Rozhovor s Michalem Píclem, náměstkem ministryně práce a sociálních věcí
Fond obnovy pro záchranu evropské ekonomiky výrazně pomůže. Evropská unie je totiž jako tým horolezců. „Jakmile jednoho horolezce necháme padnout, lano se nakonec odmotá a my padneme s ním,“ říká Michal Pícl, náměstek ministryně práce a sociálních věcí a ekonomický expert ČSSD. Jaký vývoj na trhu práce očekává? A kam až se může nezaměstnanost vyšplhat?
Co říkáte na vývoj trhu práce. Česká ekonomika je v poměrně hluboké recesi, ale nezaměstnanost se zatím dramaticky nezvýšila. Čím to je?
Vidím tam minimálně dva důvody. Tím prvním je zpoždění, se kterým trh práce reaguje na ekonomický vývoj. U nás to totiž nefunguje tak, jak například ve Spojených státech, kde člověk dostane ihned výpověď. U nás nabíhá výpovědní lhůta, která trvá zpravidla dva měsíce. Pokud tedy někdo dostal výpověď v březnu nebo dubnu, na trhu práce to uvidíme buď teď v červnu, nebo v červenci. Druhým faktorem je řada opatření, která jsme přijali právě proto, abychom zbrzdili negativní dopady na trh práce. Zavedli jsme příspěvky na mzdy zaměstnancům, odložili jsme platby sociálního pojištění zaměstnavatelům, odpustili minimální zálohy na sociální zabezpečení živnostníkům a nyní chceme v rámci aktualizovaného programu Antivirus odložit platby sociálního zabezpečení zaměstnavatelům i za jejich zaměstnance.
Takže se dá souhlasit s varováním ekonomů, že ten první velký náraz přijde v létě a druhý na podzim, kdy na trh práce přijdou čerství absolventi škol?
Dá se říci, že se nám podařilo zmírnit dopady koronavirové krize na trh práce podobně, jako se podařilo zmírnit dopady na zdravotní systém tak, aby nebyl přetížený. Takže všemi těmi programy Antivirus A, B a nově i C jsme propouštění rozložili v čase. Navíc platí podmínka, že pokud chce zaměstnavatel čerpat podporu v rámci Antiviru, nesmí mít zaměstnance ve výpovědní lhůtě, musí udržet určitou úroveň zaměstnanosti nebo určitý objem mezd. Pokud jde o absolventy škol, ti nám na trh práce přicházejí pravidelně každý rok, čili ani letos nepůjde o důsledek koronavirové krize.
Neexistuje ale riziko, že až stát přestane tyto steroidy ekonomice podávat, že nakonec stejně k hromadnému propouštění dojde?
My samozřejmě očekáváme, že nezaměstnanost bude růst a bude vyšší, než je dnes. Ministerstvo financí predikuje sedm procent. Já si myslím, že pokud to na těch sedmi procentech skončí, tak to bude dobré číslo. Pravidelně aktualizujeme a vyhodnocujeme čísla, která máme z Antiviru, konzultujeme s ekonomy, kteří jsou v poradním týmu při Ústředním krizovém štábu a tomu přizpůsobujeme opatření právě proto, aby ty dopady krize nebyly tak velké.
Vláda může ekonomiku podpořit různými způsoby i v různých odvětvích. My se jako ministerstvo práce soustředíme na to, aby lidé neztráceli zaměstnání, jiné podpory zase může dělat ministerstvo průmyslu a obchodu.
Jak vysokou nezaměstnanost tedy ke konci roku očekává vaše ministerstvo?
Já pevně doufám, že skončíme na těch sedmi procentech. Když to srovnám s minulou krizí, tak tehdy míra nezaměstnanosti vzrostla asi o pět procentních bodů, což by nyní odpovídalo zvýšení právě někam k úrovni kolem sedmi procent. Zatím je to ale pořád víceméně věštění.
Program Antivirus je v současné době prodloužen do konce srpna. Uvažuje ministerstvo práce, potažmo vláda, o nějakém dalším prodlužování?
