Ukrajinci oslavující Banderu? Nepřijatelné, vraždil náš národ, říká polský historik
Každý nový pokus, kdy se Ukrajinci snaží představit někdejšího vůdce nacionalistů Stepana Banderu jako národního heroje, sousední Poláky bolestně uráží. „Udělat z Bandery pozitivní osobnost, to je pro nás naprosto nepřijatelné. Ukrajinci už by si konečně měli najít jiného hrdinu,“ říká historik polského původu Józef Szymeczek v souvislosti s oslavami Banderových narozenin v ukrajinském parlamentu.
Před krutostí banderovců bledly i německé jednotky SS, přesto je Bandera oslavován jako hrdina Ukrajiny. Bandera: Ze smolaře hrdinou i masovým vrahem. Nesmrtelný Bandera i po létech vzbouzí emoce. To jsou namátkou tři titulky rozsáhlých článků, v nichž se česká média nedávno pokusila analyzovat činy i celou éru svázanou s vůdcem ukrajinských nacionalistů Stepanem Banderou (1909–1959).
Jisté je, že měl na rukou krev. Míru jeho provinění ovšem vidí jinak Češi, Slováci, Němci, Rusové, Poláci anebo samotní Ukrajinci. Nejvíce protikladný postoj k Banderovi mají poslední dva jmenované národy. Poláky jakákoliv pozitivní zmínka o Banderovi z ukrajinské strany spolehlivě zdvíhá ze židlí.
Ukrajinci, najděte si nového hrdinu!
Čtěte také
„Polsko-ukrajinské vztahy jsou z pohledu dějin velmi komplikované. Je to dlouhá historie vzájemného soužití anebo spíše vzájemného potýkání se,“ říká pro CNN Prima NEWS historik polského původu Józef Szymeczek, který je pedagogem Ostravské univerzity. „Stepana Banderu budeme mít navždy spojeného s vyvražďováním Poláků za druhé světové války,“ dodá odborník, který se na univerzitě mimo jiné zaobírá tématikou výchovy k občanství. „Ukrajinci už by si konečně měli najít jiného hrdinu.“
Naposledy se Ukrajinci neudrželi letos počátkem roku a své polské a spojence ve válce s kremelským režimem podráždili oslavou 114. narozenin Stepana Bandery na půdě ukrajinského parlamentu. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se při stejné příležitosti nechal vidět na Twitteru s Banderovým portrétem. Po hlasitém protestu Varšavy byl příspěvek smazán.
Nevhodné obrazy z temné minulosti
Tweet vyvolal reakce i u českých historiků. „Připadá mi to stejně nevhodné, jako by si teď nějaký ruský ministr udělal snímek s portrétem Felixe Dzeržinského,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, specialista na dějiny druhé světové války.
Felix Edmundovič Dzeržinskij je znám jako zakladatel a velitel obávané sovětské tajné police, takzvané Čeky. Ta se později proměnila v GPU, NKVD a KGB. Když se politici začnou hlásit k temným postavám historie, není to podle Uhlíře zrovna znamení, že se blíží smírný konec nějakého mezinárodního konfliktu.
Na osud Stepana Bandery se ovšem Češi a Poláci dávají i odlišně. „Češi se některé události v životopise ukrajinského nacionalistického vůdce snaží relativizovat. Pro nás Poláky žádná relativizace nepřipadá v úvahu, a nestane se to ani v budoucnosti,“ věří Józef Szymeczek.
Rozdíly ve vnímání kontroverzní postavy ukrajinských dějin vnímá citlivěji než jiní odborníci. Patří k polské národnostní menšině v České republice a zároveň je místopředsedou menšinového Kongresu Poláků v Českém Těšíně. Je tak neustále rozkročen mezi dva sousední národy, v srdci ale zůstává Polákem a pro Banderu a jeho zločiny nemá žádnou omluvu.
Lidé ve Lvově si 1. ledna připomněli 114. výročí od narození ukrajinského nacionalisty Stepana Bandery Zdroj: Profimedia.cz
Masový vrah, anebo bojovník s komunismem?
Češi a Slováci takzvané banderovce někdy vykreslují také jako oběti stalinského režimu, které se po válce pokoušely probít přes Československo na Západ. Stepan Bandera už v té době žil se svolením Spojenců právě v americké zóně poraženého Německa. Banderovci vedli na Ukrajině partyzánskou válku se sovětskými komunisty až do padesátých let, a také tyto informace sympaticky rezonovaly v tzv. třetím československém protikomunistickém odboji.
Poláci vidí banderovce v jiném dějinném nasvětlení. „Ukrajinský nacionalismus Stepana Bandery a dalších představitelů radikálního hnutí vyústil za druhé světové války v naprosto neakceptovatelnou tragédii,“ připomíná polský pohled na události historik Józef Szymeczek. Podobně jako jiné evropské národy také Ukrajinci toužili po národní identitě a vlastním státu. „V době určitého politického vakua se o to ovšem pokusili zcela neakceptovatelným způsobem,“ říká.
