V pátek 21. června byl první letní den, předpovědi očekávají v Evropě v nadcházejících dnech teploty nad 35 stupňů. Pamatuju si, že v létě 2015 udeřily první extrémní vedra v Praze. Bylo kolem 40 stupňů ve stínu a mýmu tehdy šestiletýmu italskýmu chrtíkovi, kterej miluje ležet na slunci (potvrzeno na plážích Barcelony) bylo nějak těžko. Otekly mu klouby a na procházce se mu podlamovaly packy. Vzali jsme ho na veterinu, kde nevěděli, co se děje, možná borelióza, možná leukémie. Dali mu nějaký kortikoidy, ale nezlepšoval se. Dali jsme tomu pár dní a když nebyl lékař schopen stanovit diagnózu, hledali jsem jiného. Na doporučení, že je specialistka na chrty, kteří kolabují po dostizích, jsme se vydali za druhou veterinářkou. Ta Sienkovi naordinovala průplach fyziologickym roztokem, každý ráno přivézt na kapačku, odpoledne odvézt. Přivézt, odvézt, přivézt, odvézt. Sienkovi se začaly dělat po celém těle boláky. Začalo to čumáčkem, odebraly se vzorky, asi to je plíseň, ale v tomhle stavu, kdy mu kolabují ledviny a s
V pátek 21. června byl první letní den, předpovědi očekávají v Evropě v nadcházejících dnech teploty nad 35 stupňů. Pamatuju si, že v létě 2015 udeřily první extrémní vedra v Praze. Bylo kolem 40 stupňů ve stínu a mýmu tehdy šestiletýmu italskýmu chrtíkovi, kterej miluje ležet na slunci (potvrzeno na plážích Barcelony) bylo nějak těžko. Otekly mu klouby a na procházce se mu podlamovaly packy. Vzali jsme ho na veterinu, kde nevěděli, co se děje, možná borelióza, možná leukémie. Dali mu nějaký kortikoidy, ale nezlepšoval se. Dali jsme tomu pár dní a když nebyl lékař schopen stanovit diagnózu, hledali jsem jiného. Na doporučení, že je specialistka na chrty, kteří kolabují po dostizích, jsme se vydali za druhou veterinářkou. Ta Sienkovi naordinovala průplach fyziologickym roztokem, každý ráno přivézt na kapačku, odpoledne odvézt. Přivézt, odvézt, přivézt, odvézt. Sienkovi se začaly dělat po celém těle boláky. Začalo to čumáčkem, odebraly se vzorky, asi to je plíseň, ale v tomhle stavu, kdy mu kolabují ledviny a srdce, na které dostal léky, nepřipadají antimykotika v úvahu.
Když je u nás ke 40°C, kolik je asi ve Španělsku, Řecku, Indii nebo Africe? Čím dál tím více území se stává neobyvatelnými.
Sienek přestal jíst
Nejedl týden, ani piškotek, pro kterej by i přes Mount Everest skočil, nejedl nic. Protože neměl čich. Boláky se rozšířily na uši a ocásek. Svědilo ho to, takže se drbal a oklepával, boláky praskaly a stříkala z něj všude po stěnách krev. Nejedl týden. Ztrácel se před očima. Vybrečela jsem duši. Veterinářka odmítala udělat odběry a výsledky by z laboratoře stejně byly až za 2-3 týdny a do té doby by bez jídla umřel.
Hledali jsme dalšího veterináře, který by konečně zjistil, co Sienkovi je. A našli jsme pana doktora Hnízda z Animal Clinic na Bílé hoře v Praze, který spolupracuje s německými laboratořemi, má vybavenou celou zvířecí kliniku s operačními sály…prostě kompletní servis. Ihned Sienka hospitalizovali, vykrmili ho hadičkou do bříška, odebrali vzorky a čekalo se. Do pár hodin byla vyloučená Leishmanióza (parazit, kterého šíří písečné mouchy původem ze středomoří, ale díky stoupajícím teplotám se objevují čím dál severněji), po pár dnech se potvrdilo vzácné autoimunitní onemocnění Sweetův syndrom. V ČR u psů zatím asi první případ.
Sienek musel být rok na imunosupresivech a pak se skoro vrátil do normálu, jen má z toho všeho bohužel poškozené ledviny a musí být na lékách. Ptala jsem se z čeho by se ta autoimunita mohla spustit, geneticky to není podle záznamů pravděpodobné. Jeden veterinář nám říkal, že má zkušenosti s propuknutím autoimunitních onemocnění ve spojitosti s teplotním šokem - ať už propadnutí se ledem do chladné vody a nebo….že by ta 40 stupňová horka?
Ve stínu je třeba kolem 30°C, ale na kamenné dlažbě chodníku na přímém slunci a ještě při zemi, to je klidně o 15 stupňů víc. Představte si, že se plazíte těsně nad tímto rozpáleným povrchem - jak by vám asi bylo? Vyjít z domu do stínu u nás není možné. Psi ve městě začnou mít v nadcházejícím létě problém. Malí, staří, nemocní, ti se složitými dýchacími cestami (buldočci, mopslíci, boxeři) a nebo ti s rozhozenou termoregulací (chrti, naháči a téměř všichni psi, co žijí ve vytápěných bytech).
Co s tím?
No přeci začít chránit klima, abychom zastavili růst a snížili teplotu globálně. To ale bude bohužel trvat desítky let, takže aby se toho nějaký domácí mazlíček vůbec dožil, bude třeba snižovat teplotu i lokálně - sázet stromy, zelené střechy (i na psí boudu), vytvářet vodní prvky… a trávit co nejvíc času v přírodě, mimo město. Klima nás spojujue, ať chceme nebo ne. Klima je planeta. Klima je ekosystém, na jehož správném fungování jsme všichni životně závislí. Lidi, psi, prasata, ryby, hmyz i rostliny. Klima jsme my. Klima je vzájemné soužití nás všech - lidí, psů, prasat, ryb, hmyzu a rostlin. Pojďme si to soužití - klima, vytvořit co nejvíce harmonické.
P. S. Díky silnějšímu vzestupnému proudění teplého vzduchu se očekává výskyt větších krup, které už zasáhly mnoho oblastí v Evropě. Pro více informací sledujte Severe Europe Weather.