Volby v Bělorusku
V Bělorusku se konají parlamentní a místní volby, první od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrává pod tuhou kontrolou a má upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka bez ohledu na výzvy opozice k bojkotu „nesmyslné frašky“, uvedla agentura AP. Hlasování lze pokládat za test před prezidentskými volbami, které se mají konat příští rok. Režim si ověřuje nové technologie a mechanismy vyloučení nezávislých kandidátů a pozorovatelů, což má zaručit, že změna systému je vyloučena, napsala agentura APA.
Volební účast již dosáhla 43,64 procenta, ohlásil předseda ústřední volební komise Ihar Karpenka na tiskové konferenci s tím, že ve dvou oblastech již odhlasovala více než polovina z oprávněných voličů.
PŘEHLEDNĚ: „Seznam hanby“. Které známé firmy nadále působí na ruském trhu?
Na pořádek v každé volební místnosti dohlíží policie, která pro volby vytvořila skupiny rychlé reakce, napsal na svém webu list Komsomolskaja pravda v běloruském vydání. Lukašenko, který bývalé sovětské republice vládne už bezmála tři desetiletí, tvrdí, že Západ chce využít hlasování k destabilizaci běloruské společnosti.
Parlamentní a místní volby v Bělorusku (20. 2. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Parlamentní a místní volby v Bělorusku (20. 2. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Parlamentní a místní volby v Bělorusku (20. 2. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Parlamentní a místní volby v Bělorusku (20. 2. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Parlamentní a místní volby v Bělorusku (20. 2. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Parlamentní a místní volby v Bělorusku (20. 2. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Parlamentní a místní volby v Bělorusku (20. 2. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Parlamentní a místní volby v Bělorusku (20. 2. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Parlamentní a místní volby v Bělorusku (20. 2. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Parlamentní a místní volby v Bělorusku (20. 2. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Z nedělních voleb má vzejít 110 poslanců parlamentu a 12 514 místních zastupitelů. Opozice nebyla do voleb připuštěna, většina kandidátů pochází z povolených stran, které podporují Lukašenkovu politiku. Volební místnosti zůstanou otevřeny do 20:00 místního času.
Půjdu, půjdu, půjdu
Lukašenko při nedělním hlasování řekl novinářům, že bude opět kandidovat v prezidentských volbách v příštím roce. „Půjdu, půjdu, půjdu (kandidovat). Vzkažte jim (opozičníkům v emigraci), že půjdu! A čím situace bude těžší, čím aktivněji budou dráždit naši společnost, čím více budou zvyšovat napětí, tím rychleji půjdu do voleb. Žádný zodpovědný prezident neopustí své lidi, kteří šli s ním do boje,“ prohlásil. „Nedělejte si starosti, uděláme to, co Bělorusko potřebuje,“ dodal devětašedesátiletý vůdce podle státní agentury BelTA.
„Ani jedna z jejich variant, dokonce ani ta nejradikálnější, v Bělorusku neuspěje. Umíme vyvodit závěry z našich dřívějších chyb. Proto nemají v co doufat,“ řekl dále Lukašenko novinářům ve volební místnosti. Opozici nařkl, že se prý plánuje zmocnit části země, kam by následně vstoupila vojska Severoatlantické aliance. Žádné důkazy pro svá tvrzení ale nepředložil. Bělorusko bude vždy spojencem Ruska a společně budou s to vzdorovat jakémukoliv nepříteli, ujistil běloruský vůdce.
Prevence protestů
Úřady přijaly všechna opatření, aby nepřipustily zopakování situace po prezidentských volbách z roku 2020, uvedl generální tajemník postsovětského Společenství nezávislých států Sergej Lebeděv, který na volbách vede misi pozorovatelů z tohoto spolku, ovládaného Moskvou. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebyli pozváni.
Po prezidentských volbách v srpnu 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka a opozice a Západ jejich výsledky odmítly uznat, se v zemi na několik měsíců zdvihla nevídaná vlna protestů proti zfalšování voleb. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale Lukašenko s podporou Moskvy protesty potlačil. Asi 35 tisíc lidí pořádkové síly zadržely, tisíce z nich zbili v policejních celách, stovky nezávislých médií a nevládních organizací byly zakázány. V zemi je podle nevládní organizace na ochranu lidských práv více než 1 400 politických vězňů. Vůdci protestů byli buď uvězněni, anebo donuceni k emigraci.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Víc než Rusů jsem se bál mámy, měl jsem strach zavolat domů, říká český bojovník na Ukrajině
