Bud Spencer: Sportovec a herec, který si umělecké jméno zvolil podle oblíbeného piva

Jestli se rozzlobíme, budeme zlí, Pravá a levá ruka ďábla. To je jen krátký výčet filmů legendární filmové dvojice Terence Hill a Bud Spencer. Před pěti lety druhý jmenovaný bohužel odešel do hereckého nebe. Věděli jste ale, že Bud Spencer byl také vynikající plavec a dokonce i vynálezce? Život toho „tlustého, vousatého a zamračeného“ překvapuje lecčím.

Nadaný chemik

Carlo Pedersoli, tedy budoucí Bud Spencer, se narodil 31. října 1929 v Neapoli. Když mu bylo jedenáct let, přestěhoval se s rodinou do Říma, protože bombardování Neapole zcela zničilo významnou továrnu, kterou v 19. století založil jeden z jeho předků.

V roce 1946 začal Carlo studovat na Římské univerzitě chemii a stal se jedním z nejmladších vysokoškolských studentů v Itálii. Poválečná doba však rodinu donutila se opět přestěhovat, tentokrát do Brazílie, kde mimo jiné pracoval jako dělník na montážní lince v Riu de Janeiru. Mladík se o dva roky později do rodné Itálie vrátil a změnil svůj studijní obor na práva.

Plavecká hvězda

Carlo se nechtěl stát hvězdou filmovou, nýbrž sportovní. Už na škole začal závodně plavat a jeho ragbyový tým se stal mistrem země. Na vysoké škole se také zúčastnil několika boxerských soutěží – řadu z nich vyhrál. V roce 1949 se stal italským mistrem ve volném stylu a v roce 1950 prvním Italem, který zaplaval 100 metrů volným stylem pod minutu.

Vymodlená holčička Adina Mandlová: Herečka byla kvůli matčinu milenci roky frigidní

Hvězda filmového plátna, která se stala jedním z idolů své doby. Zahrála si v dnes již kultovních filmech jako Kristián, Přítelkyně pana ministra nebo Hotel Modrá hvězda. Ač se to zdá neuvěřitelné, herečka Adina Mandlová zemřela už před 30 lety. O její filmové kariéře a milencích v době nacistického Německa a emigraci toho bylo napsáno mnoho. Jaké ale měla dětství? A co všechno předcházelo její herecké kariéře?

Carlo se do konce své plavecké kariéry v roce 1957 stal sedminásobným mistrem Itálie (plus třikrát jako junior) a získal další čtyři národní tituly ve štafetách. Kromě toho se dostal do italské reprezentace ve vodním pólu, která získala zlatou medaili na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 a na olympijských hrách v Římě v roce 1960.

V sedmadvaceti letech se Carlo rozhodl sportovní kariéru ukončit a odjet do Venezuely. „Tam jsem chtěl najít sám sebe a spojit se se svou skutečnou povahou a cíli. V Caracasu jsem nemohl vést svůj pohodlný život s luxusními auty a spoustou fanoušků, na které jsem byl jako sportovní idol zvyklý. Chtěl jsem zjistit, jak se stavím ke svému životu, zda jsem statečný člověk, nebo zbabělec,“ vzpomínal herec.

Soukromé štěstí a práce skladatele

V roce 1960 se Carlo oženil s Mariou Amatovou, dcerou velmi úspěšného a vlivného producenta. Společně přivedli na svět syna Giuseppeho a dceru Cristianu. Carlo čtyři roky pracoval pro hudební společnost RCA, pro kterou skládal neapolské lidové a popové písně. Následně si založil vlastní produkční společnost, která se zaměřovala především na dokumentární filmy a reklamy pro italskou televizi.

Dobrý den, jmenuji se Bud Spencer

I přesto, že za sebou měl pár menších rolí, v roce 1967 přišel zlom. Carla totiž oslovil filmový režisér Giuseppe Colizzi s nabídkou hlavní role v italsko-westernovém filmu Bůh odpouští, já ne! I přesto, že se hercem stát nechtěl, práci nakonec přijal. Produkce ho požádala, aby si z marketingových důvodů zvolil americké umělecké jméno. Rozhodl se pro kombinaci jeho oblíbené značky piva Budweiser a herce Spencera Tracyho. A tak se zrodil Bud Spencer.

Terence Hill a Bud Spencer

Režisér Colizzi vybral Spencerovi jako parťáka mladšího, ale ve filmové branži podstatně zkušenějšího Maria Girottiho, který si také musel vybrat nové jméno – Terence Hill. Po natáčení bývalý sportovec nepočítal s tím, že by v herecké kariéře pokračoval dál. Opak ale byl pravdou. Diváci si totiž novou dvojici oblíbili a film měl velký úspěch.

Následně si Hilla se Spencerem najmul E. B. Clucher, který svým novátorským nápadem začlenil do tzv. špagetových westernů svérázný humor a originální gagy, které se staly nezapomenutelnými. Proto vznikly filmy jako Pravá a levá ruka ďábla, Malý unavený Joe nebo Trumfové eso.

Dvojice svůj největší „boom“ zažila v 70. letech. V té době také mimo jiné vznikly snímky jako Jestli se rozzlobíme, budeme zlí a Sudá a lichá. V 80. letech už spolu natočili pouze čtyři filmy.

Přátelství na place i mimo něj

Terence vzpomínal, jak se jako mladý amatérský plavec chodil dívat na tréninky svých idolů, tedy i na svého budoucího filmového parťáka. V té době ale nikdy spolu nemluvili. „Zdvořilý, přátelský a skromný člověk, který mi sdělil svůj obdiv k mým sportovním úspěchům. Modré oči a nakažlivý úsměv. Typ muže, kterého si matky přejí za manžela pro své dcery. Okamžitě jsem k němu pocítil velké sympatie. Myslím, že on cítil totéž,“ tvrdil o Hillovi Spencer.

Jejich přátelství rostlo souběžně s jejich velkou popularitou. Ještě roky a roky po jejich největší slávě se pravidelně scházeli u večeře se špagetami a rajčaty, kterou vařila Spencerova žena Maria.

Pilot a vynálezce

Ve filmu Dva machři mezi nebem a peklem si dvojice zahrála piloty letadel. Spencer byl ze zážitku tak unešený, že se rozhodl udělat si pilotní průkaz. V roce 1981 dokonce založil i vlastní leteckou společnost Mistral Air, která se stala jednou z předních dopravních společností v Itálii. Později ji prodal. Létání pro něj bylo vášní dalších 35 let.

Herec byl také velmi vynalézavý. Celkem vlastnil 12 patentů, mezi kterými například byla vycházková hůl se zabudovaným stolkem a židlí nebo jednorázový zubní kartáček s integrovanou zubní pastou.

Tagy: