Organizace Human Rights Watch podezírá Jaira Bolsonara z toho, že se chystá v tajnosti okleštit lidská práva. Zdroj: Profimedia.cz
Brazilský prezident Jair Bolsonaro chce v tajnosti okleštit lidská práva v zemi. Podezírá ho z toho globální organizace Human Rights Watch. Jeho administrace se chystá měnit zásadní ustanovení týkající se lidských práv bez možnosti nahlédnout do navrhovaných změn až do listopadu tohoto roku.
Administrace brazilského prezidenta Bolsonara ustavila pracovní skupinu, která se má zabývat změnou Národního programu pro lidská práva. Ten je základním předpisem chránícím lidská práva v jihoamerické zemi.
Skupina bude pracovat de facto v tajnosti, do její práce nebude možné nahlédnout až do listopadu tohoto roku, kdy svou činnost ukončí, což považuje Human Rights Watch za vůbec nejproblematičtější. Ve skupině navíc zcela chybí zástupci občanské společnosti, soudnictví či brazilského kongresu. Na úpravě politiky lidských práv budou pracovat pouze zaměstnanci ministerstva pro práva žen, rodinná a lidská práva.
Zveřejnění jakýchkoliv informací o průběhu úprav Národního programu pro lidská práva zakazuje speciální regule, která vešla v platnost 10. února tohoto roku, v den ustavení pracovní skupiny. Tu tvoří 14 představitelů dotčeného ministerstva. Může si na svá zasedání přizvat představitele soukromých nebo veřejných sdružení, ti ale zůstanou bez hlasovacího práva.
„Bolsonarova administrace, která prosazuje agendu potlačující lidská práva, oznámila, že plánuje změnit Národní program pro lidská práva v naprostém utajení a bez účasti kohokoliv, kdo s touto politikou nesouhlasí,“ shrnula situaci Maria Laura Canineu, šéfka Human Rights Watch pro Brazílii. Vzhledem k dosavadní politice pravicového prezidenta mohou podle ní zásahy skončit katastrofálně.
Dřívější revize programu proběhly transparentně
Na Bolsonarovo systematické oklešťování lidských práv, s nímž vstoupil už do kampaně v roce 2018, upozornila i organizace Amnesty International monitorující porušování lidských práv ve světě. Poukazuje zejména na vzestup policejního násilí a úmrtí rukou policisty, potlačování práv domorodých obyvatel a na čím dál větší rozsah ekologické krize v Amazonii.
Poslední revize Národního programu pro lidská práva proběhla za prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy v roce 2008. Pro porovnání: Skupina tehdy sestávala z představitelů občanské společnosti, ze členů výboru pro lidská práva brazilského kongresu, soudců, prokurátorů a ombudsmanů. Zorganizovala také velkou konferenci a Lulova administrace odhadla, že diskuse se zúčastnilo asi 14 tisíc lidí.
Současný legislativní rámec pro lidská práva byl v Brazílii přijat v roce 2010. Na jeho základě například vznikla komise pro vyšetřování lidskoprávních zločinů během diktatury mezi lety 1964 až 1985. Bolsonaro tehdy jako člen kongresu se vznikem komise nesouhlasil a je znám svými sympatiemi k někdejší vojenské diktatuře.
Dnes platný program pro lidská práva chrání mimo jiné před diskriminací lidí s handicapem, snaží se redukovat policejní násilí, podpořit sexuální výchovu a reprodukční práva. Všechny tyto aspekty se Bolsonarova administrace snaží potlačit, tvrdí Human Rights Watch. Bolsonaro se například snaží odepřít možnost inkluzivní výuky pro děti s handicapem a podporuje výstavbu segregovaných škol.
