Uvažuji, jestli se nevrátit do užšího vedení KDU-ČSL, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS bývalý šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Zdroj: ČTK
Byl jsem psychicky opotřebovaný a musel jsem se stáhnout, popisuje svoji politickou dráhu v rozhovoru pro CNN Prima NEWS bývalý šéf lidovců a někdejší vicepremiér v Sobotkově vládě Pavel Bělobrádek. Zároveň zmínil, proč je část KDU-ČSL nespokojená se směřováním strany.
Dlouho o vás nebylo vidět ani slyšet. Proč?
Stáhnul jsem se, byl jsem psychicky opotřebovaný. To byl i důvod, proč jsem nepokračoval jako předseda KDU-ČSL. Musím odmítnout všechny hloupé a urážlivé řeči, že to bylo kvůli zdravotnímu stavu. Mám malé děti, teď jsem si je konečně užil. Ty čtyři roky jsem se více věnoval rodině a stal jsem se náměstkem hejtmana v Královéhradeckém kraji, tak jsem trochu pookřál i tím, že jsem se vrátil k tomu, co jsem vystudoval (Bělobrádek vystudoval veterinární hygienu a ekologii a jako náměstek hejtmana má na starosti oblast životního prostředí, zemědělství a vodohospodářství, pozn. red.). Na kraji je to daleko akčnější než ve Sněmovně a nejsou tam takové půtky. Ale odpočinul jsem si a musím říct, že po té době mám chuť víc se angažovat.
Jak konkrétně?
Uvažuji, jestli se nevrátit do užšího vedení KDU-ČSL, třeba na pozici řadového místopředsedy.
Na pozici předsedy znovu nechcete?
Ani moc ne. To jsem ale v podstatě nechtěl ani poprvé, když jsem byl zvolen. Doufám, že to nebude potřeba a že se situace ve straně zase uklidní. V posledních měsících rezonuje určitá nespokojenost.
S čím konkrétně jste ve straně nespokojení?
Část strany je nespokojená s tím, jak prezentujeme některá témata. Je poptávka po tom, abychom byli v rámci koalice Spolu viditelnější. Nikdo nechce, abychom byli vnímání jako béčko ODS. Je potřeba, aby lidovecká práce byla víc vidět, udělali jsme spoustu dobrých věcí. Ale spíš to vypadá, že my jsme tím, kdo zdůrazňuje, že se musí šetřit. Nositelem toho by měl být ale ministr financí.
Určitá nespokojenost vyplavala, když nám jeden z průzkumů přisoudil dvě procenta.
To je docela kritické směrem k šéfovi strany a ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi.
Říkám, co rezonuje ve straně. Je to přirozené a ta debata k tomu patří. Na podzim bude programová a ideová konference, kde bychom si měli říct, kdo je náš volič. Určitá nespokojenost vyplavala, když nám jeden z průzkumů přisoudil dvě procenta a další čtyři procenta. I když některé průzkumy nás podceňují. Ale to bylo vždy, takové debaty byly i za mě.
Líbí se vám, kam teď lidovci směřují? Vaše strana se vždy tvářila jako prorodinná, ale teď jste ve vládě, která dělá dost „protirodinné“ politiky, například zrušení školkovného, zrušení slevy na manžela/manželku.
Nevidím to tak, jak to říkáte. Je potřeba šetřit. Prorodinná politika neznamená zadlužovat naše děti a vnoučata. To je zásadní. Jsem přesvědčený, že zrušení školkovného většině lidí neublíží, protože ho stejně mohli využívat ti bohatší. A že by školkovné zvýšilo porodnost, to si taky nemyslím. To, co je důležité a je potřeba ocenit, je navýšení rodičovské. A to zásadní je, aby lidé měli kde bydlet.
Je za vás v pořádku, že vyšší rodičovský příspěvek se bude týkat až rodičů miminek, která se narodí po 1. lednu 2024?
Zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc je úspěch. Některé vládní strany ho nechtěly navýšit vůbec. Myslím, že se to dalo udělat tak, že by se to rozfázovalo. Děti, které se narodí od nějakého data do konce roku, by měly nějaký příspěvek a děti narozené od ledna by měly těch 50 tisíc. Podle mě by to nebyl tak obrovský náklad. Ale chápu, že se šetří každá koruna, propouštějí se lidé, škrtají se agendy. Ale tohle by mi přišlo citlivější pro ostatní rodiny. Vždy je nespravedlivé, když se to udělá k nějakému datu.
Jak vysvětlíte rodičům, kterým se dítě narodí 31. prosince, že budou mít o 50 tisíc méně než rodiče, jejichž dítě se narodí o pár hodin později?
Vysvětlíme to tím, že jsme na to měli jiný názor, ale neprošlo to v koalici. S tím nic jiného neuděláte. Když k tomu nebyla vůle všech koaličních stran, tak tomu prostě je.
Když říkáte, že se musí šetřit každá koruna, tak proč vláda vytvořila tři nová ministerská místa? Jedno z toho třeba pro vědu a výzkum, čemuž jste se dřív ve vládě věnoval vy. Je to potřeba?
