Boj o mistrovství světa v exotickém Kataru plánované na konec roku 2022 začíná už v březnu příštího roku. Pondělní los ve švýcarském Curychu rozhodl o tom, že česká reprezentace bude hrát s Belgií, Walesem, Běloruskem a Estonskem.
Poslední česká účast na mistrovství světa se už pomalu stává záležitostí pro pamětníky, naposledy se mezi světovou elitu Češi probojovali v roce 2006. Osvěžit národu to, jaké to je, když se postoupí na největší fotbalovou akci, se pokusí hráči se lvem na hrudi postupem z pětičlenné kvalifikační skupiny.
Cesta na šampionát v poušti, jenž se skrze lehce příznivější klimatické podmínky koná ve specifickém termínu od listopadu do prosince, začíná za tři měsíce.
Česká reprezentace se v žebříčku FIFA, jenž je logicky jiný než ten kontinentální organizace UEFA, nachází až na 42. pozici, která v evropské konkurenci stačila pouze na nasazení do třetího výkonnostního koše. Dopředu tak bylo jasné, že se tým trenéra Jaroslava Šilhavého vyhne kolegům zahrnutým do stejné úrovně – tedy Rumunsku, Irsku, Norsku, Maďarsku, Islandu, Skotsku, Severnímu Irsku, Finsku a Bosně a Hercegovině.
Los evropské části kvalifikace fotbalového mistrovství světa 2022 v Kataru:
Skupina A: Portugalsko, Srbsko, Irsko, Lucembursko, Ázerbájdžán.
Skupina B: Španělsko, Švédsko, Řecko, Gruzie, Kosovo.
Skupina C: Itálie, Švýcarsko, Severní Irsko, Bulharsko, Litva.
Skupina D: Francie, Ukrajina, Finsko, Bosna a Hercegovina, Kazachstán.
Skupina E: Belgie, Wales, Česko, Bělorusko, Estonsko.
Skupina F: Dánsko, Rakousko, Skotsko, Izrael, Faerské ostrovy, Moldavsko.
Skupina G: Nizozemsko, Turecko, Norsko, Černá Hora, Lotyšsko, Gibraltar.
Skupina H: Chorvatsko, Slovensko, Rusko, Slovinsko, Kypr, Malta.
Skupina I: Anglie, Polsko, Maďarsko, Albánie, Andorra, San Marino.
Skupina J: Německo, Rumunsko, Island, Severní Makedonie, Arménie, Lichtenštejnsko.
Liga národů jako zkratka na mistrovství světa?
Evropa má pro MS vyhrazených 13 míst z celkových 32. Na šampionát postoupí přímo jen vítězové z 10 kvalifikačních skupin. Na druhé týmy pak čeká baráž.
Za dobré konstelace ale český národní tým nemusí skončit ani na druhé pozici, aby se stal součástí bonusové „rvačky“ o mistrovství. Velkou pomocí totiž v tomto případě může být Liga národů, jíž se často přisuzuje, že v ní o nic nejde. Dva nejvýše postavení vítězové letošních skupin této stále nové soutěže totiž doplní složení barážových duelů, což se samozřejmě netýká těch reprezentací, které vyhrají kvalifikační skupiny a poputují do Kataru přímo.
Protože Čechům (kteří triumfovali ve společnosti Skotů, Slováků a Izraelců, pozn. red.) patří v postavení vítězů sedmá příčka, vypadá situace poměrně růžově. Dá se totiž předpokládat, že nejlepší týmy z elitní úrovně Ligy národů a vítězové svých skupin Belgie, Francie, Itálie a Španělsko obsadí první dvě příčky v kvalifikaci. A v případě, že si první nebo druhé místo tabulky uhrají ještě alespoň Rakousko nebo Wales, Česko půjde do baráže o světový šampionát i v případě, že by v kvalifikační skupině úplně pohořelo.
Startuje se pěkně zostra – hned v březnu jsou na programu tři kvalifikační utkání, první z nich až 24./25. den v měsíci. Tento nahuštěný harmonogram nebyl dříve zvykem, ale doba covidová si žádá změny. Tradicí bylo odehrát během jednoho srazu dva zápasy.
Češi (v samostatné historii) se na mistrovství světa podívali poprvé a naposledy v roce 2006, kdy se nejlepší reprezentace světa sjely do Německa. Tým tehdejšího trenéra Karla Brücknera odstartoval svoji misi výtečně, když porazil USA, ovšem hned poté se dostavila blamáž s Ghanou, na kterou navázala další porážka s pozdějšími šampiony z Itálie.
O následující šampionát v Jihoafrické republice přišla česká reprezentace kvůli neslavné třetí příčce ve skupině, když ji předčili Slováci, ale hlavně také Slovinci. Brazilské mistrovství světa v roce 2014 jí uniklo rovněž v kvalifikační skupině, když skončila na třetím místě za Itálií a Dánskem. A ani o zatím poslední mundial – v Rusku – si tuzemský národní tým nezahrál v baráži poté, co nestačil na první Německo s druhým Severním Irskem. Opět bral jen nic neznamenající třetí pozici...
Kritizovaný šampionát
Když 2. prosince 2010 přistálo pořadatelství mistrovství světa Kataru na úkor Spojených států amerických, ihned se vyrojila vlna spekulací.
Dlouhé roky se mluví o korupci, jeden čas dokonce visela ve vzduchu možnost, že by se šampionát nakonec konal jinde. Podíl na tom, že se velká akce bude hrát v Kataru, měl mít bývalý předseda UEFA Michel Platini, který byl kvůli podezření z braní úplatků ze strany katarských šejků loni v červnu zadržen.
Nad tím, že volba padla na Katar, se podivovali a stále podivují mnozí lidé hned z několika důvodů.
Prvním je velmi teplé podnebí, které není příliš nakloněno fyzické námaze, tedy ani hraní fotbalu. I proto se hraje místo tradičního červnového a červencového termínu až na konci roku. Tím pádem ale šampionát v Perském zálivu zasahuje do standardního harmonogramu domácích lig.
Další kritiku si vysloužily nelidské podmínky, ve kterých dělníci staví honosné stadiony. Luxusní fotbalové chrámy si už vyžádaly mnoho lidských životů. Organizace Amnesty International dokonce vydala zprávu, v níž se hovoří o „zvířecích“ podmínkách, v nichž dělníci žijí a pracují. Odměnou jim navíc je, podle této zprávy, pouze mrzký peníz.
A pak je tu také takřka nulová fotbalová tradice. Není žádným překvapením, že katarská reprezentace předtím nikdy světový šampionát nehrála, premiéru si odbude díky pořadatelství za necelé dva roky. V době, kdy od organizace FIFA dostal šampionát stát známý díky ropnému bohatství, patřilo Kataru ve fotbalovém žebříčku zemí až 113. místo.
