Musí prezident Turka jmenovat? Sám v tom nemám jasno, říká šéf Ústavního soudu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Důvěra v Ústavní soud je v Česku dlouhodobě vysoká, říká Baxa.
Přímá volba prezidenta: Změna, která zamíchala kartami.
Je účelové stíhání v Česku vůbec možné?
Doba, ve které žijeme, se vyznačuje nejistotami a nestabilitou, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Reagoval i na nedávný výrok vicepremiéra Petra Macinky (Motoristé), který zpochybnil nestrannost soudu. Baxa v rozhovoru odpovídal i na dotaz, zda má osobní názor na to, jestli prezident je, nebo není povinen jmenovat na návrh předsedy vlády ministra. „Nemám v tom jasno a myslím, že není člověk, který by v tom měl jasno. Je to vidět z té veřejné debaty, že i experti na ústavní právo a akademici připouštějí různé varianty řešení,“ řekl Baxa.
V uplynulých měsících jsem slyšela zpochybňování nestrannosti Ústavního soudu z úst vysoce postaveného vládního politika. Předtím od tehdejší opoziční poslankyně jsem slyšela slova o tom, že Ústavní soud není posvátná kráva. Je podle vás Ústavní soud vtahován do politických konfliktů? (Rozhovor s předsedou Ústavního soudu Josefem Baxou vznikal minulou středu na Ústavním soudu v Brně, tedy ještě před turbulentními událostmi mezi ministrem zahraničí Macinkou a prezidentem Petrem Pavlem. Na žádost o doplnění rozhovoru k aktuálnímu dění se Baxa omluvil s tím, že na to nemůže reagovat. - pzn. red.)
Ano, a není to nějaká česká specialita. Ústavní soudy jsou obecně vtahovány do politických konfliktů, protože jejich role je být součástí systému dělby moci. Občas samozřejmě bývá zpochybňována jeho nestrannost. Já to přičítám tomu, že ti, kteří takovou kritiku vyslovují, jsou ve svém zpravidla politickém uvažování zvyklí na to, že je někdo stále s někým a proti někomu v politické soutěži. Hledají spojence, mají odpůrce, protivníky, soupeře. Hodnotí podle toho své okolí, ale pro soud to vůbec neplatí. Soudy obecně jsou nezávislé. Soud je naprosto nestranný, nepatří nikomu a ničemu.
DÁLE ČTĚTE: Vydíral Macinka prezidenta? Nedovedu si představit, že by za to byl souzen, říká advokát Sokol
Stupňuje se to vtahování do politických bojů v poslední době?
Jsou to takové vlny. Většinou je to odraz veřejné debaty. Zejména politické debaty s tím, jak je politika vyhraněná. Ostatně i společnost je často velmi polarizovaná.
Vás osobně znepokojuje, když vidíte zpochybňování nestrannosti a nezávislosti Ústavního soudu?
Mně je to spíš líto, mně to neznepokojuje. Jsme a musíme na to být zvyklí. Ústavní soud existuje od roku 1993. Jsme už ve čtvrté dekádě jeho působení a bez ohledu na to, kdo jmenoval ústavní soudce, tak Ústavní soud požívá nejvyšší důvěry ze všech ústavních institucí. Soudu věří pravidelně dvě třetiny dotazovaných. Z tohoto údaje můžeme usoudit, že přestože rozhodoval o řadě kontroverzních věcí a někoho naštval, je důvěra setrvalá. Hovořím o důvěře, to zdůrazňuji, nikoliv o popularitě.
Soudy, ostatně jako nikdo, nejsou neomylné. Nicméně Ústavní soud má to poslední slovo. Můžeme si, prosím, říct, kde leží ta hranice mezi nějakým nebezpečným zpochybňováním nestrannosti soudu a nějakou věcnou kritikou?
