Srovnávání situace na Ukrajině a v Sudetech ve 30. letech minulého století je pro Českou republiku urážlivé a nepřípustné. V reakci na slova jednoho z britských poslanců to řekl politolog a bývalý diplomat Petr Drulák. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS se mimo jiné věnoval i českému předsednictví Evropské unie a korespondenčním volbám.
Česká republika je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) připravena podpořit další sankce vůči Rusku, které u svých hranic s Ukrajinou rozmístilo desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. „Je to krok evropského mainstreamu – ministr zahraničí neřekl nic, čím by se vymykal tomu, co říkají ostatní ministři. Je to také určitý znak bezradnosti. Na Rusko nemáme páky, tak přijmeme sankce pro naše dobré svědomí, že jsme něco udělali,“ míní Drulák.
Poslanec britského parlamentu Chris Bryant poukazoval v případě rusko-ukrajinského konfliktu na paralelu s československou historií. „Argumenty, které prezident Putin používal ohledně rusky mluvících lidí na Ukrajině, jsou stejné, jaké Adolf Hitler prezentoval ohledně sudetských Němců v Československu ve 30. letech,“ prohlásil Bryant. Podle Druláka se to ale nedá srovnávat. „Je to možná až urážlivé pro tehdejší Československo a Českou republiku. Československo v roce 1938 byla vzorová středoevropská demokracie, která byla respektována. O Ukrajině se to říci nedá,“ zdůraznil politolog.
„Ukrajina se bohužel stala obětí oligarchů a korupčníků. Srovnávat tyto dva systémy je nepřípustné. Také si nemyslím, že je správná analogie mezi Hitlerem a Putinem,“ doplnil Drulák.
Nemyslí si ovšem, že by konflikt na Ukrajině mohl být „rozbuškou“ většího mezinárodního konfliktu. „I kdyby došlo k přímému střetu mezi ruskými a ukrajinskými silami, je zřejmé, že Ukrajina je v této věci sama. Není spojencem NATO. Situace by byla vážná a vedlo by to k migračním vlnám, hospodářským škodám, ale nemyslím si, že by vedla k velké válce,“ vysvětlil Drulák.
Korespondenční volba jako Pandořina skříňka
Česko letos čeká velká mezinárodní zkouška – předsednictví Evropské unie. „Myslím si, že logistickou přípravu už započala předchozí vláda a politická příprava je na bedrech současného kabinetu. Zdá se, že předsednictví bere vážně, a uvidíme, jak si povede,“ řekl bývalý diplomat.
Společností v poslední době rezonovala také možnost korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí. „Myslím si, že tento zákon nepotřebujeme a otevíráme tím Pandořinu skříňku, která může přinést velké problémy. Pokud mluvíme o volbách v zahraničí, již dnes je možnost volit na velvyslanectvích a konzulátech. Když připustíme korespondenční volbu, ohrožujeme tím nezávislost a svobodu hlasů. Pak je tu i otázka sčítání,“ varoval politolog.
Podle Druláka se korespondenčním hlasováním otevírají otázky, které jsou „velmi nebezpečné pro demokracii“. Proti tomuto zákonu jsou také členové SPD. „Myslím si, že v tomto mají pravdu,“ dodal politolog. „Když se podíváte na to, jak Češi volí ze zahraničí, mluví to jednoznačně pro strany v současné koalici. Kdyby rozhodovali Češi v zahraničí, máme koalici Pirátů a STAN, a ani by k tomu nepotřebovali další strany,“ řekl bývalý diplomat.
