Foto: ČTK
Pohonné hmoty by mohly pokračovat ve zdražování ještě i v příštím týdnu.
Počítadlo na stojanech čerpacích stanic se v tomto týdnu točí nepatrně rychleji než v předchozích sedmi dnech. Může za to především oslabující kurz koruny vůči americkému dolaru, který se k obchodování ropy na světovém trhu používá. Naproti tomu dolarové ceny černého zlata spíše stagnují. Česká měna tak bude klíčový faktor, který bude cenovky na tuzemských pumpách ovlivňovat.
Při natankování plné nádrže o objemu padesáti litrů řidiči jezdící na benzín ušetří oproti loňsku 229 korun. Ti, kteří tankují naftu, dokonce 245 korun.
Průměrná cena benzínu a nafty po skončení letních prázdnin prakticky setrvale klesala. S příchodem října ale, zdá se, tento trend skončil a pohonné hmoty začínají mírně zdražovat. Oproti minulému týdnu jde sice o růst cen jen v řádu haléřů, ale je třeba se dívat do budoucnosti a brát v potaz i další faktory než jen cenu ropy na světovém trhu.
K tématu
Za zdražováním pohonných hmot v posledním týdnu totiž stála zejména slábnoucí koruna. Její kurz vůči dolaru vystoupal až na 23,24 koruny za dolar, což je o čtvrt koruny více než před týdnem. „Tím, že je kurz koruny slabší, tak se prodražuje dovoz ropy a pohonných hmot z palivové burzy v Rotterdamu do České republiky. To v konečném důsledku tlačí na růst cen u čerpacích stanic,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Nahoru jen mírně
Přesto jsou ceny pohonných hmot stále velice příznivé. „Při natankování plné nádrže o objemu padesáti litrů řidiči jezdící na benzín ušetří oproti loňsku 229 korun. Ti, kteří tankují naftu, dokonce 245 korun,“ dodal Křeček. Benzín je aktuálně lacinější asi o 4,60 a nafta téměř o pětikorunu než před rokem.
Podle Štěpána Křečka bude trend zdražování pohonných hmot pravděpodobně pokračovat i v týdnu následujícím. Koruna bude i nadále zřejmě tím hlavním činitelem, který bude jejich cenu ovlivňovat. Vývoj ceny ropy na světovém trhu totiž v posledních týdnech připomíná jízdu na horské dráze. V tom minulém stál barel ropy Brent bezmála 43,5 dolaru, aby následně o dva dolary zlevnil, načež se cena vrátila na podobnou hladinu jako před týdnem.
Rusko nedrží basu
Nástup druhé vlny pandemie ale může vést k tomu, že ropa bude na světovém trhu zlevňovat. Mezinárodní energetická agentura (IEA – International Energy Agency) totiž v úterý přišla s prognózou, podle které bude poptávka po ropě růst jen velmi pozvolna a na úroveň před propuknutím koronavirové pandemie se dostane nejdříve v roce 2023. Tím pádem by měl být i růst ceny černého zlata pozvolný.
Otázkou ale je, jak na vývoj bude reagovat ropný kartel OPEC a další země, které s OPEC začaly před několika lety spolupracovat. Především Rusko. Skupina zemí, která si říká OPEC+, se na jaře dohodla na omezení těžby bezmála o 10 milionů barelů denně, aby zabránila naprostému cenovému kolapsu. Nyní ale Rusko dává najevo, že hodlá těžbu zvyšovat, přestože ceny ropy razantně růst nehodlají. Problém je právě v tom, že ruská ekonomika je na příjmech z prodeje ropy velmi závislá, a tak si nemůže dovolit těžbu dlouhodobě omezovat. Tuzemští motoristé se tak nejspíše žádného cenového skoku obávat nemusí.
K tématu
Finance
Rusnok: Ekonomika klesne víc, než tvrdil odhad ČNB. Státní dluh se zvýší
- 14. října 2020
Finance
Česko může ochromit samovolná karanténa, varuje guvernér ČNB Jiří Rusnok
- 23. září 2020
