Druhá nejnavštěvovanější památka Řecka po Akropoli, palác Achillion, je opět otevřena. Funguje v novém bezpečnostním režimu, trpí však úpadkem turismu. „Jakmile zde nemáme turisty, nejsou v muzeích žádní návštěvníci,“ řekla CNN Prima NEWS místostarostka pro kulturu hlavního města ostrova Korfu Chrysoule Temprouová.
Její slova potvrzuje pohled do zahrady paláce Achillion, jíž se mezi palmami prochází pouze jednotlivci. Jindy bývá podle české delegátky tento turistický cíl v obležení návštěvníků. I proto se samospráva Korfu nyní snaží do muzeí nalákat studenty nebo cestovatele z pevninského Řecka.
Palác Achillion, který je dnes muzeem, je přesto připraven i na větší návaly turistů. V jednu chvíli ale nemůže být v paláci více než 225 osob, z toho důvodu kontrolujeme vstup. „Přijali jsme veškerá opatření pro to, abychom zajistili bezpečnost. V obou patrech máme hlídače, kteří návštěvníky počítají a komunikují mezi sebou, takže přesně víme, kolik lidí je uvnitř,“ sdělili postarší ředitel Achillionu Anastasios Diavatis.
Drobnější Řek má k neoklasicistní stavbě s výhledem na moře vřelý vztah, ředitelské křeslo zdědil teprve před čtyřmi měsíci. „Mé vzpomínky na Achillion jsou staré již mnoho let, když zde mezi lety 1945 a 1950 pracovala má matka,“ vyprávěl zasněně. Vychvaloval také zahradu plnou silně aromatických růží i sochy mýtického Achillea, které jsou jižansky neudržované a oprýskané.
Současný ředitel Achillionu Anastasios Diavatis pamatuje palác již v roce 1945, kdy v něm pracovala jeho matka. Zdroj: Clara Zangová
Současný ředitel Achillionu Anastasios Diavatis pamatuje palác již v roce 1945, kdy v něm pracovala jeho matka. Zdroj: Clara Zangová
Diavatis však slibuje, že Achillion brzy projde rozsáhlou rekonstrukcí, která bude trvat celých 43 měsíců. Ohledně znovuotevření paláce je optimistický. „Do muzea začínají postupně přicházet menší skupinky. Minulý týden přijela skupina z Maďarska, přichází ale také dost Řeků,“ řekl.
Češi milují muzea, tvrdí Řek
Achillion je podle Diavatise jedním ze zásadních zastavení na ostrově Korfu. „Pro turisty, kteří nemají dostatek času projet si celý ostrov, je to nutnost,“ myslí si ředitel. „Nejčastěji jsou návštěvníky lidé plující na výletních lodích, kteří nemají mnoho času,“ tvrdil. Náruživými návštěvníky muzeí jsou podle jeho slov právě Češi, kteří baží po historii a informacích o významných osobnostech své dovolenkové destinace.
Děcka nemají na tenisky. Jak se žije Češkám, které za láskou utekly na Korfu?
Řecké Korfu má pouze něco málo přes sto tisíc obyvatel, komunita Češek a Slovenek však podle paní Evy, která na ostrově žije již dvě desetiletí, čítá okolo dvou set žen. Bojují zde prý s patriarchální povahou společnosti a nyní i s finančními potížemi, do kterých je uvrhla koronavirová krize.
Podle Andrey Řezníčkové ze společnosti Invia Češi letos utrácejí za dovolenou v Řecku více. Muzeím to ale finance navíc nepřinese. „Průměrný zájezd vychází na 18 tisíc korun, což je více než loni. Ceny se nezvýšily, lidé si však více dopřávají. V minulých letech kupovali spíše polopenzi, momentálně all inclusive, a vybírají také lépe situované hotely,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Řezníčková.
Aby samospráva podpořila místní kulturu, snaží se na ni vábit také jiné cílové skupiny než zahraniční turisty. „Snažíme se nalákat také studenty nebo lidi z pevninského Řecka,“ nastínila místostarostka Temprouová. Problém je, že Řeky láká spíše hudba, než monumenty.
„Město má 18 filharmonií a 34 sborů,“ přiblížila místostarostka. Obyvatel je zde přitom jen 35 tisíc. Kulturního vzdělání se prý na ostrově dostává jak dětem, tak dospělým, a pro řadu z nich je zpěv ve sboru náplní volného času.
Řekové kulturu neutáhnou
Sami Řekové ale tamní kulturu neutáhnou, přestože, jak říká Temprouová, je v nich hluboce zakořeněna. Obnovení cestovního ruchu je pro zemi vitální a dohlíží na něj sám premiér Kyrikos Mytsotakis. „Vyhověli jsme premiérovi, který přijede do paláce Achillion v neděli. Chce přihlížet restartu turismu po období izolace kvůli koronaviru,“ řekl Diavatis, který se snaží respektovat vládní bezpečnostní předpisy.
Kolaps na bulharsko-řecké hranici. Kilometrové fronty kvůli COVID-19
Turisté a další lidé překračující hranici z Bulharska do Řecka byli v pondělí vystaveni dvanáct kilometrů dlouhé frontě, než se dostali k hraničními přechodu Kulata-Promachonas. Informovala o tom agentura AP.
Podle nařízení denně probíhá dezinfekce prostor, každých patnáct dní pak velký úklid. Návštěvníci muzea mohou stále využít audio průvodce, nyní je však z hygienických důvodů v plastovém obalu. Značky na podlaze také upozorňují návštěvníky na dodržování rozestupů.
Samospráva Korfu doufá, že se památky znovu naplní, rekvalifikace zaměstnanců na jiné povolání by zde totiž byla složitá. „Komunita je zde malá a takové situace nepřicházejí často, proto lidé stále doufají, že se vše vrátí ke svému povolání. Najít si zde novou práci není snadné, protože turistický sektor se rovněž uzavřel,“ vysvětlovala Temprouová úzkou provázanost řecké kultury s turismem.
Achillion byl prvním řeckým kasinem
Palác Achillion si nechala v roce 1890 vybudovat rakouská císařovna Sissi jako své sídlo určené k odpočinku. Stavba je zasvěcena bojovníku Achilleovi, panovnice totiž obdivovala řeckou mytologii. Zámek byl vystavěn na vyvýšenině nacházející se asi 10 kilometrů od hlavního města ostrova Korfu.
Po smrti císařovny Sissi byl zámek deset let nevyužíván, v roce 1908 jej od císaře Františka Josefa I. zakoupil německý císař Vilém II., který jej užíval až do vypuknutí první světové války. Po válce jej jako část válečných náhrad získalo Řecko. Během obou světových válek zámek sloužil jako nemocnice a štábní budova. Po druhé světové válce byl zámek využíván soukromou firmou také jako kasino, vůbec první v celém Řecku.
