Beran: Covid bychom měli začít považovat za běžnou nemoc. Nemá smysl testovat školáky

Beran uvedl, že zavírání škol kvůli epidemii je na rozhodnutí vlády či ministra zdravotnictví. „Myslím ale, že bychom měli jít dle příkladu Velké Británie, Dánska a jiných zemí. Ke covidu bychom měli přistupovat jako k běžné nákaze a přestat honit zdravé lidi, kteří jsou sice pozitivní, ale nemají příznaky,“ pokračoval.

Naopak by se měla pozornost koncentrovat na ty, kteří mají příznaky. „Ti by měli být hospitalizovaní. Stejně tak se musíme zaměřit na seniory, abychom věděli, že když někdo bude pozitivní, tak má být v nemocnici a pod kontrolou lékařů,“ myslí si. Tyto změny by Beran uvítal, nemusela by se tak zavádět plošná opatření, která ovlivňují život celé populace.

Vláda před volbami nezpřísní

„Právě teď bych opatření nezaváděl. I kdybychom chtěli šlapat na brzdu, tak to musí být u lidí straších šedesáti let. Z 90 procent to jsou oni, kteří končí v nemocnici a během pěti dní umírají. Děti ve školách nemá smysl testovat,“ podotkl s tím, že u nich se neví, koho nakazily. Právě to je důležité zjistit. „Tedy zda pozitivní člověk někoho nakazil. Když to u dětí nevíme, tak není třeba je testovat,“ dodal.

Hostem pořadu byl i evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr, který by naopak už nyní opatření zaváděl. „Za této situace je nutné co nejvíce bezbolestně brzdit. Teď by se mohlo jednat o snížení počty lidí na hromadných akcích,“ uvedl příklad. Jenže podle něj by veřejnost tato opatření přijala velmi negativně.

„Opatření, která nejsou extrémně drastická a nákladná, jsou účinná jen na začátku. Jenže právě zde je největší odpor veřejnosti. Nevidí důvod, proč se omezovat, když nejsou mrtví. Neuvědomují si, že když se teď omezíme, tak se nemusíme omezovat v prosinci,“ vysvětlil. Podle Flegra však vláda ke zpřísnění před volbami nepřistoupí. „Je mi jasné, že to nikdo nenavrhne a neprosadí. Díky bohu, že volby jsou tak brzy, stihneme stoupnout na brzdu relativně včas,“ dodal.