Vedle klasických jízdních kol roste také obliba elektrokol. Lidé díky nim vyráží na delší a náročnější projížďky. Zdroj: Profimedia.cz
V Evropské unii se loni vyrobilo 11,4 milionu jízdních kol. Během dvou let se tak jejich produkce zvýšila o 15 procent. Poptávka však výrazně převyšuje objem bicyklů, které jsou schopni evropští výrobci na trh dodat. Do EU se totiž loni dovezlo více než pět milionů kol.
Jestliže má Německo pověst automobilové velmoci, pak v případě jízdních kol to platí jednoznačně o Portugalsku. Domovská země živoucí fotbalové legendy Christiana Ronalda totiž v loňském roce vyrobila 2,7 milionu tohoto typu dopravního prostředku, což je suverénně nejvíce z celé Evropské unie. Portugalsko také vévodí žebříčku v přepočtu na obyvatelstvo, když na každých 100 tisíc Portugalců připadá bezmála 27 vyrobených jízdních kol. Vyplývá to z aktuálních dat zveřejněných Eurostatem.
V první pětce unijních výrobců bicyklů najdeme dále Itálii (2,1 milionu kol), Německo (1,5 milionu), Polsko (900 tisíc) a Nizozemsko (700 tisíc). Jen těchto pět zajišťuje asi 70 procent veškeré produkce kol, která pochází z Evropské unie.
Mezi čelnými zeměmi sedmadvacítky se ale neztratí ani Česká republika. Štítkem „Made in Czech Republic“ mohlo být v loňském roce označeno 471 tisíc kol, což znamená devátou příčku pro Česko v rámci EU. Produkce jízdních kol se u nás za posledních sedm let zvýšila o 53 procent.
Nejméně bicyklů (ze zemí, kde se vůbec nějaké vyrábějí) produkuje Dánsko, a to jen necelých 1 500. Přitom ještě v roce 2017 to bylo více než dva tisíce. Slovensko dodalo loni na trh skoro 105 tisíc kol a tamní výroba meziročně vzrostla o více než 30 procent.
Enormní poptávku nasytí dovoz
Jenže ani více než 11 milionů vyrobených jízdních kol nedokáže pokrýt poptávku, která je v Evropské unii enormní. Svědčí o tom data o vývozu a dovozu kol mezi EU a třetími zeměmi. V loňském roce se na jednotný evropský trh dovezlo více než pět milionů bicyklů. To je sice asi o 600 tisíc méně než v roce 2012, ovšem z velké části byl tento výpadek nahrazen importem elektrokol. Vzhledem k tomu, že export kol do třetích zemí dosáhl necelého jednoho milionu kusů, domácí (ve smyslu unijní) výrobci jsou schopni svou produkcí pokrýt asi jen 70 procent poptávky v Evropské unii.
Za pozornost ovšem stojí vývoj dovozu elektrokol, který loni přesáhl 700 tisíc kusů. To je dvakrát tolik, co o sedm let dříve. Nejde sice o nejvyšší počet (v letech 2017 a 2018 atakoval dokonce milionovou hranici), potvrzuje však rapidní vzestup oblíbenosti bicyklů s přídavným pohonem. A Češi nejsou v tomto ohledu výjimkou. Podle Centra dopravního výzkumu (CDV) se u nás dramaticky zvyšuje prodej elektrokol. Loni svého kupce nalezlo 78 tisíc těchto dopravních prostředků, což představuje meziroční nárůst o více než dvě pětiny.
Zvyšuje se také podíl elektrokol na celkově prodaných bicyklech. Zatímco v roce 2016 to bylo jen šest procent, loni už prakticky každé čtvrté kolo bylo opatřeno elektromotorem. A podle analytiků CDV bude tento trend pokračovat i letos, a to do značné míry v důsledku koronavirové epidemie. „Řada obyvatel znovuobjevila kouzlo cyklistiky a podstatná část z těch, kteří si pořídili nové jízdní kolo, dala přednost elektrokolu,“ stojí v analýze.
Čtvrt milionů elektrokol, většina s tuningem
Podle odhadů se v současné době na tuzemských silnicích nebo cyklostezkách pohybuje už asi čtvrt milionu elektrokol. Vedle pozitivních stránek to však s sebou přináší i jistá negativa. Jednak se stále díky elektromotoru lidé dostanou zejména v horách i do míst, kam by se bez této podpory vyšplhali jen těžko, jednak se vysoký podíl majitelů elektrokol rozhodl pro nelegální úpravu elektromotoru. Ta jim zajistí, že motor pomáhá i při rychlosti vyšší než 25 km/h, což je zákonem stanovené maximum.
„Žádná oficiální statistika ohledně tuningu elektrokol neexistuje. Pokud jsou však proklamace prodejců reálné, bavíme se v rámci České republiky přibližně o 150 až 200 tisících elektrokol, jejichž elektropohon je odblokován zpravidla až do 50 km/h, někdy ještě více,“ uvedl šéf BESIPu Tomáš Neřold ve zprávě Centra dopravního výzkumu. Vedle pokuty se tak majitelé čipovaných elektrokol vystavují také zvýšenému riziku úrazu nebo odmítnutí plnění pojišťovnou v případě, že si na upraveném elektrokole ublíží.
