Přes 20 lidí skončilo v nemocnici po zásahu bleskem na oslavách dne dětí ve Vratislavicích nad Nisou
Šance, že člověka zasáhne blesk, je jedna ku třem milionům. I přes zdánlivě malé riziko je lepší se mít během hromobití na pozoru. Při dodržení správných bezpečnostních zásad je možné minimalizovat řadu následků a chránit lidské životy. Odborníci popisují, kde hrozí největší nebezpečí zásahu blesku a jak mu předejít.
Pokud se už nacházíme během bouřky v přírodě bez možnosti úkrytu, doporučují odborníci zachovat klid a držet se při zemi. „Třeba si sednout na bobek a mít nohy co nejblíže u sebe,“ uvedl pro CNN Prima NEWS výzkumník z Ústavu jaderné fyziky AV ČR Martin Kákona. „Čím více budete rozkročení, tím je větší pravděpodobnost, že blesk poteče skrze vás,“ upřesnil vědec.
ČTĚTE DÁLE: Chaos, křik a neutuchající hřmění. Zdravotní sestra popsala drama po zásahu bleskem v Liberci
Při výskytu bouřek je také vhodné pozorně sledovat předpověď počasí a zbytečně nevycházet ven, připomíná web Hasičského záchranného sboru ČR. Největší nebezpečí, že dostanete zásah bleskem, hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech. „Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujme dál v chůzi a nezůstávejme ve skupině,“ uvedli hasiči ve svém doporučení.
Dále není vhodné schovávat se pod vzrostlé stromy a do opuštěných budov bez hromosvodu. Zároveň se nedoporučuje zdržovat na kopcích a holých pláních. Naopak auto může představovat poměrně bezpečný nouzový úkryt.
Co dělat doma?
V domácnostech se během bouřky doporučuje zavřít okna a odpojit od elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka. Velkým pomocníkem může být i speciální zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí – tzv. přepěťová ochrana. Zásadní je mít na domě dobře zabudovaný hromosvod. Jak ovšem odborníci upozorňují, přepěťová ochrana není náhradou hromosvodu.
Průměrně blesk trvá asi čtvrt sekundy. Nejdelší ale trval 17 sekund. Vzdálenost bouřky snadno spočítáme časovým rozdílem mezi bleskem a hromem. Za tři sekundy urazí zvuk přibližně kilometr.
V našem podnebném pásmu se bouřky nejčastěji vyskytují koncem jara a v létě, jak popisují experti z Českého hydrometeorologického ústavu. Vzácně se ale mohou objevit bouřkové přeháňky i v zimních měsících.
Bouřky mohou způsobit vznik tornád
Při souhře okolností a prudkých výkyvů teplot mohou bouřková mračna způsobit i vznik tornád, upozornil web CNN.
V letošním roce se na našem území prohnalo například obcí Valtířov v Ústeckém kraji. V živé paměti stále zůstává zničující tornádo z konce června 2021, které zpustošilo jižní Moravu. Živel zdevastoval stovky domů a vyžádal si šest obětí na životech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stav ohrožení na Radbuze ve Staňkově. Voda po další bouřce opět rychle stoupá i jinde
