Kolonie na Marsu, ilustrační foto Zdroj: profimedia/ČTK
Otázka, kterou si lidstvo klade od nepaměti: Budeme žít na Marsu? Elon Musk, americký miliardář a zakladatel společnosti SpaceX, už se svou odpovědí přišel – podle něj by rudou planetu mohl do 30 let obývat až milion lidí. Jeho optimismus však krotí Kelly a Zach Weinersmithovi, kteří ve své nové knize pojmenovávají problémy, s nimiž by se lidská kolonie na Marsu musela potýkat. A přiznávají, že na některé z nich zatím lidstvo nezná řešení, píše americká CNN.
V neklidné době válečných konfliktů a klimatické krize může představa odletu na jinou planetu působit lákavě. Podobně to vidí i americký miliardář Elon Musk, který má v plánu vyslat první posádku na Mars během čtyř let, do tří desetiletí chce pak jeho společnost SpaceX zajistit úplné osídlení rudé planety, a to až jedním milionem kolonistů ze Země. Manželé Kelly a Zach Weinersmithovi jsou však k jeho ambiciózní vizi poněkud skeptičtí.
ČTĚTE TAKÉ: Ambiciózní plány Číny. Ovládnout vesmír, postavit měsíční základnu a dovézt atmosféru z Venuše
Jejich nová kniha „Město na Marsu: Můžeme osídlit vesmír, měli bychom osídlit vesmír a opravdu to máme promyšlené?“ se věnuje zásadním problémům, se kterými by se každá lidská populace na Marsu musela potýkat. Vydání knihy, která v říjnu získala prestižní ocenění Royal Society Trivedi Science Book Prize, předcházely čtyři roky podrobného bádání, v jehož závěru se manželé, jak sami říkají, stali tzv. vesmírnými skeptiky. „Opouštět Zemi pro Mars, protože se u nás otepluje, by bylo jako odejít z neuklizeného pokoje a jít žít na skládku s toxickým odpadem,“ stojí v úvodu jejich knihy.
Životu na rudé planetě stojí podle Weinersmithových v cestě mnohá úskalí. Jak se budeme rozmnožovat? Co budeme jíst? A bude osídlení Marsu znamenat druhý vesmírný závod? „Musk říká, že za 30 let budeme mít na Marsu jeden milion lidí. Neexistuje ale možnost, že bychom na Mars mohli poslat jeden milion lidí, aniž by to vedlo k nějaké katastrofě. Ať už v podobě toho, že tam nebudeme moci mít děti a že maminky a děti budou umírat nebo v podobě rakoviny,“ řekla v rozhovoru pro CNN Kelly Weinersmithová.
Po zhruba 50 letech intenzivního výzkumu máme podle výzkumnice představu, jak lidské tělo reaguje na prostředí kosmu. Astronauti, kteří pobývají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jsou chráněni magnetosférou, díky čemuž jsou nejhorších následků nehostinného prostředí ušetřeni. Přesto se musí každý návštěvník ISS potýkat s negativními dopady, jako je například úbytek hustoty kostí. A jelikož nejdelší vesmírný let v dějinách trval pouze o něco méně než rok a půl, následky dlouhodobého, třeba několik let trvajícího pobytu v kosmu, jsou zatím nejasné.
Jak zajistit přežití na rudé planetě?
Gravitace Marsu se pohybuje pouze na úrovni 38 procent té na Zemi, což může samo o sobě pro lidi představovat velký problém. „Je tam extrémně tenká atmosféra, což v podstatě znamená, že ven nemůžete jít bez tlakového obleku. Atmosféra je dost silná na to, aby po celé planetě podněcovala silné bouře prachu,“ říká Weinersmithová. Kvůli tenké atmosféře může být jedním z největších rizik pro osadníky také radiace, které by byli lidé vystaveni kdekoli na povrchu planety. V případě nouzové situace, kdy by se kolonisté potřebovali spojit se Zemí, by nastal další problém – rudá planeta je od nás vzdálena v průměru 225 milionů kilometrů, což způsobuje komunikační zpoždění v rozmezí od tří do 24 minut.
Velkou neznámou zůstává také to, jak bychom se na povrchu rudé planety stravovali. „Jak zařídit, že budeme mít podzemní, uzavřenou bublinu, která bude jakousi intenzivní zemědělskou oblastí, která produkuje kyslík a další spotřební materiál? Opravdu nevíme, jak to udělat,“ vyjádřil se Zach Weinersmith. Snaha o kolonizaci Marsu by navíc podle manželů mohla vést k začátku druhého vesmírného závodu, tentokrát mezi Spojenými státy a Čínou. „Šlo by v něm o hodně, o víc, než minule, což je vzhledem k současným okolnostem a vztahu mezi USA a Čínou trochu znepokojivé,“ dodali autoři knihy.
I přes svůj skeptický pohled na kolonizaci Marsu však manželé Weinersmithovi doufají, že během svého života budou svědky přistání člověka na rudé planetě. „Možná za našeho života lidé na Marsu přistanou, udělají nějaký průzkum a vrátí se domů. To by se mohlo stát, ale nemyslím si, že na Marsu budeme mít děti,“ dodala Weinersmithová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Historický moment. První amatérský astronaut vystoupil do volného vesmíru, sledujte záběry