Nechceme se řídit dojmy nebo pohledem z okna, chceme se řídit tvrdými daty. Sami jsme si řekli, že pokud chtít prodlužovat některý z těch programů, budeme nejprve na tvrdých číslech hodnotit dopady do jednotlivých sektorů v ekonomice, zda má opravdu smysl takový typ podpory poskytovat nebo ji modifikovat. Takže i v srpnu se budeme rozhodovat, jestli Antivirus prodloužit, pozměnit nebo zacílit jen na některé sektory národního hospodářství.
Budete při tom vyhodnocování brát v potaz také vývoj státního rozpočtu? Ona ta opatření jsou výdajově poměrně náročná a už ke konci května rozpočet přesáhl polovinu objemu celoročně plánovaného schodku 300 miliard korun.
Řídíme se pořád tím, že pan premiér řekl, že rozpočet není problém. Pokud budeme dávat peníze na prevenci nezaměstnanosti, aby nám lidé nekončili na úřadech práce, je to pro ekonomiku i státní rozpočet efektivnější.
Jak rychlé zotavení ekonomiky lze vůbec očekávat? Spekuluje se, jestli to bude ve tvaru písmene „V“, „U“ nebo nějaké pozvolné oživení. Co je nejpravděpodobnější?
Na to mám stejnou odpověď jako u otázky, jaká bude nezaměstnanost: je to věštění. Když se o tom bavím se zmíněným týmem ekonomů při Ústředním krizovém štábu, nikdo vlastně neví. Na politicích je, aby dopady této krize byly co nejnižší, aby to nebylo jako za minulé krize, kdy ta recese měla tvar písmene „W“, a to díky špatným opatřením. Jak oživení ale bude probíhat, to podle mě dnes neví vůbec nikdo.
Na čem bude hlavně záležet, jak rychle se naše hospodářství zotaví? Bude to především zahraniční poptávka, nebo bude stačit domácí poptávkový impuls?
Bude záležet sektor od sektoru. Třeba v cestovním ruchu je část trhu závislá na zahraniční klientele, například Praha, část žije z domácích turistů. V automobilovém průmyslu je to zase trochu jinak. Vláda může ekonomiku podpořit různými způsoby i v různých odvětvích. My se jako ministerstvo práce soustředíme na to, aby lidé neztráceli zaměstnání, jiné podpory zase může dělat ministerstvo průmyslu a obchodu.
Pojďme ještě k návrhu Evropské komise na rozpočet Evropské unie na příštích sedm let. Jeho součástí je fond obnovy ekonomiky, který má čítat až 750 miliard eur. Pomůže to skutečně unijnímu hospodářství?
Myslím si, že to pomůže významně. Před námi je hrozba největší ekonomické krize za posledních několik desetiletí, a pokud to budeme ignorovat jako za Topolánka, může to na nás dopadnout ve velkém. Slyšel jsem k tomu přiléhavý příměr – Evropská unie je jako tým horolezců na jednom laně. Co dokážeme dohromady, by jeden sám nedokázal. Nemůžeme tedy říci, že nechceme pomoci státům, které jsou na tom hůře než my, protože jakmile jednoho horolezce necháme padnout, lano se nakonec odmotá a my padneme s ním. Bojkotovat celý ten návrh je nesmysl. Měli bychom se zapojit do diskuse o tom, jakým způsobem se peníze z fondu obnovy budou rozdělovat.
Evropská komise si těch 750 miliard chce půjčit na finančních trzích. Jak to udělá technicky? Vznikne eurobond?
O tom se zatím diskutuje. Důležitější je ale otázka, z čeho se bude tato půjčka splácet. Já v tom vidím příležitost pro to, že se Unie bude moci posunout v řadě oblastí. Například v tom, že se konečně možná začnou řešit otázky dalších společných zdrojů do evropského rozpočtu, jako digitální daně, korporátní daně, zelené daně a podobně.
A kdo bude za tuto půjčku ručit?
Primárně Evropská komise, ale pokud by to nebyla schopna splatit, pak to budou muset hradit členské státy.
Michal Pícl (34)
Náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Působil jako ředitel odboru analýz a informací v kabinetu předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Absolvoval Provozně ekonomickou fakultu ČZU v Praze. Dlouhodobě působil v oblasti evropských strukturálních a investičních fondů. Pracoval v Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest a poté na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
