Zarytý komunista, ale také politický vězeň. To byl poslední komunistický prezident Gustáv Husák. Zdroj: ČTK
Zarytý komunista, ale také politický vězeň, který zemřel přesně před 30 lety. To byl poslední komunistický prezident Gustáv Husák. Ve vězení si odseděl celkem devět let. Jak na tato krušná léta vzpomínal? A proč i poté stále věřil v marxismus?
Gustáv Husák měl být podle vyšetřovatelů buržoazním nacionalistou a usilovat o převzetí moci a rozbití republiky odtrhnutím Slovenska. Když se 21. února 1951 na zasedání Ústředního výboru KSČ vyhlásilo, že Husák je spolu s některými dalšími kolegy zbaven poslaneckého mandátu, členství v ÚV KSČ a vyloučen ze strany, už byl několikátý den ve sklepních kobkách zámku v Kolodějích. Tedy ve vězení.
Gustáv Husák byl vystudovaný právník a vystupování na veřejnosti mu nedělalo problém. Zdroj: ČTK
Rodný dům Gustáva Husáka ve slovenské Dúbravce Zdroj: ČTK
Gustáv Husák v mladším věku Zdroj: ČTK
Gustáv Husák na návštěvě u prezidenta Edvarda Beneše Zdroj: ČTK
Prezident Klement Gottwald společně s Gustávem Husákem Zdroj: ČTK
Husák během projevu k výročí Slovenského národního povstání, do kterého se zapojil. Zdroj: ČTK
Husák během jednoho z projevů Zdroj: ČTK
Gustáv Husák tak, jak si ho mnoho lidí pamatuje ze školních lavic. Zdroj: ČTK
Gustáv Husák společně s Alexanderem Dubčekem Zdroj: ČTK
Soudružský polibek Gustáva Husáka s Leonidem Brežněvem Zdroj: ČTK
Gustáv Husák již jako prezident. Hovoří s generálním tajemníkem ÚV KSSS Leonidem Brežněvem. Zdroj: ČTK
Husák společně s pionýry. Znáte označení Husákovy děti? Zdroj: ČTK
Gustáv Husák s prezidentem Kuby Fidelem Castrem Zdroj: ČTK
Gustáv Husák společně s mladým Muammarem Kaddáfím Zdroj: ČTK
Druhá manželka Husáka Viera zemřela během leteckého neštěstí v roce 1977. Její smrt Husáka zdrtila. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov s Gustávem Husákem Zdroj: ČTK
Pohřeb Gustáva Husáka Zdroj: ČTK
Gustáv Husák byl vystudovaný právník a vystupování na veřejnosti mu nedělalo problém. Zdroj: ČTK
Rodný dům Gustáva Husáka ve slovenské Dúbravce Zdroj: ČTK
Gustáv Husák v mladším věku Zdroj: ČTK
Gustáv Husák na návštěvě u prezidenta Edvarda Beneše Zdroj: ČTK
Prezident Klement Gottwald společně s Gustávem Husákem Zdroj: ČTK
Husák během projevu k výročí Slovenského národního povstání, do kterého se zapojil. Zdroj: ČTK
Husák během jednoho z projevů Zdroj: ČTK
Gustáv Husák tak, jak si ho mnoho lidí pamatuje ze školních lavic. Zdroj: ČTK
Gustáv Husák společně s Alexanderem Dubčekem Zdroj: ČTK
Soudružský polibek Gustáva Husáka s Leonidem Brežněvem Zdroj: ČTK
Gustáv Husák již jako prezident. Hovoří s generálním tajemníkem ÚV KSSS Leonidem Brežněvem. Zdroj: ČTK
Husák společně s pionýry. Znáte označení Husákovy děti? Zdroj: ČTK
Gustáv Husák s prezidentem Kuby Fidelem Castrem Zdroj: ČTK
Gustáv Husák společně s mladým Muammarem Kaddáfím Zdroj: ČTK
Druhá manželka Husáka Viera zemřela během leteckého neštěstí v roce 1977. Její smrt Husáka zdrtila. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov s Gustávem Husákem Zdroj: ČTK
Pohřeb Gustáva Husáka Zdroj: ČTK
Jeho zatčení bylo rychlé a nečekané. 6. února 1951 přišel Husák do kanceláře generálního tajemníka slovenských komunistů Štefana Bašťovanského, kde ho zatkla Státní bezpečnost. „Tři muži s namířenými revolvery mi oznámili, že na rozkaz ministra bezpečnosti mě zatýkají. Na ruce mi dali pouta, zavázali oči a odvlekli,“ vzpomínal podle knihy Michala Macháčka Gustáv Husák.
