Partie PLUS, Ondřej Soukup, Dalibor Balšínek, Petr Sklenář, David MArek - 10.4. v 13:00
O umístění amerických či jiných vojáků na území České republiky by se nemělo rozhodovat na základě hlasování v referendu. Ve vysílání Partie Plus na CNN Prima NEWS to řekl šéfredaktor Týdeníku Echo Dalibor Balšínek. Takové rozhodování podle něj přísluší politikům a odborníkům, navíc jde o citlivou strategickou otázku. Komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup uvedl, že případné uspořádání referenda by asi záleželo na počtu zahraničních vojáků, kteří by do Česka zamířili.
„Zaprvé si myslím, že v těchto otázkách by se v referendu rozhodovat nemělo. Je to strategická otázka, o které by měli primárně rozhodovat politici a odborníci,“ řekl v Partii Plus Balšínek. Samotné referendum, ať už by se týkalo vojáků z USA, či ze Severoatlantické aliance (NATO), by podle něj vyvolalo mezi obyvatelstvem zbytečné emoce, které by celé záležitosti rozhodně neprospěly.
Balšínek kromě toho připomněl, že v sousedním a mnohem větším Polsku se aktuálně nachází nastálo kolem pěti tisíc amerických vojáků. „Nebavíme se tedy o žádném velkém kontingentu,“ doplnil šéfredaktor Týdeníku Echo.
Soukup má za to, že otázka referenda by případně přicházela v úvahu, ale pouze pokud by se mělo jednat o velké množství vojáků, kteří by zůstali nastálo. „Pokud by tu v reálu mělo pobývat 100 lidí na dva měsíce v roce, tak na to referendum opravdu nepotřebujeme,“ poznamenal komentátor Hospodářských novin.
Podle něj by se reakce veřejnosti odvíjely od toho, jak racionální by se vedla diskuse mezi politiky. „Diskuse je samozřejmě na místě. Po 24. únoru se úplně změnila bezpečnostní situace v Evropě. Věci, které byly dříve nepředstavitelné, jsou nyní na stole,“ zmínil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu Soukup.
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Getty Images
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Getty Images
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Balšínek zmínil, že budoucí debata o umístění zahraničních vojáků v Česku bude nepochybně vášnivá. „Stačí si vybavit, co se dělo, když se jednalo o umístění amerického radaru v Brdech. Nakonec ale nebyla ani taková ochota na americké straně, aby byl ten radar vybudován,“ řekl šéfredaktor Týdeníku Echo.
Ve vysílání CNN Prima NEWS dále uvedl, že Česko by určitě mělo přehodnotit svoji vojenskou doktrínu. Připomněl případ Polska, které sice má na svém území stálé americké jednotky, ale zároveň v uplynulých letech vybudovalo vlastní armádu, která se dnes řadí k těm nejsilnějším v Evropě. „Nemůžeme spoléhat jen na to, že nás furt bude někdo chránit,“ doplnil Balšínek.
O vylepšení bojeschopnosti české armády mluví i Soukup. Česká obranná politika podle něj dlouhodobě trpěla nekoncepčností a dnes vidí další problém: „Skutečně bychom se potřebovali rychle rozhodnout, co budeme potřebovat vylepšit. Ano, je to trošku pozdě, ale především je pozdě na to, že nemáme jasnou politickou shodu v tom, jak by ta reforma doplňování zbraní měla vypadat,“ řekl v pořadu Partie Plus komentátor.
Černochová poletí do USA
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v sobotu uvedla, že se vydá do USA jednat se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, přičemž jedním z témat má být právě i americká vojenská přítomnost v Česku.
V nedělním vysílání Partie Terezie Tománkové se pro americkou vojenskou základnu v Česku jednoznačně vyslovila například senátorka Miroslava Němcová (ODS), diskutovat pak o tom chtějí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Podobně mluví i místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Myslím, že přítomnost amerických vojáků v Evropě se obecně ukázala jako správná,“ řekla Kovářová v Partii.
Naopak zcela proti se staví poslankyně SPD Karla Maříková. „Musíme si uvědomit, že NATO může být vnímáno někým jako agresor, tak to je. Přináší to bezpečnostní riziko, když zde budeme mít základnu, můžeme být cílem,“ řekla v Partii Maříková. Exministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) pro změnu řekla, že ona ani hnutí ANO ještě nemají na věc pevný názor. „Jako ANO nemáme jasné stanovisko, chceme o tom diskutovat,“ zmínila Malá.
