Breivik si stěžuje na izolaci
V Norsku v pondělí začíná proces, který se bude zabývat novou žalobou vězněného pravicového extremisty a teroristy Anderse Behringa Breivika na norský stát. Ten podle něj pošlapává jeho lidská práva, když ho drží v izolaci. Při atentátech v červenci roku 2011 zabil Breivik 77 lidí.
Nyní 44letý ultrapravicový radikál byl za teroristické útoky odsouzen v srpnu 2012 k 21letému trestu odnětí svobody, který může být prodlužován až na doživotí. Po celou dobu je držen v samovazbě. Ministerstvo spravedlnosti zdůvodňuje jeho oddělení od zbytku vězeňské populace tím, že vrah stále představuje bezpečnostní hrozbu. Podle právníků resortu navíc jde pouze o „relativní“ izolaci, protože Breivik přichází do styku s dozorci, knězem a zdravotníky. Každý druhý týden se navíc na hodinu vidí s dalšími dvěma vězni a donedávna se stýkal s dobrovolníkem, jehož si však již nepřeje vídat, informovala agentura Reuters.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dramatické vynášení rozsudku. Recidivista po hlavě skočil přes pult a napadl soudkyni
Podle Breivika je 12 let izolace dost a nyní je třeba udělat něco pro to, aby se mohl setkávat a komunikovat s jinými lidmi. „To je základní otázka: Odsoudili jsme někoho na doživotí bez možnosti navázat lidské vztahy, než zemře?“ táže se Breivikův advokát Öystein Storrvik. Jeho klient má být ve špatném mentálním stavu a na antidepresivech.
Cela, kde si Breivik odpykává trest v posledních dvou letech, se nachází ve věznici v Ringerike. Odsouzený má k dispozici televizní místnost s počítačovými hrami, kuchyňku či posilovnu. Věznice dokonce vyhověla Breivikově přání mít zvíře a pořídila mu tři andulky, které mohou po cele volně poletovat, uvádí deník Verdens Gang.
Cenzura dopisů
Kromě izolace si Breivik dlouhodobě stěžuje i na cenzuru dopisů, které by rád posílal z vězení. Podle vězeňských úřadů hrozí, že by extremista mohl inspirovat další lidi ke spáchání podobných krvavých činů.
V roce 2017 norský odvolací soud rozhodl, že Norsko neporušuje při Breivikově věznění lidská práva. Zvrátil tak verdikt soudu první instance z roku 2016, jenž uznal některé Breivikovy stížnosti a označil jeho držení v izolaci za nelidské a ponižující.
Na konci července 2011 Breivik ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce na to postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya.
V roce 2022 soud zamítl Breivikovu žádost o podmínečné propuštění s odůvodněním, že z jeho strany stále hrozí páchání násilí.
K TÉMATU: Andor Šándor o pravicovém extremismu v Evropě