Britové jsou nejblíže k normálnímu životu. Jak to, že očkují tak rychle?
Katedrála v britském Lichfieldu je jedním z neobvyklých míst, kde vznikla očkovací centra. Zdroj: Getty Images
I kvůli počátečnímu váhavému až popíračskému přístupu ministerského předsedy Borise Johnsona patří počet úmrtí na COVID-19 ve Velké Británii k nejvyšším na světě. Nyní se však Spojené království pustilo do působivého očkovacího finiše. Téměř třetina tamní populace už dostala alespoň jednu dávku vakcíny.
Zatímco pro Čechy je březen frustrujícím návratem o rok zpět, Velká Británie má jako jediná evropská země komplexní plán na postupné uvolňování opatření. Ambiciózní strategie končí v druhé půli června tohoto roku povolením hromadných akcí. Na konci července by ve Spojeném království měla být naočkována veškerá dospělá populace.
Velká Británie naočkovala už přes 20 milionů lidí ze 67milionové populace. Na 100 obyvatel tak podle serveru Our World in Data připadá 30 očkovaných alespoň jednou dávkou oproti šesti v České republice, necelým sedmi ve Francii a sedmi v Německu.
Zázrak jménem AstraZeneca
Zlomové se zdá být masivní užívání vakcíny AstraZeneca, k níž jsou jiné evropské země skeptické, a dále rozhodnutí Velké Británie nespolupracovat se svými evropskými partnery a namísto toho vyjednávat kontrakty s farmaceutickými firmami na vlastní pěst. Jak poznamenává americká CNN, jde o skvělou vizitku pro Borise Johnsona, který má v rukou důkaz, že vystoupení z Evropské unie Británii prospělo.
„Pokud chcete jeden jediný důvod, proč byl brexit důležitý, tady ho máte,“ řekl David Davis, bývalý zákonodárce a jeden z lidí, kteří brexit připravovali. „Kdybychom stále byli v Evropské unii, zemřeli by lidé, kteří jsou nyní naživu,“ tvrdí.
Kumulativní počet dávek vakcíny Zdroj: CNN Prima NEWS
Spojené království jako první uzavřelo smlouvu s firmami Pfizer a BioNTech. Pak se země dočkala své vlastní vakcíny, která vznikla ze spolupráce britsko-švédské společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity, nejstarší vysoké školy v zemi, jež je zároveň Johnsonova alma mater. S AstraZenecou má Británie vůbec největší kontrakt.
Ostatní evropské země se k britské vakcíně postavily váhavě. Paradoxem je, že z trojlístku Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca jako jediná není mRNA vakcínou, která u některých lidí vyvolávala neoprávněný strach z toho, že bude měnit jejich genetickou informaci. Britové byli naopak nesmírně pyšní na svou „národní“ vakcínu, a to až tak, že se zvažovalo umístění britské vlajky na ampule s očkovací látkou. Praktičtí lékaři hovořili o tom, že pacienti začali odmítat vakcínu Pfizeru s tím, že „si počkají na tu britskou“.
Evropská unie: Bezpečná a pomalá
Spojené království bylo také první zemí, která autorizovala užití vakcíny AstraZeneca i pro dospělou populaci nad 65 let. Někteří odborníci ji přitom doporučují spíše pro mladší ročníky a nerizikové skupiny, ne však proto, že by byla nebezpečná, ale protože na rozdíl od mRNA vakcín Pfizeru a Moderny údajně poskytuje účinnou ochranu až po aplikaci obou dávek. AstraZeneca je ovšem méně náročná na skladování, proto ji mohou aplikovat například praktičtí lékaři ve svých ordinacích.
Evropská unie schvalovala vakcíny mnohem pomaleji než Velká Británie, speciálně pak tu od AstraZenecy. Někteří evropští lídři dokonce zpochybňovali její bezpečnost. Například francouzský prezident Emmanuel Macron o ní řekl, že je pro starší populaci neefektivní. Za jeho výrok jej kritizovala řada vědců, zvláště pak proto, že se jedná o Francii – obecně nedůvěřivou vůči očkování a s relativně pomalým tempem vakcinace.
Čtěte také
Užívání vakcíny pro populaci nad 65 let neautorizovalo Německo, Španělsko ani Itálie. Německo prozatím využilo jen kolem 15 procent dostupných dávek AstraZenecy. Většina nyní očkovaných lidí je totiž starší, než je povolený věk pro její aplikaci.
V minulém týdnu však vyšla studie skotských vědců, podle níž vakcína snižuje riziko hospitalizace o 94 procent až po čtyři týdny od první dávky. Tato studie také částečně podporuje britskou strategii oddálení aplikace druhých dávek. Spojené království se na rozdíl od Česka snaží vybavit alespoň jednou dávkou vakcíny tolik lidí, kolik je jen možné. Česko oproti tomu od března přistoupilo teprve k registraci lidí nad 70 let na očkování.
Francie nebo Německo nyní zvažují rozšíření užití britské vakcíny i pro starší populaci, ale krom toho, že už podryly důvěru veřejnosti, pokračuje v unii krize opožděných dodávek. AstraZeneca oznámila, že v následujícím čtvrtletí bude nejspíše schopna doručit jen méně než polovinu předem smluvených dávek.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zmínila, že ačkoliv Spojené království postupuje rychleji, učinilo tak nezodpovědně vůči vlastním občanům. „Evropa se opozdila, ale bylo to správné rozhodnutí. Připomínám, že aplikujeme aktivní biologickou látku do zdravého těla. Hovoříme zde o masové vakcinaci, je to ohromná zodpovědnost,“ řekla začátkem února. Minulý týden se však nechala slyšet, že očkovací látka AstraZenecy je bezpečná a že by ji bez rozmýšlení přijala.
Očkuje se i v kostelech
Očkovací snahy Britů mezitím připomínají válečný stav. Na očkovací centra se proměnily stadiony, hasičské stanice, ale i kostely a katedrály. Injekce podávají hasiči i vojáci a Británie vyočkovala více dávek vakcíny než Německo, Polsko, Francie, Itálie a Belgie dohromady. Očkování v zemi řídí jedenáctičlenný tým.
Pokud se Británii vakcinační závod vydaří, vyjde podle politologa Roba Forda z Menchesterské univerzity z pandemie jako vítěz. „Vláda větší část pandemie zpackala, ale pokud přijde konec lockdownu dříve než ve zbytku Evropy, společnost si zapamatuje právě toto – britský úspěch,“ řekl CNN.
Čtěte také
Clara Zangová přišla do redakce CNN Prima NEWS na začátku dubna 2020.