Ministerstva jako taková to nejsou. To je rétorika opozice, která by je chtěla zrušit. Ve skutečnosti se jedná o několik kanceláří na úřadu vlády. Funkce ministra pro vědu a výzkum smysl má. A myslím, že by mělo vzniknout ministerstvo. Vím, že to je nepopulární a že se do toho kope a všichni si představují, že obrovsky naroste aparát. Ale drtivá většina kompetencí by jen přecházela z jiných ministerstev. Částečně by se odebrala agenda školství, průmyslu a dalším resortům, tak by to logiku dávalo. Mohla by se velmi zefektivnit celá agenda a daly by se daleko lépe cílit finanční toky.
Všichni berou konsolidační balíček jako krvavý kompromis, úplně spokojený není nikdo.
V konsolidačním balíčku je spousta věcí pod palbou kritiky, třeba nulová spotřební daň na tichá vína. Souhlasíte s touhle vylobbovanou výjimkou?
Se spoustou věcí mám problém, nejsem úplně spokojený. Na druhou stranu konsolidační balíček je otázka možného. Pochopitelně se uvnitř strany vede debata, jestli jsme nebyli těmi, kdo z vyjednávání vyšli nejhůř. Musíme říct, co se nám tam podařilo prosadit a proč má být smysl ve vládě. Díky tomu, že jsme v něčem ustoupili, tak jsme dokázali prosadit jiné věci, které jsou pro naše voliče důležité, třeba právě ten rodičák. Ale všichni to berou jako krvavý kompromis, úplně spokojený není nikdo.
Nenahrává vaše vláda svými kroky hnutí ANO?
Mediálně samozřejmě ano. Ale pokud by tady byli oni, tak by to zadlužení bylo dvojnásobné. Na jednu stranu kritizují, ale kdyby prošlo, co kolikrát navrhují, tak bychom byli s deficitem ještě úplně někde jinde.
A chápou to i vaši voliči?
Je otázkou, do jaké míry se nám daří tyto věci prezentovat. Musíme zdůrazňovat, že když se bavíme o rozpočtu na příští rok, tak se bavíme i o tom, jak se bude za 10 až 15 let žít další generaci.
Do eurovoleb bych byl spíš pro koalici Spolu.
Jak vidíte eurovolby? Měli by jít lidovci v rámci koalice Spolu, nebo každý zvlášť?
Myslím, že držet značku Spolu dává smysl i v jiných volbách. To spojení se ukázalo jako dobré i v senátních volbách, synergický efekt tam je. Spíš bych byl pro, jít v koalici. Ale jak čtu názory europoslanců, tak si myslím, že k tomu v ODS není chuť. Prosazuje to Petr Fiala, ale v ODS je dost odpůrců jít do evropských voleb společně. A když se nechce, tak to nemá cenu. Na druhou stranu chápu i ty argumenty, že volby do Evropského parlamentu jsou trochu jiná disciplína. A když vedle sebe postavíte třeba Sašu Vondru a Luďka Niedermayera, tak ti se rozcházejí hodně.
Do dalších sněmovních voleb by měla koalice Spolu zůstat?
Osvědčilo se to, všichni na tom vydělali. Byla to jediná možnost, jak porazit hnutí ANO. Hrozí tady spojení ANO a SPD. SPD je schopno zobchodovat leccos a ANO je velmi flexibilní. Proto dává smysl spolupracovat.
Není to pro lidovce jen cesta, jak nevypadnout ze Sněmovny? S ODS se do Sněmovny dostanete, sami byste nemuseli.
To je to samé i u TOP 09. Mohlo by propadnout třeba osm procent hlasů a nejvíc by na tom vydělal ten, kdo bude nejsilnější. To jsou lehké počty. Přijde mi to racionální.
Myslíte si, že pětikoalice vydrží do konce funkčního období, nebo Piráti odejdou z vlády? Jsou kritičtí k mnoha věcem, vadí jim ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Nepřekvapilo by mě, kdyby z politického kalkulu rok a méně před volbami opustili koalici. Vláda by tím nepadla. To samozřejmě možné je, ale to je jen spekulace. Dávalo by to politickou logiku, ale do hlavy jim nevidím. Koalice je ve velmi obtížné situaci. Za třicet let neměl nikdo tak komplikovanou situaci jako současná vláda. Proto se nemůžeme divit, že ne všichni jsou spokojeni. Kdyby byl hospodářský růst, tak by ta situace byla jiná. Když musíte řešit průšvihy, tak je to něco jiného, než když vám padají peníze z výběru daní a vy jen rozhodujete, kam je pošlete. To měla Sobotkova vláda snazší.
Vídáte se s někým ze Sobotkovy vlády?
S Babišem se vídáme ve Sněmovně, když tady náhodou je. Ale moc se nebavíme, nemáme o čem. S panem Sobotkou jsme se sešli asi jednou. Občas se s někým z minulé vlády vidím, ale není to tak, že bychom měli srazy po deseti letech.
Mohlo by vás zajímat: Jak se daří pětikoaliční vládě podle Petra Fialy? Podívejte se na pořad Co na to premiér:
