reklama

Bič na veteránisty: Reálně hrozí, že s historickým autem budou muset na STK

V zemi s velkou automobilovou tradicí, jako je ta naše, se vyskytuje nadprůměrně množství historických vozidel, kterým ze zákona náleží stejnojmenný statut. Jeho přiznávání je Mezinárodní federací historických vozidel FIVA svěřeno lokálním autoritám v podobě krajských a klubových testačních komisí. Majitel takového vozu musí co dva roky znovu na testaci, kde komisaři posoudí technický stav vozu. Poslanecký návrh chce nyní dozor nad technickým stavem veteránů přenést na stanice technické kontroly. Má to ale řadu otazníků.

reklama

Jestli něčemu dnešní doba nepřeje, pak to jsou rozhodně stará auta. Vlastně se není čemu divit – průměrné patnáctileté stáří českého vozového parku skutečně není ničím k chlubení. Vedle vraků, které nemají na silnici objektivně co dělat, však existuje i nemalé množství vozidel určité historické hodnoty, která jsou po technické stránce v bezvadném stavu a vyjíždí jen občas.

Stručně vzato lze za historické vozidlo uznat vozidlo starší třiceti let (počítá se od data výroby). Tak jednoduché to ale není. K tomu, abyste mohli získat kýžený průkaz historického vozidla a s ním spojená „véčka“, tedy zelené veteránské registrační značky, musíte v prvé řadě absolvovat dvoukolový systém tzv. testací. Jejich pravidla se odvíjí od mezinárodního technického kodexu FIVA 2010, který shrnuje kompletní požadavky pro přidělování veteránského statusu. U testací hledí komisaři jak na originální původ vozidla (např. kontrola VIN kódů motoru či karoserie, protokoly z STK apod.), tak na perfektní technický stav vozu.

K tématu

Kouzla veteránského statutu

Tolik teorie. Praxe je taková, že se čas od času na silnicích vyskytnou vozidla, která se veteránskými RZ honosit zjevně nemají. Odpovědnost za takové excesy pak logicky vede k jednotlivým testačním komisím. Viceprezident Federace klubů historických vozidel (FKHV) Martin Kot tento fakt zcela nevyvrací: „Ano, během dlouhé historie testování historických vozidel, se našlo několik vozů, které zcela neodpovídaly tomu, aby byly otestovány jako historické vozidlo. FKHV je však svými vlastními kontrolními mechanismy dokázala odhalit a následně zamezit jejich provozu na pozemních komunikacích.“

Co si totiž budeme nalhávat, pokud je člověk majitelem 30 let starého auta a testační komisař má dobrou vůli, převedení vozidla do veteránského statusu má dnes několik výhod: pokud požádáte i o veteránské značky, netýká se vás klasická STK a emisní kontrola, stačí pouze co dva roky razítko do knížečky za pár stovek. I pokud si ponecháte původní „bílé" RZ, významně se vám poníží cena za povinné ručení, a sice na 1/16 běžné taxy podle objemu motoru a v neposlední řadě nemusíte platit tzv. ekologický poplatek při převodu vozidla, který u aut neplnící emisní normy Euro 2 a mladší činí 10 000 Kč. Veteránský status je teoreticky také cestou, jak zlegalizovat staré vozidlo s nejasnou minulostí, tedy např. bez původních českých dokladů.

Nově na STK, ale až po pěti letech

Předkladatelé změny zákonné úpravy v čele s Petrem Sadovským (ANO) tvrdí, že k technickým prohlídkám mají klubové testační komise pouze omezené vybavení. Jejím přenesením na standardní stanice technické kontroly získá stát lepší přehled o technickém stavu historických vozidel, což povede i ke zvýšení bezpečnosti provozu, uvedli v důvodové zprávě. Lhůta mezi prověrkami se na druhou stranu má prodloužit z nynějších dvou na pět let.

Veteránisté mají vcelku oprávněnou obavu, že pracovníci běžných STK nebudou k posouzení technického stavu třeba i sto let starých vozidel dostatečně kvalifikováni: „Bežná STK o historické vozy nestojí, pouze jí tam blokují provoz a tamní technici historickým vozidlům nerozumí a ani na ně nemají čas. Např. ve Velké Británii, která je vůdčím státem v oblasti historických vozidel, přitom vozy starší 40 let na STK už vůbec nejezdí, neboť jsou považovány za kulturní dědictví,“ říká Kot.

Jsou ale veteráni a veteráni – pokud je vlastníku historického vozidla uznán historický status, neznamená to to samé, jako mít na voze veteránské RZ – lze si ponechat původní „bílé“ a s nimi související klasický technický průkaz, průkaz historického vozidla se váže jen k veteránským RZ.

Prohlídky historických automobilů, které jezdí na běžných registračních značkách, provádějí stanice technické kontroly už nyní, a to podle pravidel, která platila při uvedení těchto vozů do provozu. Například zkouška brzd třeba předválečných vozidel se prý neprovádí na válcích, ale „pocitově“ při krátké jízdní zkoušce.