Na věcnou kritiku jsme zvyklí, jsme na ni připraveni a bereme ji velmi vážně. Zpochybňování institucí je věc, a netýká se to jenom soudu, kterou vidím jako určité nebezpečí. Doba, ve které žijeme, se vyznačuje nejistotami a nestabilitou. Instituce, zejména ty ústavní, by měly být pro každého bez ohledu na to, jaký má politický názor, jakousi kotvou. A jistotou, že řád, který panuje, nebude zpochybněn a nahrazen anarchií.
Čtěte také
My okolo toho tak našlapujeme, ale to nedávné zpochybnění nestrannosti Ústavního soudu zaznělo od vicepremiéra Petra Macinky. Vy jste se vůči tomu již ohradil a potvrdil jste, že Ústavní soud je nestranný. Proč si myslíte, že to Petr Macinka řekl?
Tak je to rétorika. Ústavní soud působí tak, že někteří k němu vzhlížejí jako k určité naději, jiní se ho třeba zase obávají kvůli rozhodnutí určitého druhu. Takže ho třeba a priori zpochybňují. Zpochybňují jeho nestrannost, a tím dávají najevo, že mu nevěří a že se na něj třeba ani nebudou obracet.
Kompetenční žaloba na prezidenta?
Jak očima ústavního soudce čtete situaci, kdy vláda není kompletní z rozhodnutí prezidenta a zároveň vládní strana dle vlastních slov dočasně situaci řeší vytvořením nějakého postu vládního zmocněnce?
Jako každou jinou zprávu. Já se k tomu nechci vůbec žádným způsobem vyjadřovat, to je prostě politické řešení nějaké situace.
Kdyby teoreticky někdo podal kompetenční žalobu na prezidenta, byla by přínosná? Aby se jednou provždy ukončil spor o to, jestli prezident musí, nebo nemusí jmenovat ministrem toho, koho předseda vlády navrhne?
Odpovím obecně. Někdy je rozhodnutí soudu přínosné. Jindy je tady jakási iluze, že soudní rozhodnutí vyřeší jednou provždy všechny problémy světa. Takže tohle opravdu nechám na těch, kteří mají v rukou tyto prostředky, jestli použijí, nebo ne. My potom ani nevoláme, ani se toho neobáváme. Bereme to tak, že pokud Ústavní soud dostane na stůl nějakou práci, tak je povinen se jí ujmout a rozhodnout.
Pokud se nepletu, tak kompetenční spor mezi vládou a prezidentem Ústavní soud doposud neřešil. Řešil nicméně něco obdobného?
V minulosti tady byly některé kompetenční spory. V době, kdy byl prezidentem republiky Václav Havel, šlo o to, jestli guvernéra České národní banky (ČNB) a člena Bankovní rady ČNB může jmenovat prezident sám, anebo k tomu potřebuje kontrasignaci předsedy vlády. A jiný z těch sporů byla otázka odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu tehdejším prezidentem Václavem Klausem. Jedna z linií střetu byla námitka té předsedkyně, že prezident republiky neměl kompetenci, kterou použil.
DÁLE ČTĚTE: Lidovec Hruška: ANO a ODS v Brně porazíme. S Grolichem v čele se staneme moderní stranou.
Poslední dotaz ke sporu o pravomoci prezidenta. Máte vy svůj osobní právní názor na to, jestli prezident je, nebo není povinen jmenovat na návrh předsedy vlády ministra?
I kdybych ho měl, tak ho samozřejmě nesmím sdělit.
Já se neptám, jaký je, ale jestli v tom vy osobně máte jasno.
Nemám v tom jasno a myslím, že není člověk, který by v tom měl jasno. Je to vidět z té veřejné debaty, že i experti na ústavní právo a akademici připouštějí různé varianty řešení.
Přímá volba prezidenta změnila situaci
Změnila se podle vás role prezidenta přímou volbou?
