Bratři Kozderkovi proměňují stěny domů v malířská plátna

Zlaté české ručičky pomalu mizí. Důvodem jsou předsudky i méně dětí

Domácí

U mladých lidí se vytrácí zájem o řemeslo. Když školy dodělají, oboru se mnohdy dál nevěnují. Velkou roli hrají předsudky společnosti, shodují se odborníci. Podle demografické křivky navíc klesá porodnost, a tak se postupně snižuje i počet učňů.

Lukáš a Pavel Kozderkovi měli k malování blízko od dětství. Chodili do základní umělecké školy, pak na uměleckou sklářskou školu, kde se učili malovat na sklo. Jejich kariéra začala pod mostem, respektive v garáži. „Protože jsme po škole neměli peníze, tak jediné, co mě napadlo, bylo vzít tužku a papír a vyrazit na Karlův most malovat portréty. Bydleli jsem v pronajaté garáži,“ vzpomíná na těžké začátky Pavel. Zlom přišel o něco později, kdy se dostali k zakázce na výmalbu aquaparku. Tato práce jim pomohla získat další zajímavé projekty. Od klasické malířiny se postupně přesunuli k její umělecké podobě.

„Suprová zakázka byl zámek v Kolodějích, který jsme vymalovali do dekorativní stěrky antické zeminy a tohoto směru se držíme dodnes,“ vysvětluje Pavel Kozderka. „Na práci mě nejvíce baví spojení řemesla a umění,“ dodává jeho bratr Lukáš. Kozderkovi umí pomocí speciálních válečků a šablon vytvářet ve štuku stěny plastické tvary a obrazce, přesně takové, jaké si přejí jejich zákazníci. Používají při tom klasické i metalické barvy, umí napodobit reliéf kůže nebo trávy. A proč jsou ve svém díle tak dobří?

„Byly doby, kdy na učení nikdo nešel. To se teď mění. Strašně důležité ale je, že nám do učení začínají chodit děti, které to řemeslo skutečně dělat chtějí,“ zdůrazňuje Pavel Žatečka, ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR.

Jakub Brabec: Mistr podlahář, který má jiskru

Hobby

Když vás řemeslo baví, tak vás práce neunaví. A hlavně, dokážete se dostat mnohem dále, než když ho berete pouze jako zaměstnání. Takový je i příběh Jakuba Brabce, mistra podlaháře, který po gymnáziu nešel dál na vysokou školu, ale začal se věnovat řemeslu. Po patnácti letech je z něj špička v oboru.

Kozderkovi podle svých slov malování milují. Jejich výmalba začíná důkladnou přípravou podkladu, nanesením stěrky a poté vtlačením reliéfu. Pomocí speciálních barev a hladítek pak dílo stínují a dodávají stěnám plasticitu. Do detailu propracovávají každý tvar, přechod zdi a stropů, retušují případné nedokonalosti. „Není důvod koukat na lidi v montérkách skrz prsty. Někdy si montérky vyzkoušejte – nejenže jsou pohodlné, ale třeba ve vás vyvolají touhu něco vytvořit. A to za to vždycky stojí,“ uzavírá Pavel Kozderka.