U mladých lidí se vytrácí zájem o řemeslo. Zdroj: Pixabay
U mladých lidí se vytrácí zájem o řemeslo. Když školy dodělají, oboru se mnohdy dál nevěnují. Velkou roli hrají předsudky společnosti, shodují se odborníci. Podle demografické křivky navíc klesá porodnost, a tak se postupně snižuje i počet učňů.
„Z naší třídy, kde nás bylo 25, pracují v oboru asi tak dva nebo tři,“ tvrdí Jakub Pavlíček, který vystudoval střední uměleckou a řemeslnou školu. Protože si udělal i nástavbu, zvládne teď jak truhlářské, tak čalounické práce. Podle něj mnoho vrstevníků nepracuje dál v oboru třeba i proto, že se práce rukama bojí. Často taky do začátku potřebují velký finanční vklad na nákup odborného vybavení. Peníze ale studentům chybí stejně jako praxe.
To potvrzuje i ředitel SOU Ohradní v Praze Karel Dvořák. „Firmy si na jednu stranu stěžují, že nemají řemeslníky. Zároveň ale nechtějí nabírat ty, kteří zrovna vyšli školu a nemají žádnou praxi,“ vypráví. Za 30 let ve funkci nezaznamenal výrazný propad zájmu mladých o řemeslo, nedostatek dobrých řemeslníků ale podle svých slov ano. „Byl tu jeden šikovný student, měl dar od boha. Zámečnická firma mu nabídla 35 tisíc nástupní plat, ale on šel raději dělat fitness trenéra,“ říká Dvořák. Ve společnosti je podle něj hluboko zakořeněná myšlenka, že učiliště nebo odborné školy jsou prostě něco méně než ty vysoké.
Titul je stále víc než výuční list
I studentka Barbora Wolfová se setkala se spoustou opovržlivých reakcí poté, co někomu řekla, že se vyučila kadeřnicí nebo že jí teprve chce být. „Byl to můj sen a stála jsem si za tím, že chci tuto školu vystudovat,“ vypráví Wolfová. Proti byli rodiče i okolí. „Už odmala nám je vštěpováno, že na učňáky chodí hloupí lidé. Kolikrát jsem měla pocit méněcennosti,“ přiznává. Rozhodla se tomu postavit, a protože měla chuť učit se novým věcem, studovala dál. „Udělala jsem si nadstavbu a pokračovala na Vyšší odbornou školu publicistiky. Vlasy teď stříhám pár mým známým a je to spíš můj koníček,“ doplňuje.
Podle Národního pedagogického institutu klesá počet absolventů napříč obory. Demografickému poklesu nečelí pouze Česko, ale i další evropské země. „V 90. letech dosahoval populační ročník téměř 200 tisíc mladých lidí, v současné době jsme pod 100 tisíci,“ uvádí na svých stránkách institut.
Odborníci také podotýkají, že děti často nevědí, co řemesla přesně obnáší, a nábor v tomto směru pokulhává. „Pokud nemají děti řemeslníky v rodině, nemají často ponětí, o čem řemesla jsou. To si pak utváří buď z názorů nebo předsudků ostatních,“ myslí si Aneta Košíková, analytička organizace Než zazvoní. Dodává však, že platy čerstvých vysokoškoláků jsou často srovnatelné s platy vyučených.
Do výběru škol také téměř vždy zasahují rodiče. „U některých nehraje ani roli uživení se oborem, ale jeho prestiž. Dokud bude společnost považovat gymnázium za nejprestižnější, budeme řešit stále stejné problémy,“ uzavírá Košíková.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci s CNN Prima News.
