Podle ministryně financí Aleny Schillerové by státní banka usnadnila pomoc firmám v krizi.
Ministryně financí Alena Schillerová plánuje založit státní banku po vzoru německého KfW. O záměru šéfky státní kasy informoval Deník N. Schillerovou k tomu vede zkušenost se zpracováním žádostí firem o státní finanční pomoc v průběhu koronavirové krize. Nebyl by to přitom první bankovní dům, který ve svých rukou drží český stát.
Tři dny a tři noci prý vyjednávala ministryně financí Alena Schillerová a její spolupracovníci během koronavirové krize o tom, jak se nastaví státní záruky za úvěry u komerčních bank. „Ze dne na den jsme byli postaveni před problém. Stát musel velmi tvrdě vyjednávat se subjekty, které si na jedné straně uvědomují, že to jsou jejich klienti, na druhé straně jsou to přece jenom komerční hráči,“ vylíčila atmosféru jednání Schillerová. „Ptala jsem se svých spolupracovníků, proč nemáme banku jako Němci. Pandemie ukázala, že je dobré mít svou státní banku, která toto zvládne,“ uvedla pro Deník N šéfka české státní kasy.
Schillerová chce nový státní bankovní dům vybudovat po vzoru německé rozvojové bank KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau). Její plán ale podle některých ekonomů nedává smysl. „Paní ministryně připomíná člověka, který chce za velké peníze v autosalonu pořizovat třetí vůz, když přitom v garáži už dva má, jednoho se chce zbavit a druhým skoro nejezdí,“ řekl CNN Prima NEWS Mojmír Hampl, ředitel poradenských služeb pro finanční sektor v KPMG. Naráží tím na skutečnost, že Česká republika už jednu rozvojovou banku ve státním vlastnictví má. Je jí Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), v níž práva akcionáře vykonávají rezorty průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a také financí. Právě tato banka je administrátorem státní pomoci firmám postiženým koronavirovou krizí. Tím druhým „vozem“ je pak Česká exportní banka, která je ve fázi slučování s pojišťovací agenturou EGAP.
Přitom to byla už vláda s účastí hnutí ANO, která se zavázala národní rozvojovou banku z ČMZRB udělat. Hovoří o tom vládní usnesení z 21. srpna 2017 o transformaci Českomoravské záruční a rozvojové banky. Její provedení dostali za úkol mimo jiné tehdejší ministr financí Ivan Pilný (za ANO), ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). „Úvahy o vytvoření další národní rozvojové banky jsou proto zcela nepochopitelné,“ dodal bývalý viceguvernér ČNB.
Banka, nebo konsolidační agentura?
Dosavadní zkušenosti právě s fungováním České exportní banky (ČEB) jsou dalším argumentem, proč by se stát měl zakládání další státní banky spíše zdržet. Jejím posláním je „poskytovat finanční služby související s vývozem, podporovat český export bez ohledu na velikost kontraktu, budovat povědomí o České republice ve světě, a tím posilovat konkurenceschopnost České republiky“. Jenže právě i kvůli tomuto svému poslání ČEB v minulosti evidovala řadu problematických pohledávek.
Ještě na konci března 2015 pohledávky se selháním dlužníka převyšovaly 38 miliard korun. Z toho ztrátové pohledávky z nesplácených úvěrů činily 18,6 miliard a týkaly se Ruska, Ukrajiny, Slovenska, Srbska, Mongolska, Vietnamu či Tuniska. Nesplácené pohledávky pocházejí většinou z budování skláren, elektráren a továren, kterým čeští výrobci posílali stroje a vybavení. Problematické obchodní případy pocházejí z let 2007 až 2011.
Patří sem i projekt výstavby elektrárny v turecké Adularyi, na který stát půjčil dvanáct miliard korun. Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2011 dokonce zjistila, že ČEB neoprávněně poskytla úvěry za 8,2 miliardy a při rozhodování o úvěrech porušovala mimo jiné zásady obezřetnosti, které jí ukládá legislativa, ale i vnitřní směrnice banky. ČEB tak spíše svým reálným fungováním připomínala konsolidační agenturu. A stejný osud nyní hrozí také ČMZRB, ať už dál zůstane bankou se vším všudy, tedy i s nutností plnit požadavky na bankovní dům kladené, nebo se změní na rozvojovou banku podle tři roky starého vládního usnesení.
