Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu. Zdroj: Profimedia.cz
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) podá kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu Jaroslavu Bartošovou, a to v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška, uvedl ve středu mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Benešová věc prošetřovala na základě interpelace poslance a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky. Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že autem srazil ženu a od nehody ujel. Soud mu výkon trestu na jeho žádost opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů.
„Důvodem je, že soudkyně při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu s trestním řádem a nijak nereflektovala na skutečnosti zjištěné například Vrchním soudem v Praze či Vrchním státním zastupitelstvím v Praze,“ sdělil Řepka k podání návrhu na zahájení kárného řízení.
Tempel je po 20 letech na svobodě. Za vraždy pykal neprávem, z vězení vyšel tajně
Věznici v Bělušicích na Mostecku ve středu zhruba v 9:30 opustil Robert Tempel, zůstával tam po zrušení doživotí za dvojnásobnou vraždu kvůli dřívějšímu trestu. Ve věznicích strávil zhruba 20 let. Zproštěn obžaloby z vraždy byl pro nedostatek důkazů po zásazích Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a českého Ústavního soudu (ÚS). O jeho propuštění informoval ředitel věznice Ondřej Kroupa. Věznici, před kterou čekal hlouček novinářů, tak Tempel opustil tajně. V Česku je třetím doživotně odsouzeným, co vychází z vězení.
Řepka dodal, že ministryně soudkyni vyčítá konkrétně to, že nevyhodnotila, zda nadále trvají důvody k přerušení Janouškova trestu, rovněž to, že přerušení trestu neodvolala, a také to, že trest znovu přerušila.
O kárné žalobě bude rozhodovat Nejvyšší správní soud. Podle závažnosti provinění může uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedy senátu a v nejzávažnějších případech i odvolání z funkce soudce. Benešová žádá, aby kárný soud Bartošové na rok snížil plat o 20 procent.
Před přerušením výkonu trestu strávil Janoušek za mřížemi zhruba rok a čtvrt. Na svobodu mu dopomohly posudky a lékařské zprávy, podle nichž u muže existuje po operaci hlavy riziko těžkého poranění mozku a je u něj nutný neustálý doprovod a dohled poučené osoby, která by mu mohla poskytnout první pomoc. Pražský vrchní soud ale následně nechal Janouška v létě 2019 sledovat a zjistil, že chodí bez doporučeného doprovodu na plovárnu, vyjel si na kole nebo navštívil galerii.
Janoušek si užíval v Alpách
Letos v únoru pak web Seznam Zprávy zveřejnil fotografie s tím, že je na nich Janoušek trávící přelom let 2019 a 2020 v rakouských Alpách. Na snímcích měl muž na sobě lyžařské vybavení nebo táhl sáňky. Na základě těchto fotografií pak ministryni Benešovou interpeloval ve Sněmovně poslanec a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Ministryně mu odpověděla, že věc prošetří.
Krajský soud v Brně však na konci letošního dubna prodloužil Janouškovi přerušení výkonu trestu o další dva roky. Proti usnesení podal úspěšně stížnost státní zástupce. Vrchní soud v Olomouci poté rozhodl, že Janouškův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení, a lobbista se v červenci vrátil za mříže. Do věznice nastoupil dobrovolně, ale až poté, co na něj soud vydal příkaz k dodání do výkonu trestu a policie krátce vyhlásila pátrání.
Opilý Janoušek srazil v roce 2012 ženu v pražské Michli. Původně čelil obžalobě z pokusu o vraždu, nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Trest nastoupil v listopadu 2014. V brněnské věznici zůstal do března 2016, kdy ho brněnský krajský soud dočasně propustil na svobodu. Janoušek následně dvakrát žádal pražský městský soud o prominutí zbytku trestu ze zdravotních důvodů, ten mu však ani jednou nevyhověl – a tento postoj potvrdil i pražský vrchní soud. Brněnští soudci měli závěry pražských soudů k dispozici, když rozhodovali o prodloužení přerušení trestu.
Lobbista čelí obžalobě ještě v kauze neoprávněných úhrad zdravotních pojišťoven pro společnost Chambon. Za podílnictví mu hrozí až osmileté vězení.
