„Syn mi sdělil, že ubytovává Ukrajince a uznává Petra Fialu. Od té doby nemám syna,“ pravil redakci CNN Prima NEWS účastník protivládní akce na 1. máje. Ačkoliv se jedná o velice emotivní sdělení, nejde podle sociologa a ředitele agentury STEM Martina Buchtíka o nic nového. Podobné příběhy se podle něj objevují pravidelně s většími událostmi. „Navzdory těmto postojům však společnost není rozdělena na dvě barikády,“ zdůraznil sociolog.
Sdělení protivládně laděného muže je podle Buchtíka sice velmi emotivní a silné, ale v Česku – i obecně – výjimečné. „Je to ojedinělá věc z hlediska toho, že v Česku žije deset milionů lidí. Určitě si umíme představit, že se tohle stane v desítkách nebo nízkých stovkách případů. Rozhodně je to věc, která je snadno zaznamenatelná. Zároveň to však není nic nového,“ sdělil redakci CNN Prima NEWS.
Stačí se podle něj podívat do nedávné minulosti. „Tyto příběhy se objevují a vrací zpět s většími událostmi. Ať už to byla první přímá volba prezidenta, takzvaná migrační krize, období covidu nebo další volby. Jsou to situace, které se opakují. Ukazuje to spíše na to, že vztahy – v rodině – nejsou vždy dobré. Přesto ale vidíme, že 90 procent lidí dlouhodobě říká, že má vztahy v rodině dobré a ty udržuje,“ podotkl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nálada ve společnosti je kritická. Vláda ztrácí důvěru a bude muset rychle konat, říká expert
Z hlediska celé společnosti nejsou jednotlivé spory tak mezigenerační jako v samotných rodinách. „Názory se však nevyhrocují tak výrazně, že by mladí byli pro něco a staří pro něco jiného,“ pokračoval Buchtík. Stejně tak podle něj v blízké budoucnosti pravděpodobně nenastane nic, co by společnost mělo rozdělovat nad rámec aktuálního rozložení názorů.
Společnost je rozbitá na střepy
„Nejsme věštci, může se stát něco zcela zásadního – stejně, jako jsme nedokázali půl roku dopředu predikovat začátek ruské agrese na Ukrajině, byť měsíc dopředu jsme měli indicie, že by to mohlo nastat,“ připomněl. Lidé jako muž, který se zřekl svého syna, se podle sociologa budou pouze dále „zapouzdřovat“.
Skromný protest na Vítkově skončil. Kobza i Skála vyzvali ke spojování stran
Na Svátek práce se jako tradičně konala řada shromáždění a demonstrací po celé České republice. Iniciativa Zachraňme náš stát přilákala na dvě stovky lidí. Mírový pochod zamířil z náměstí Republiky na Vítkov. Během protestu vystoupil například poslanec Jiří Kobza (SPD) či Josef Skála (KSČM). Svoji akci uspořádali i komunisté, a to na pražském Střeleckém ostrově, kam dorazilo také několik odpůrců KSČM či anarchistů. Ranní sešlost Chceme mír! na Letné – pořádaná uskupením Jany Volfové Česká suverenita – skončila totálním fiaskem. Kromě novinářů dorazili na místo jen turisté, kteří o protestu ani nevěděli. Volfová však tvrdí, že akci zrušila.
„Zároveň ale platí, což je zásadní, že česká společnost se nedělí tak, že by zde byly dvě barikády, kdy jedna by milovala Petra Fialu a druhá třeba Andreje Babiše. Je spíše rozbitá na menší střepy a pomyslné koalice se napříč tématy v moderní společnosti různě proměňují,“ pokračoval.
„Nyní v běžné demokratické společnosti je dělení možná více vidět díky sociálním sítím – události se zrychlují a jednodušeji najdete lidi se stejným názorem, s nimiž se budete shlukovat. V Česku ale není výrazně více rozdělena. Možná je konflikt více vidět a je emotivnější,“ sdělil.
Doplnil, že Češi po vstupu do Evropské unie (EU) ztratili nějaké směřování. „Po revoluci byla dvě hesla: svobodné volby a zpátky do Evropy, což se formálně naplnilo. Volby hned v roce 1990 – a to je jedna z věcí, která není nijak zpochybňována – a po roce 2004 vstup do EU. Chybí společenský motivační projekt, což vnímají jak politici, tak i veřejnost,“ uzavřel Buchtík.
