K provozu historického vozidla doposud stačí pravidelné absolvování tzv. veteránské testace. Poslanecký návrh je chce poslat na klasickou STK. (Zdroj: Ondřej Kroutil) Zdroj: Ondřej Kroutil
V zemi s velkou automobilovou tradicí, jako je ta naše, se vyskytuje nadprůměrně množství historických vozidel, kterým ze zákona náleží stejnojmenný statut. Jeho přiznávání je Mezinárodní federací historických vozidel FIVA svěřeno lokálním autoritám v podobě krajských a klubových testačních komisí. Majitel takového vozu musí co dva roky znovu na testaci, kde komisaři posoudí technický stav vozu. Poslanecký návrh chce nyní dozor nad technickým stavem veteránů přenést na stanice technické kontroly. Má to ale řadu otazníků.
Jestli něčemu dnešní doba nepřeje, pak to jsou rozhodně stará auta. Vlastně se není čemu divit – průměrné patnáctileté stáří českého vozového parku skutečně není ničím k chlubení. Vedle vraků, které nemají na silnici objektivně co dělat, však existuje i nemalé množství vozidel určité historické hodnoty, která jsou po technické stránce v bezvadném stavu a vyjíždí jen občas.
Stručně vzato lze za historické vozidlo uznat vozidlo starší třiceti let (počítá se od data výroby). Tak jednoduché to ale není. K tomu, abyste mohli získat kýžený průkaz historického vozidla a s ním spojená „véčka“, tedy zelené veteránské registrační značky, musíte v prvé řadě absolvovat dvoukolový systém tzv. testací. Jejich pravidla se odvíjí od mezinárodního technického kodexu FIVA 2010, který shrnuje kompletní požadavky pro přidělování veteránského statusu. U testací hledí komisaři jak na originální původ vozidla (např. kontrola VIN kódů motoru či karoserie, protokoly z STK apod.), tak na perfektní technický stav vozu.
Kouzla veteránského statutu
Tolik teorie. Praxe je taková, že se čas od času na silnicích vyskytnou vozidla, která se veteránskými RZ honosit zjevně nemají. Odpovědnost za takové excesy pak logicky vede k jednotlivým testačním komisím. Viceprezident Federace klubů historických vozidel (FKHV) Martin Kot tento fakt zcela nevyvrací: „Ano, během dlouhé historie testování historických vozidel, se našlo několik vozů, které zcela neodpovídaly tomu, aby byly otestovány jako historické vozidlo. FKHV je však svými vlastními kontrolními mechanismy dokázala odhalit a následně zamezit jejich provozu na pozemních komunikacích.“
Co si totiž budeme nalhávat, pokud je člověk majitelem 30 let starého auta a testační komisař má dobrou vůli, převedení vozidla do veteránského statusu má dnes několik výhod: pokud požádáte i o veteránské značky, netýká se vás klasická STK a emisní kontrola, stačí pouze co dva roky razítko do knížečky za pár stovek. I pokud si ponecháte původní „bílé" RZ, významně se vám poníží cena za povinné ručení, a sice na 1/16 běžné taxy podle objemu motoru a v neposlední řadě nemusíte platit tzv. ekologický poplatek při převodu vozidla, který u aut neplnící emisní normy Euro 2 a mladší činí 10 000 Kč. Veteránský status je teoreticky také cestou, jak zlegalizovat staré vozidlo s nejasnou minulostí, tedy např. bez původních českých dokladů.
Kouzelná zelená knížečka alias Průkaz historického vozidla sprostí jeho majitele řady nepříjemných povinností, které podstupují majitelé běžných aut. Zdroj: Ondřej Kroutil
Nově na STK, ale až po pěti letech
Předkladatelé změny zákonné úpravy v čele s Petrem Sadovským (ANO) tvrdí, že k technickým prohlídkám mají klubové testační komise pouze omezené vybavení. Jejím přenesením na standardní stanice technické kontroly získá stát lepší přehled o technickém stavu historických vozidel, což povede i ke zvýšení bezpečnosti provozu, uvedli v důvodové zprávě. Lhůta mezi prověrkami se na druhou stranu má prodloužit z nynějších dvou na pět let.
Veteránisté mají vcelku oprávněnou obavu, že pracovníci běžných STK nebudou k posouzení technického stavu třeba i sto let starých vozidel dostatečně kvalifikováni: „Bežná STK o historické vozy nestojí, pouze jí tam blokují provoz a tamní technici historickým vozidlům nerozumí a ani na ně nemají čas. Např. ve Velké Británii, která je vůdčím státem v oblasti historických vozidel, přitom vozy starší 40 let na STK už vůbec nejezdí, neboť jsou považovány za kulturní dědictví,“ říká Kot.
Jsou ale veteráni a veteráni – pokud je vlastníku historického vozidla uznán historický status, neznamená to to samé, jako mít na voze veteránské RZ – lze si ponechat původní „bílé“ a s nimi související klasický technický průkaz, průkaz historického vozidla se váže jen k veteránským RZ.
Prohlídky historických automobilů, které jezdí na běžných registračních značkách, provádějí stanice technické kontroly už nyní, a to podle pravidel, která platila při uvedení těchto vozů do provozu. Například zkouška brzd třeba předválečných vozidel se prý neprovádí na válcích, ale „pocitově“ při krátké jízdní zkoušce.
Snazší změny
Podpořený pozměňovací návrh také předpokládá, že žadatelé budou moci provést registraci historického vozidla na kterémkoli ze 14 obecních úřadů, které tuto agendu vykonávají. Ruší se tedy jejich místní příslušnost.
Vládní novela zavádí možnost elektronické žádosti o zápis do registru vozidel nebo o zápis změn. Zjednodušit by se mohl i zápis změny vlastníka nebo provozovatele vozidla, protože obě strany by mohly podávat společnou žádost, ale pomocí dvou oddělených podání. Dopravci by si také mohli rezervovat registrační značku. Díky tomu by si mohli vyřizovat potřebná povolení ještě předtím, než úřad vozidlo zapíše do registru.
Nová zákonná úprava nicméně prozatím neprošla celým schvalovacím kolečkem ve Sněmovně.
