Virus SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19 Zdroj: AP
Vědci z londýnské univerzity King’s College zveřejnili unikátní studii, která odhaluje šest různých typů onemocnění COVID-19. Každý z nich se přitom projevuje jinými příznaky a jiným stupněm nebezpečí. Podle vědců může tato studie pomoci lékařům určit, jaká skupina lidí je nejvíce ohrožená a kdo bude pravděpodobně potřebovat nemocniční péči během případné další vlny infekce.
Kašel, horečka a ztráta čichu představují nejznámější symptomy onemocnění COVID-19. Zpracovaná data, která nashromáždili uživatelé speciální aplikace, ale ukazují, že příznaků je daleko více. Patří mezi ně například bolest hlavy, svalů, únava, průjem, zmatenost, ztráta chuti k jídlu nebo dušnost. Nemoc se pak může projevovat příznaky mírnými, které jsou podobné chřipce, nebo naopak těžkými, které mohou skončit i smrtí.
Vědci během výzkumu shromáždili data od 1 600 lidí z USA a Velké Británie, kterým byl během března a dubna potvrzen COVID-19. Analýza odhalila šest specifických skupin příznaků, které se objevují v určitých fázích onemocnění, a reprezentují tak 6 různých typů nemoci. Tento algoritmus výzkumníci porovnali s daty další tisícovky pacientů z Velké Británie, USA a Švédska, u kterých se příznaky projevily během května.
Šest skupin příznaků:
- podobné chřipce bez horečky: Bolest hlavy, ztráta čichu, bolest svalů, kašel, bolest v krku, bolest na hrudi
- podobné chřipce s horečkou: Bolest hlavy, ztráta čichu, kašel, bolest v krku, chrapot, nechuť k jídlu
- gastrointestinální: Bolest hlavy, ztráta čichu, nechuť k jídlu, průjem, bolest v krku, bolest na hrudi, bez kašle
- první stupeň závažnosti: Bolest hlavy, ztráta čichu, kašel, horečka, chrapot, bolest na hrudi, vyčerpání
- druhý stupeň závažnosti: Bolest hlavy, ztráta čichu, nechuť k jídlu, kašel, horečka, chrapot, bolest v krku, bolest na hrudi, vyčerpání, zmatenost, bolest svalů
- třetí stupeň závažnosti: Bolest hlavy, ztráta čichu, nechuť k jídlu, kašel, horečka, chrapot, bolest v krku, bolest na hrudi, vyčerpání, zmatenost, bolest svalů, dušnost, průjem, bolesti v břiše
Vědci pak zkoumali pacienty, u kterých se projevovala určitá skupina příznaků a porovnávali, v kolika případech potřebovali tito pacienti plicní ventilátor nebo jinou podporu dýchání. Zatímco u skupin 1–3 to byla nejvíce 3 % pacientů, u skupiny 5 to bylo 10 % a u skupiny 6 dokonce téměř každý pátý. U téměř poloviny pacientů vykazujících 6. skupinu příznaků navíc byla potřeba hospitalizace. U skupiny 1 přitom potřebovalo nemocniční péči jen 16 % nakažených. Zjistilo se také, že lidé s příznaky 4–6 jsou spíše starší, s nadváhou, a už před onemocněním trpěli například cukrovkou nebo nějakou plicní chorobou.
V Česku je nyní rekordních 4 782 nakažených koronavirem. Prymula: Není to druhá vlna
V Česku je nyní 4 782 oficiálně potvrzených případů nákazy koronavirem. Podle aktuálních dat ministerstva zdravotnictví tak bylo o 45 případů překonáno dosavadní denní maximum potvrzených případů z poloviny dubna. V sobotu laboratoře v ČR odhalily 113 nových případů, denní přírůstek popáté v řadě překročil stovku. Dnes zatím přibylo dalších 47 pozitivních testů. Podle epidemiologa Romana Prymuly se nejedná o druhou vlnu. Počet aktivních případů je totiž ovlivněn nakaženými, u kterých trvá léčba déle, uvedl Prymula pro CNN Prima NEWS.
Výzkumníci na základě těchto informací vytvořili model, který kombinuje informace o věku, pohlaví, BMI (index tělesné hmotnosti) a už existující zdravotní potíže společně se symptomy, které se vyskytly během 5 dnů od začátku nemoci. Vědci tvrdí, že jsou na základě tohoto modelu schopni poměrně přesně předpovědět, do jaké skupiny pacient spadá a jestli léčba vyžaduje hospitalizaci nebo podporu dýchání.
Vzhledem k tomu, že většina lidí, kteří potřebují podporu dýchací soustavy, přichází do nemocnice přibližně 13 dní po prvních příznacích, představuje oněch osm dní navíc „včasné varování“, které může být v některých případech rozdílem mezi životem a smrtí.
„Tato zjištění jsou důležitá kvůli péči a sledování lidí, kteří jsou nejvíce ohroženi těžkým průběhem COVID-19,“ řekla doktorka Claire Stevesová z lodnýnské King's College. „Pokud dokážete předpovědět v pátém dnu nemoci, do jaké skupiny tito lidé spadají, máte čas jim pomoci a učinit včasné zásahy, jako je sledování hladiny kyslíku a cukru v krvi nebo zajistit dostatečnou hydrataci,“ dodala Stevensová s tím, že v těchto případech není ani nutná hospitalizace pacienta. Neobsazené místo v nemocnici tak může zachránit život někomu jinému.
Podle údajů agentury Reuters se celkové množství případů nákazy koronavirem ve světě od začátku pandemie přehouplo přes hranici 14 milionů. Mrtvých je na 600 000.
Nejhůře poznamenané jsou Spojené státy, které mají od začátku pandemie přes 3,7 milionu případů, druhá je Brazílie, kde ve čtvrtek počet nakažených překročil dva miliony, a na třetím místě je Indie, která v pátek ohlásila překonání milionové hranice.
