sedmiprocentní solidární daňovou přirážku pro zaměstnance s vysokými příjmy. Obdobně se upraví i placení záloh na daň.

Babiš ke zdůvodnění svého návrhu uvádí, že v současné krizové době způsobené koronavirovou pandemií jde o potřebný krok a významný způsob pomoci zaměstnancům. Dopadem bude podle něho zvýšení spotřeby a pozitivní účinek na ekonomiku v důsledku vyšších čistých mezd zaměstnanců.

Zavedení patnáctiprocentní sazby daně pouze na dva roky v minulosti doporučil prezident Miloš Zeman. Snížení by totiž podle odhadů ochudilo rozpočtové příjmy o 70 miliard až 90 miliard korun ročně. Babiš již dříve hovořil o výpadku 73 miliard korun.

O Babišově návrhu na zrušení superhrubé mzdy rozhodnou poslanci, až budou schvalovat vládní balíček. Stát by se tak mohlo již v listopadu.

Superhrubá mzda je předmětem sporů už od zavedení v roce 2008

Současný koncept výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze superhrubé mzdy schválila Sněmovna v srpnu 2007 (s platností od ledna 2008) v tehdejší reformě veřejných financí, kterou navrhla koaliční vláda Mirka Topolánka. Kabinet vedený ODS se tak snažil naplnit předvolební slib jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob 15 procent (do té doby platila čtyři daňová pásma dle výše příjmů se sazbami 12, 19, 25 a 32 procent).

Slíbených 15 procent se však zaměstnanci nedočkali, protože daň se začala nově vypočítávat místo z hrubé mzdy z takzvané superhrubé mzdy, což je mzda včetně sociálního a zdravotního pojištění, které za zaměstnance odvádí státu zaměstnavatel. Ve skutečnosti tak nová sazba byla 23,1 procenta reálného zdanění.

Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Lidé, kteří mají plat vyšší, než je čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy přibližně nad 140 000 Kč, kromě toho od roku 2013 odvádějí i sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů.

Superhrubá mzda se skládá ze základní hrubé mzdy podle pracovní smlouvy, příplatků a odměn zaměstnance, zaměstnaneckých výhod počítajících se do příjmu (například používání služebního auta pro soukromé účely), sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem. Je tedy přesným účetním obrazem nákladů zaměstnavatele na zaměstnance.

Zrušení konceptu superhrubé mzdy s daňovou sazbou 15 procent příjmu a zavedení 19procentní sazby daně z příjmu pro fyzické osoby, která bude vypočítávána z hrubé mzdy, měla zavést už daňová reforma koaliční vlády Petra Nečase (ODS), kterou schválila Sněmovna v prosinci 2011 s odkladem na rok 2015. Odklad byl pro sociální demokraty v Senátu podmínkou pro opravu zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí.

Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která se ujala moci v lednu 2014, nakonec zákon zrušila před nabytím jeho účinnosti, zrušila i plánované zavedení jednotného inkasního místa. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) k tomu uvedl, že ministerstvo financí je přesvědčeno, že státu ani lidem by zrušení superhrubé mzdy v danou chvíli nic nepřineslo. „Stát by naopak kvůli zvýšeným nákladům na administrativu přišel asi o miliardu korun,“ řekl Babiš.

Zrušení superhrubé mzdy měla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) už v koaliční smlouvě. Před volbami v roce 2017 pak měly zrušení superhrubé mzdy ve volebních programech jak hnutí ANO, tak ČSSD. Dlouhodobě navrhuje její zrušení například i ODS, za jejíž vlády přitom byla zavedena.

Zrušení superhrubé mzdy u daně z příjmů fyzických osob, zavedení 19procentní sazby a zachování solidárního zvýšení daně zavedením sazby 23 procent je součástí programového prohlášení současné vlády Andreje Babiše.

Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu letos koncem srpna. Záměr mimo jiné kritizoval prezident Miloš Zeman, který to označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu s tím, že rozpočtový dopad by podle některých odhadů představoval 70 až 90 miliard korun ročně. Babiš mluvil o výpadku 73 miliard. Koncem září Babiš řekl, že vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy pouze na dva roky. S návrhem podle Babiše přišel prezident Zeman. ČSSD následně uvedla, že nepodpoří zákon, který by zrušil superhrubou mzdu a za dva roky ji znovu zavedl. Babiš poté na sociálních sítích uvedl, že chce zrušit superhrubou mzdu navždy, efektivní zdanění ale snížit pouze na dva roky.