Rusko 90 kilometrů od Ostravy
Čtěte také
Básník Bogdan Trojak, který rovněž patří k polské menšině v České republice, nad krví prolévanou v minulosti i dnes na území současné Ukrajiny přemítá v obecnější rovině. „Konflikt má kořeny v hluboké historii. Odehrává se na území, které můžeme symbolicky nazvat jako rozvodí dvou velkých civilizačních moří,“ uvažuje.
Na území mezi Moskvu a Varšavou se podle něho přelévají války už stovky let. „Nic nového pod sluncem, ale dosud to nemá řešení.“ Vždyť několik desítek let před první světovou válkou sahalo ruské impérium až po dnešní polský Sosnowiec, tady pouhých 90 kilometrů od Ostravy.
Cílená likvidace polských vesnic
Radikalizaci národních snah přineslo založení Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) v meziválečném Polsku, v níž se po roce 1931 stal hlavním propagandistou právě Stepan Bandera. Za války se hnutí stalo základnou Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a ta se do likvidace polských sousedů pustila „všemi dostupnými prostředky“, jak si doslova stanovila.
Válečná zvěrstva páchaná armádou UPA ve východní části Polska, které zasahovalo hluboko na území dnešní Ukrajiny, se děla za tichého souhlasu německého velení. Nacisté banderovcům ve vyvražďování polských vesnic nijak nebránili, pochopitelně jim nevadily ani ukrajinské pogromy početné židovské komunity.
Na takzvané Volyni tak banderovci zavraždili odhadem 50 až 80 tisíc polských civilistů. Varšavský Ústav národní paměti mimo jiné popisuje sérii masakrů z jara roku 1943. Třeba 26. března 1943 jednotky UPA zavraždily 179 obyvatel obce Lipniki, 23. dubna zahynulo pod ukrajinskými zbraněmi 600 civilistů ve vsi Janowa Dolina a 12. května zemřelo v obci Niemodlin 170 lidí...
Upalování zaživa a další zvěrstva
Detaily masakrů jsou popsány v odborné literatuře a občas překonávaly i zločiny samotných nacistů anebo zvěrstva ruských ozbrojenců v Buči, Mariupolu anebo jinde na dnešní Ukrajině. UPA vraždila ženy, děti i starce, a protože nacionalisté šetřili municí, vesničany většinou ubili sekerami, kosami, kladivy anebo vidlemi. Obětem vylupovali oči, přeřezávali je pilou anebo civilisty obklíčili v kostele či stodole, a pak je upálili zaživa.
Čtěte také
U těchto zvěrstev sice Stepan Bandera nebyl přítomen (s výjimkou masakrů ve Lvově a okolí v červenci 1941), neboť ho nacisté nedlouho po obsazení Lvova internovali na německém území. Podle polských historiků však jednotky UPA naplňovaly přesně ty cíle, které dal Bandera hnutí již ve třicátých letech.
Bandera nemůže být svorníkem se Západem
Radikál Bandera třeba v roce 1934 připravil atentát na polského ministra vnitra Bronisława Pierackého, který následkům teroristického útoku podlehl. Byť po výstřelech jiného nacionalisty. V následném soudním přelíčení Bandera prohlásil, že Ukrajinci budou muset pro myšlenku vzniku samostatné Ukrajiny prolít ještě hodně krve. „Přinést nikoliv jednotky, ne stovky, ale miliony obětí, abychom ji nakonec mohli uskutečnit,“ doslova řekl.
Podle historika Józefa Szymeczka je snaha Ukrajinců proměnit Banderu v hrdinu nesmyslná. Navíc v době, kdy Polsko přijalo miliony ukrajinských uprchlíků a poskytuje spojeneckým armádám zázemí pro dodávky zbraní i další pomoc Ukrajině. „Poláci nebudou v příběhu Stepana Bandery hledat žádné polehčující okolnosti, to je nemožné,“ říká badatel na dotaz, zde se může polský pohled změnit. „Rozumím, že teď Ukrajina potřebuje nějaké hrdiny z minulosti, měla by si ale najít jinou osobnost. Přijatelnější pro Polsko i pro západní spojence.“
Podle historika si mnozí Ukrajinci udělali z Bandery omylem jakýsi svorník se Západem. Třeba proto, že Bandera zemřel roce 1959 v západoněmeckém exilu a bývá mu občas přisuzována aura protikomunistického a protisovětského hrdiny. „Hrdinové se v dějinách občas idealizují, ale udělat hrdinu z Bandery je velmi nešťastné. Bandera nemůže Západ s Ukrajinou nijak spojovat, jedině nás rozděluje.“
Čtěte také
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
