Čína nadále stupňuje napětí kolem ostrova Tchaj-wan, který si nárokuje. Zahraniční diplomatické zdroje pro britský list The Telegraph sdělily, že Peking může mít teoreticky přichystané čtyři varianty útoku na Tchaj-wan. Do jisté míry přitom údajně vychází z ruské invaze na Ukrajinu, která měla odhalit slabinu Západu – nedostatek pohotovosti.
Zhruba 48 hodin se na konci února proháněly ruské tanky po Ukrajině, než se Západ shodl na prvním balíčku protiruských sankcí. Válka na východě Evropy přišla pro mnohé nečekaně a první dva dny Rusko těžilo z momentu překvapení. Právě možné těžkopádné reakce Západu chce do budoucna využít i Čína. Myslí si to diplomatické zdroje, které se o potenciálních variantách útoku na Tchaj-wan rozmluvily pro britský The Telegraph.
Podle nich se může Čína pokusit efektivně zabrat Tchaj-wan právě během 48 hodin a minimalizovat tak šanci, že Západ do střetu účinně zasáhne, ať už pomocí sankcí nebo zásilkami zbraní. Bleskový výpad by si v takovém případě vyžádal masivní nasazení čínské armády. Ať už by Čína teoreticky útočila rychle, nebo naopak vsadila na zdlouhavé obléhání, existují podle expertů čtyři varianty útoku.
Čína opět vyhrožuje, u Tchaj-wanu plánuje nacvičovat protiponorkové útoky
Vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu bude pokračovat, uvedla v pondělí Čína s tím, že mimo jiné bude v okolí Tchaj-wanu procvičovat protiponorkové útoky.
Zdlouhavá blokáda
Hlavní myšlenkou první varianty útoku je námořní blokáda vod kolem Tchaj-wanu a přerušení obchodních spojení. Jde v podstatě o dost podobný stav, který Čína vyvolala nyní vlivem rozsáhlého vojenského cvičení, kterého se účastní zejména námořnictvo a letectvo. Manévry začaly ve čtvrtek v reakci na cestu americké předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan.
Obří vojenské cvičení, které probíhá v šesti sektorech kolem ostrova, mělo původně skončit v neděli. Čína ale v pondělí hned vyhlásila nové a napětí proto neustává.
Salámová metoda
Druhou a reálnější variantou čínské agrese může být podle expertů útok na předsunuté bašty Tchaj-wanu. Jednalo by se zejména o souostroví Ťin-men, které se rozkládá v bezprostřední blízkosti čínských břehů, a souostroví Ma-cu, které se rozkládá dále severně od Tchaj-wanu.
Čína by podle Daily Telegraphu mohla zabrat tato území jen s minimálním úsilím. Následně by vyčkávala, jak Západ reaguje. A pokud by se krom hlasité kritiky nic nestalo, Peking by si přišel pro větší kus území. Podobně jako Vladimir Putin po anexi Krymu v roce 2014.
Tchaj-wan má ještě silnější armádu než Ukrajina. Proti Číně ale ztrácí v každém ohledu
Ostrovní stát Tchaj-wan disponuje navzdory svému malému území úctyhodnou armádou. Má slušné letectvo i námořnictvo, mezery látá naopak na poli pozemní techniky. Početně se ale nemůže s Čínou v žádném ohledu rovnat. Těžit tak může maximálně ze své výhodné obranné pozice.
Útok z nebe
V třetí variantě útoku by podle diplomatických zdrojů mohla hrát největší roli čínská letadla. Už při současných cvičeních jsou jich v akci desítky. Potenciální letadlový útok by se údajně zaměřoval na kritickou infrastrukturu Tchaj-wanu, pobřežní obranu, radary a letiště.
To by teoreticky paralyzovalo obranyschopnost ostrova, a to bez větších civilních obětí. Obě strany sporu by pak mohly případně zasednout k jednacímu stolu, píše Daily Telegraph.
Čínské „all in“
Poslední varianta čínského útoku by spočívala v plošném a drtivém nasazení celého spektra vojenských sil. „Útok by mohl být mnohem více devastující než ruský útok na Ukrajinu,“ varují experti.
Součástí invaze by mohlo být masivní vylodění na západním pobřeží Tchaj-wanu. Experti se také obávají významných hackerských útoků, které by narušily na Tchaj-wanu krizovou komunikaci. V akci by mohly být i čínské drony, válečné lodě a bombardéry. Čína je schopná nasadit do války i více než milion vojáků. Právě plošným nasazením sil by mohl Peking teoreticky dosáhnout toho, že se Tchaj-wanu zmocní do 48 hodin.
V čem se armády Číny a Tchaj-wanu liší, jsme analyzovali v článku ZDE.