Stovky výslechů a vyhrožování
Husák skončil nejprve v ruzyňské věznici, druhý den byl převezen do již zmíněných Kolodějí. K jeho zatčení došlo i přesto, že měl poslaneckou imunitu, tudíž nezákonně. „V dřevěné sklepní cele mu omrzly ruce, nohy a tvář, žádosti o teplé šatstvo zůstaly bez reakce. První tři dny nesměl spát a musel nepřetržitě stát na nohou. Následujících pět dní mohl spát jen za přerušovaného buzení. Na výslech byl převáděn v zimníku do silně vytopené místnosti, kde se po celou dobu nesměl posadit,“ popsal Macháček s tím, že vyšetřovatelé Husáka bili, škrtili a mlátili s ním o zeď. To vše doplňovali zastrašováním a vyhrožováním.
Pajerová: Bez Gorbačova bychom možná dopadli jako Bělorusko. Západ by nám nepomohl
Češi žijí už 32 let v demokracii, tvrdá diktatura však leží nedaleko. Slavíme 17. listopadu, diktátor Alexandr Lukašenko ale vězní 869 politických vězňů. Nemáme místo oslav svobody spíše protestovat proti totalitě v Bělorusku? „Obávám se, že pokud v Moskvě nepadne režim Vladimira Putina, nezmění se ani Bělorusko. Během sametové revoluce byly karty rozdány jinak,“ porovnává jedna z předních studentských vůdkyň sametové revoluce Monika MacDonagh Pajerová (55).
Husákovi ve velmi omezené míře dovolili napsat domů manželce Magdaleně. „S tebou, Magdalenko, bych opravdu chtěl hovořit dlouho, déle, než umožňuje tento list. O nás, o pěkných i těžkých chvílích, zatím hovořím jen sám se sebou a mám spoustu výčitek. Poznal jsem jen práci, a tak nebylo mnoho našeho osobního štěstí,“ zpytoval svědomí Husák, který zároveň nemohl vídat své dva syny.
Bývalý politik absolvoval podle svých propočtů od zatčení (6. února 1951) odhadem 1 438 výslechových hodin ve 433 dnech. To vše do vynesení rozsudku v dubnu 1954, tedy v průběhu zhruba tří let. Průměrný výslech trval 3 hodiny a 20 minut, ten nejdelší pak 14 hodin a 40 minut.
Husák jako disciplinovaný vězeň
Ani žádosti o milost Husákovi nepomohly a byl 24. dubna 1954 kolegiem Nejvyššího soudu odsouzen k doživotnímu trestu za velezradu a sabotáž. Od svého odsouzení politik prošel věznicemi na Pankráci, v Leopoldově, Ruzyni, Mírově a také strávil tři dny v Bratislavě.
„Vězeňští pracovníci hodnotili Gustáva Husáka jako ukázněného a disciplinovaného vězně, který projevoval zájem o práci, zodpovědnost a snažil se podat co nejlepší výkon,“ popsal Macháček. Podle spoluvězňů Husák nebyl příliš družný, uchovával si odstup, ale zároveň nedonášel.
Ve vězení se setkal nejen s dalšími komunisty s podobným osudem, ale také s těmi, kterým pobyt v cele během své politické kariéry zařídil. Těžko se tak divit tomu, že někteří z nich bývalé komunistické funkcionáře bili, včetně Husáka.
OBRAZEM: Máme holé ruce. Po brutálním zásahu policie před 32 lety začala revoluce
Od 17. listopadu 1989 uplynulo letos již 32 let. Připomeňte si události dne, kdy se lidé vzepřeli státnímu režimu, a začátek revoluce, které se říká sametová.
Budoucí prezident utrpěl během kriminálu několik zranění, například se mu zapříčila ruka ve stroji, což mu způsobilo řezné rány na prstech. Prodělal také zánět pohrudnice a po návratu z vězení si musel nechat udělat nový chrup.
Marxismu věřil i poté
I přesto, že ho do vězení dostali „jeho soudruzi“, Husák zůstal stoupencem marxisticko-leninské ideologie. „Mým světonázorem byl marxismus. Nemůžu a nechci se ho vzdát. Někteří lidé tvrdí, že jsme mesiáši a neumíme se toho zbavit. Jenže ušlechtilých myšlenek se člověk jen tak lehce nevzdá. U mě je to jako s láskou mladých lidí. A bez lásky není možné žít. Moje tkví v socialistickém uspořádání společnosti,“ odpověděl na jednom z mítinků v březnu 1968.
Jak z historie víme, Husák celý život ve vězení nakonec nestrávil. Po více než devíti letech žaláře byl 10. května 1960 propuštěn. Dlouhé odloučení od rodiny ho ale stálo manželství. K právní i stranické rehabilitaci Husáka došlo v roce 1963. Prezidentem Československa byl v letech 1975 až 1989. Po něm se úřadu ujal Václav Havel.
