Ostrovní stát Tchaj-wan disponuje navzdory svému malému území úctyhodnou armádou. Má slušné letectvo i námořnictvo, mezery látá naopak na poli pozemní techniky. Početně se ale nemůže s Čínou v žádném ohledu rovnat. Těžit tak může maximálně ze své výhodné obranné pozice.
Tchaj-wan má podle ratingu webu Global Fire Power 21. nejsilnější armádu na světě, nachází se tak těsně před 22. Ukrajinou. Ostrovní stát, který si nárokuje Čína, tak z hlediska arzenálu předčí například Kanadu, Severní Koreu nebo Irák.
S nejlidnatější zemí světa se ale nemůže rovnat, třebaže potenciální střet obou frakcí by určitě pro Peking neznamenal procházku růžovou zahradou. Čína papírově disponuje třetí nejsilnější armádou světa. Rating Global Fire Power ale plně nezohledňuje probíhající válku na Ukrajině, která Rusko dost možná srazila na třetí místo žebříčku a Čínu naopak vyšvihla na druhé místo. Kolik má Peking k dispozici vojáků, tanků nebo letadel?
Čínský tygr spoléhá na kvantitu
Čína má 1,4 miliardy obyvatel, v případě branné povinnosti tak dokáže povolat do boje cca 750 milionů mužů. I bez mobilizace má ale k dispozici zdaleka nejvíce vojáků na světě – více než dva miliony. Druhá Indie má k dispozici o půl milionu méně aktivních vojáků. Tchaj-wan „pouze“ 170 tisíc.
Tchaj-pej ale exceluje v počtu rezervistů, v počtu záloh je na tom nejlépe na světě. Do akce může povolat 1,5 milionu rezervistů, Čína má záložníků o milion méně.
Na souši, ve vzduchu i na moři
Jenže i současný konflikt na Ukrajině ukazuje, že nejdůležitější je množství moderní techniky. Dá se předpokládat, že v případě čínského útoku na Tchaj-wan by v prvním případě rozhodovaly lodě a letectvo. V obou ohledech Peking drtivě vévodí.
V čínských hangárech je něco málo přes tři tisíce kusů vzdušné vojenské techniky, stíhaček mají Číňané asi 1 200. Tchaj-wan se musí spokojit se zhruba 740 kusy letecké techniky. Nutno podotknout, že si ale za roky příprav na teoretický konflikt vypracoval sofistikovaný systém protivzdušné obrany.
Porovnání armád (Zdroj: Global Fire Power):
| Země | Vojáci | Rezervisté | Letectvo | Lodě | Tanky | Pozemní děla |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Čína | 2 000 000 | 510 000 | 3 285 | 777 | 5 250 | 1 734 |
| Tchaj-wan | 170 000 | 1 500 000 | 741 | 117 | 1 110 | 1 410 |
Drtivější rozdíly panují v sektoru námořních a pozemních sil. Čína má největší loďstvo na světě, Si Ťin-pchingova flotila čítá cca 777 plavidel. Tchaj-wan může kolem ostrova kroužit jen se 117 loďmi, navíc nemá ani jednu letadlovku. Čína má dvě, k tomu 79 ponorek.
A pokud by se bojovalo jen na souši, rozdíly by byly ještě patrnější. Peking má přes pět tisíc tanků, Tchaj-wan pětkrát méně. Armádních vozidel má pak Čína desetkrát více než ostrovní stát. V kontextu pozemní techniky tak mohou státy hrát vyrovnanou hru pouze při využití dělostřelectva, obě strany mají zhruba 1 500 kusů tohoto druhu vojenské techniky.
Jak by útok vypadal?
Početní nevýhodu se tak může snažit Tchaj-wan zvrátit jinými způsoby. Předně by byl v případě možného čínského útoku v roli obránce, který bitevní terén dobře zná. Východ Tchaj-wanu je obehnaný kamenitým pobřežím, případné vylodění by proto Číňané museli provést na plážích na západě.
Tchaj-wan by navíc o pohybu čínského námořnictva předem bezesporu věděl, moment překvapení by tak nebyl tak silný jako v případě ruského útoku na Ukrajinu. Čína by podle analýzy listu Forbes musela nejdřív dobývat předsunuté ostrovy Tchaj-wanu, ke kterým patří například Pcheng-chu, díky čemuž by ostrovní stát získal čas na mobilizaci.
Ať už by případný, a momentálně stále velmi nepravděpodobný, ozbrojený střet začal jakkoli, Tchaj-wan by byl papírově v roli jasného outsidera. Musel by čelit státu, který ročně dává z rozpočtu na armádu v přepočtu zhruba čtyři až pět bilionů korun.