Prvním prezidentem republiky, který byl takto přímo zvolen, byl Miloš Zeman. Nyní je to Petr Pavel. K tomu, aby byl kandidát zvolen prezidentem, je potřeba několika milionů hlasů voličů, což v obou případech nastalo. Je jasné, že ústavní činitelé kreováni lidmi do svých funkcí, cítí jakýsi mandát podle toho, jak přesvědčivě nebo nepřesvědčivě byli zvoleni. Do ústavy byla vložena přímá volba prezidenta, ale nebylo upraveno to ústavní okolí. Vztahy prezidenta a jiných ústavních orgánů. A to od té doby činí jakési potíže a neexistují jasné ústavní zvyklosti. A také podle temperamentu, nátury a přístupu každého prezidenta se může ten konkrétní výkon ústavních pravomocí trochu lišit.
Byla tedy chyba, že nebyly upraveny ty vztahy a kompetence v ústavě?
Samozřejmě. Ústava je koncept, který zejména upravuje postavení jednotlivých ústavních orgánů a vztahy mezi nimi. A jestliže se zasáhne na jedné straně, tak to může vychýlit jakousi rovnováhu někde jinde. Ale tím není řečeno, že by se ta ústava měla okamžitě přepsat. Ostatně ústava je založená na tom, že ústavní činitelé jsou si vědomi svého ústavního slibu a budou se chovat tak, aby ústavu naplňovali.
Čtěte také
Ale pak jsme v situaci, kdy si politici ústavu vykládají každý úplně jinak, že.
Nejde ani o to na prvním místě hledat hranice a mantinely, ale spíš naplnit ten obsah. Což předpokládá určitou zdrženlivost, určitý respekt vůči ústavním orgánům, být ústavním činitelem a naplňovat ústavu jako tu nejzákladnější společenskou smlouvu. Bohužel je z toho někdy pouliční tahanice o to, kdo vyhraje. Ale o to přece nejde.
Hlasování o vydání Babiše a Okamury
Sněmovna bude brzy rozhodovat o vydání dvou vysoce postavených vládních činitelů. Je podle vás nebezpečné, když se trestní stíhání politiků relativizuje nějakým politickým bojem? Kdo z politiků je trestně stíhán, tak v zásadě ihned hovoří o účelovosti trestního stíhání a bagatelizuje to.
Když je kdokoli trestně stíhán, má ústavně garantované právo na obhajobu. Obviněný může věc zlehčovat, bagatelizovat, může si vymýšlet i lhát. Může koneckonců i napadat orgány činné v trestním řízení, že postupují účelově, atd. V tom se politici vlastně neliší. Ale pokud takové zásadní výroky pronášejí lidé ve vysokých funkcích, tak to asi nebude dobrá vizitka pro běžné lidi, aby věřili v právní systém.
Vy se v oblasti justice pohybujete 40 let, proto si dovolím otázku, zda je podle vás možné někoho v Česku účelově stíhat? Jak říká třeba Andrej Babiš nebo Tomio Okamura?
Asi nemůžete nikdy u někoho vyloučit účelový postup. Ale řekl bych, že v situaci, kdy je na konkrétní stíhání upřena velice široká veřejná pozornost, je to skoro nepředstavitelné.
Před časem, jsou to tak dva roky, jsem zaznamenala náš výrok, že poté, co Ústavní soud rozhodl ohledně valorizace důchodů, se objevilo nějaké velké množství urážek na členy Ústavního soudu. Zůstává to výjimečností, nebo se něco takového prostě občas děje?
Občas se to děje. Veřejná debata, která je bohužel často velmi anonymní, v posledních letech velmi zhrubla. Takže to zhrubnutí hodnotících výroků se pochopitelně nevyhýbá ani Ústavnímu soudu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Opozice vyzývá k odvolání Macinky. Podle Rakušana i Kupky sáhl k metodám gangsterů.
Věnuje se převážně politickému dění na tuzemské scéně. Má na starost především dění v Praze a na magistrátu. Karolína je v médiích od roku 2015. Do CNN Prima NEWS přišla z deníku Echo24. Věnuje se domácí politice. Vystudovala politologii na Masarykově univerzitě.