Snazší změny

Podpořený pozměňovací návrh také předpokládá, že žadatelé budou moci provést registraci historického vozidla na kterémkoli ze 14 obecních úřadů, které tuto agendu vykonávají. Ruší se tedy jejich místní příslušnost.

Vládní novela zavádí možnost elektronické žádosti o zápis do registru vozidel nebo o zápis změn. Zjednodušit by se mohl i zápis změny vlastníka nebo provozovatele vozidla, protože obě strany by mohly podávat společnou žádost, ale pomocí dvou oddělených podání. Dopravci by si také mohli rezervovat registrační značku. Díky tomu by si mohli vyřizovat potřebná povolení ještě předtím, než úřad vozidlo zapíše do registru.

Nová zákonná úprava nicméně prozatím neprošla celým schvalovacím kolečkem ve Sněmovně.

Tagy:
auto automobilový veterán parlament STK veteránská testace nový zákon
Třetí dávka vakcíny nebude pro všechny, upozorňuje ministerstvo. Koho se má týkat?
Koronavirus

Třetí dávka vakcíny nebude pro všechny, upozorňuje ministerstvo. Koho se má týkat?

O potřebě podání třetí dávky vakcíny se v posledních dnech hovoří stále častěji. Důvodem jsou především nejrůznější mutace nemoci COVID-19, které v řadě případů dokáží imunitu vytvořenou dvěma vpichy očkovací látky překonat. V Německu již diskuse přetavili v praxi a třetí dávku aplikují. Jakou strategii zvolí Česko? Rozhodnutí by mělo padnout do začátku školního roku. Ovlivnit by ho však mohlo středeční doporučení Světové zdravotnické organizace. Ta žádá, aby třetí dávka byla odložena v prospěch chudších zemí.

Strojvedoucí jezdí vlakem na červenou běžně, prozradil jeden z nich
360°

Strojvedoucí jezdí vlakem na červenou běžně, prozradil jeden z nich

I když se to zdá neuvěřitelné, strojvedoucí běžně jezdí na červenou. V pořadu 360° to prozradil člen prezidia Federace strojvůdců David Votroubek. Přitom ve středu ráno došlo u obce Milavče mezi stanicemi Domažlice a Blížejov ke srážce vlaků pravděpodobně právě poté, co strojvedoucí jednoho z nich na červenou jel. Nehoda si vyžádala tři mrtvé.

Manželé mířili na dav demonstrantů zbraněmi. Dostali milost a teď chtějí do politiky

Republikánský guvernér amerického státu Missouri Mike Parson omilostnil manželský pár ze St. Louis, který minulý rok mířil střelnými zbraněmi na účastníky protestu Black Lives Matter (BLM) procházející kolem jejich domu. Informoval o tom server listu The New York Times. Šlo o demonstraci proti rasismu a policejní brutalitě, a to v souvislosti s úmrtím George Floyda.

Dlouho tu nebudete, vzkázal gayům a lesbám Pollert. To jste lékař? podivil se Kalousek

„Nebojme se LGBT a buďme na ně milosrdní. Vždyť je to slepá vývojová větev, dlouho tu nebudou a navíc zachraňují planetu od přemnožení primátů,“ napsal na Twitteru lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert. Jeho prohlášení vzápětí vyprovokovalo k reakci hned několik veřejně známých osobností. „Proč máte potřebu ponižovat lidi, kteří vám nic neudělali a neohrožují vás?“ vytkl mu například bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

reklama

Domácí zpravodajství

Nové seriály i programové schéma. Prima odstartovala Hvězdnou sezónu ve velkém stylu

Skupina Prima si pro letošní podzim přichystala opravdu hvězdný program. Novinkou mezi seriály je 1. MISE, která představí výcvik dvanácti mladých lékařů určených pro nasazení do prestižního mezinárodního oddílu. Další nový počin je komediální krimiseriál Dvojka na zabití, neméně atraktivní bude i vesnická romance Hvězdy nad hlavou. Sezónu zahájila ve velkém stylu speciální tiskovou konferencí.

Zemřela ikonická postava z filmu Rafťáci. Svou dceru přežila o deset let

Ve filmu Rafťáci se Olga Schmidtová představila v roli zapomnětlivé babičky, která svému „vnukovi“ neustále dávala rybí tuk. Diváci si jí však mohli všimnout i ve snímcích, které režíroval Zdeněk Troška: v trilogii Slunce seno... či v komedii Babovřesky. Herečka zemřela již koncem června ve věku 95 let, o jejím skonu se však veřejnost dozvěděla až nyní.

Život s lupénkou je jako na houpačce. Chvilky úlevy střídá bolest a úporné svědění

S lupénkou se 66letý Václav potýká od svých 23 let. Přestože ho tato autoimunitní nemoc nikdy neohrožovala na životě, dokázala mu velmi znepříjemnit život. Lupénka neboli psoriáza je nemoc, která je nejen viditelná na pohled a pacienti často trpí po psychické stránce, ale také je bolestivá a omezující. Naštěstí už existuje biologická léčba, díky které se po mnoha letech cítí lépe.

reklama