Teplice. Na okraji lázeňského města na severozápadě Čech stojí litr pohonných hmot zhruba třiadvacet korun.
Motoristé se mohou poslední týdny těšit z nepřetržitého zlevňování pohonných hmot. Ceny na stojanech čerpacích stanic jsou totiž na úrovních z počátku roku 2016. V některých regionech České republiky je možné litr benzínu natankovat dokonce za méně než třiadvacet korun.
K takovým místům patří například Ústecký kraj. Konkrétně v Teplicích je možné hned na třech čerpacích stanicích (Tank ONO, Petrol, Prim) pořídit litr Naturalu 95 za 22,70 až 22,90, nafta je jen o pár desetníků dražší. Pravda ale je, že teplické benzínové pumpy se výrazně vymykají celorepublikovému průměru, který je zhruba o čtyři koruny výše.
Pro tento region to není nic neobvyklého. Nicméně, aby cenovky na stojanech začínaly čísly 22 nebo 23, místní nepamatují už pěkně dlouho. „Pokud se nepletu, takhle lacino jsem benzín nekupoval nejméně patnáct let,“ říká jeden ze zákazníků u samoobslužné pumpy v blízkosti nákupního centra Olympia na okraji Teplic.
Nafta je dražší než benzín
Data Českého statistického úřadu skutečně potvrzují, že litr benzínu s pětadevadesáti oktany stál třiadvacet korun naposled počátkem roku 2004. Dnes se navíc zvětšil cenový rozdíl mezi benzínem a motorovou naftou, a to v opačném gardu, než bylo dlouhá léta zvykem.
Může za to více než měsíc trvající nouzový stav, v jehož rámci došlo k omezení volného pohybu osob. Lidé mohou cestovat pouze do práce (pokud jejich provozovna není v důsledku vládních opatření zavřená), na nutné nákupy nebo k lékaři. Odpadají tak všechny cesty vozem, které uvedené podmínky nesplňují, což se odráží v poklesu poptávky po pohonných hmotách, zejména po benzínu. „Za měsíc březen očekávám u automobilových benzínů výpadek tržeb asi o třicet procent, u nafty pak o procent dvacet,“ řekl CNN Prima News Václav Loula, tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).
A jak se zdá, laciných pohonných hmot si budou moci čeští řidiči „užívat“ ještě několik týdnů. I kdyby totiž došlo k poměrně rychlému uvolnění vládních omezení, tuzemskému hospodářství bude trvat měsíce či roky, než se vrátí k plnému výkonu z doby před propuknutím koronavirové pandemie. Ministerstvo financí počítá pro letošek s celoročním poklesem HDP o 5,6 procenta, přičemž největší propad má přijít v právě probíhajícím druhém kvartále. Výkon české ekonomiky může poklesnout meziročně o více než osm procent. Mezinárodní měnový fond pak České republice věští ještě hlubší hospodářský pokles.
Palivo může zlevňovat dál
Trend cenového vývoje u pohonných hmot nejspíše neobrátí ani výsledek víkendového jednání zemí skupiny OPEC+, v rámci něhož až do neděle 12. dubna zuřila ropná cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem. Do konfliktu se vložil americký prezident Donald Trump, který se snažil znesvářené strany usmířit. Finální dohoda OPEC+ přinesla omezení těžby ropy o necelých deset milionů barelů denně, přičemž se očekává, že produkci sníží i další státy včetně USA. Celkový pokles denní těžby černého zlata by tak mohl dosáhnout až dvaceti milionů barelů, tedy asi jedné pětiny.
Podle Václava Louly avizované omezení těžby nepovede ke zdražení ropy zejména proto, že snížení globální poptávky po ropě je až o pět milionů barelů větší. „Přebytek zdrojů v ropě je zatím vyšší než plánovaný pokles její produkce v květnu a červnu. Teprve kombinace snížení zdrojů a nárůst ekonomiky může vést ke zdražení ropy, a tedy i pohonných hmot,“ uvedl Loula pro CNN Prima News. Podobně to vidí také hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda. „Vzhledem k tomu, že vývoj cen paliv probíhá v České republice se zhruba dvoutýdenním zpožděním za vývojem ceny ropy, ceny se plně stabilizují nejdříve na přelomu dubna a května,“ řekl CNN Prima News. Kovanda zároveň v tomto časovém horizontu předpovídá průměrnou cenu benzínu kolem 26,50 a nafty kolem 26,70 koruny za litr.
Prostor pro jisté zlevňování pohonných hmot zde tedy ještě existuje, ovšem výrazně se zmenšuje. Některé benzínové pumpy se totiž už dnes nacházejí na hranici svého přežití. A to nejen kvůli klesající poptávce, ale i z důvodu nižších prodejů doplňkového sortimentu na čerpacích stanicích.
Některé pumpy nepřežijí
Pumpaři totiž mají z druhotného prodeje v běžných časech často citelně vyšší marže než z prodeje samotných paliv, takže pokles objemu osobní i nákladní dopravy se na nich podepisuje negativně hned dvakrát. „Ve výsledku jsou tak zejména menší tuzemské čerpací stanice existenčně ohroženy, některé už dočasně přerušují svůj provoz. Pokud současný stav přetrvá delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství benzínek,“ dodal Lukáš Kovanda.
Podle Václava Louly však ani v případě uzavření většího počtu čerpacích stanic nehrozí, že by v Česku vznikl problém se zásobováním pohonnými hmotami. „Na tuzemském trhu v současné době působí kolem čtyř tisíc veřejných pump, což představuje jednu čerpací stanici na každých čtrnáct kilometrů. I při uzavření několika desítek z nich nemůže být plynulé zásobování palivy ohroženo,“ uzavřel mluvčí ČAPPO. Radost řidičů z mimořádně laciných pohonných hmot tak může kazit pouze skutečností, že si je nemohou kvůli omezení pohybu dostatečně užít.
