Brazilská police zadržela další pašeráky, převáželi 166 papoušků. Co s nimi bude?
166 papoušků se podařilo zachránit brazislké dálniční policii. Zdroj: Sao Paulo State Highway Police
Brazilská dálniční policie objevila v kufru jednoho z kontrolovaných vozidel podezřelé dřevěné bedny. V nich našli 166 mláďat divokých papoušků, která se snažili propašovat dva zadržení muži. Papoušci byli předáni do péče ochránců zvířat.
V neděli 18. října se brazilské policii podařilo v Campinasu zadržet dva muže, kteří pašovali 166 papoušků. Mláďata amazoňanů modročelých a jeden ara byli předáni do péče organizace na ochranu zvířat Mata Ciliar. Většina mláďat ještě nebyla opeřena a v útulku musejí být dokrmována. Zadržení muži vypověděli, že mláďata sebrali z hnízd ve státě Mato Grosso do Sul a měla putovat na černý trh v Sao Paulu.
Mláďata byla převážena v dřevěných bednách. Zdroj: Sao Paulo State Highway Police
Zástupci útulku však upozorňují, že na vině je především nedostatečná legislativa a tresty za její porušení. „Drama se opakuje a bohužel se bude opakovat dál,“ uvádějí ve svém vyjádření k případu na Facebooku. „Pachatelé jsou zatím ve vazbě, ale tento druh zločinu není nikdy potrestán pokutou ani vězením. Důkazem toho je, že ti samí lidé byli zadrženi už před měsícem.“ Za pravdu jim nakonec dali i úředníci – oba zadržení muži byli zakrátko propuštěni jen s pokutou, kterou zřejmě stejně nezaplatí.
Amazoňané modročelí patří mezi nejčastěji pašované druhy papoušků. Ochránci zvířat se domnívají, že každý rok je na černém trhu prodáno více než dvanáct tisíc mláďat. Jen malou část z nich se podaří zachránit. Kromě pašeráků však papoušky ohrožuje i odlesňování a ničení přirozených habitatů, stejně jako nástrahy zemědělců, kteří je považují za škodnou.
Dobrovolníci v Mata Ciliar tak nyní mají plné ruce práce – každé mládě je nutné šestkrát až osmkrát denně nakrmit. Veterinářka organizace Debora Rodrigues uvedla, že ptáci navíc byli ve velice špatném stavu. Mláďata se však díky jejich zásahu budou moci vrátit do volné přírody.
Čtěte také
Díky rozhodnutí zachránit malé selátko Arnošta jsem mohla stát při zrodu jednoho z největších azylů pro „hospodářská“ zvířata u nás, Azylové farmy Jarikhanda, a pomáhat v jejím rozvoji a záchraně dalších zvířat, která většina lidí považuje jen za stroje na maso, mléko či vejce.
